Tak moc Petar Musa, nový slávistický hrdina, prožíval svou velkou chvíli.
A divíte se?
Takács věřil, že rozhodčí první gól Sparty neuzná: Mám ale smíšené pocity, dalo se vyhrát |
Žlutá karta, kterou za divokou oslavu vyfasoval, nemohla překrýt, že chorvatský útočník v neděli prožil nejzářivější moment zatím krátké kariéry. V čase 92:38 se elegantně odrazil, povolenými zbraněmi přetlačil sparťanského stopera Hancka a umístěnou hlavičkou zařídil Slavii pozdní vyrovnání ve vyhecovaném derby.
„Ale byl bych šťastnější, kdybychom vyhráli,“ říkal do televizní kamery, aniž by se aspoň náznakem usmál. „Bojovali jsme do konce, měli víc šancí, byli jsme lepší.“
  |
A přece mohla Slavia prohrát, kdyby kouč Trpišovský pětadvacet minut před koncem nehoukl na chorvatského čahouna, aby přiběhl k lavičce a šel do hry.
Je zvláštní, že si zrovna na něj sparťané nedali lepší pozor. Vždyť jim dokonce dal varování: z téměř totožné pozice hlavičkoval v 89. minutě nad břevno.
Navíc se o něm už delší dobu ví, že ve vzduchu je pekelně nebezpečný. Měří metr devadesát, a i když vypadá na první pohled jako hubeňour, když tělo zpevní a zatne svaly, soupeři odpadávají.
Na gól nepotřebuje pět šancí, stačí mu jedna dvě. Už během podzimního hostování v Liberci zvládl v sedmnácti zápasech sedm tref – přitom zdaleka ne pokaždé nastoupil od začátku a celý zápas odehrál dokonce jen třikrát.
Slušná vizitka na chlapíka, kterému teprve minulý týden bylo dvaadvacet a kterému chvíli trvalo, než si v Česku udělal jméno. Možná to nevíte, ale Slavia si ho vyčíhla už jako teenagera: Když v létě 2017 do Edenu přicházel z NK Záhřeb, bylo mu devatenáct a pro sešívaný dres ještě potřeboval dozrát.
Nejdřív se musel obouchat ve druhé lize na Žižkově, kde zapsal za rok a půl dvanáct gólů. Od loňského jara povýšil do Liberce, kde se chvíli rozkoukával, ale od podzimu rostl. A když si ho Slavia v zimě nečekaně stáhla zpět, začalo se o jeho talentu mluvit ještě víc.
Publicitu přitom Musa zrovna nemusí – i když se naučil výborně česky, před novináři působí nesměle. Když měl na soustředění v Portugalsku po prvním utkání mluvit na kameru, nejdřív tiše špitl: „Jaké budou otázky, prosím?“
Skromnost, ale hlavně pracovitost na něm trenéři oceňují. Však i po derby vyprávěl, na čem ještě musí zapracovat: „Hlavně zlepšit presink při rozehrávce soupeře, trenér mi to pořád říká. Budu na tom makat a čekat na další šanci.“
