Už před třemi lety měla IAAF podobné pravidlo. Jenže zásluhou indické sprinterky Dutee Chandové, která chování federace označila za nespravedlivé a nepodložené, donutil Arbitrážní soud CAS v Lausanne nařízení v roce 2015 zrušit.
Světová atletika pak dostala dva roky na to, aby dokázala, že bylo správné. Přelíčení se mělo konat loni v létě, zprávy o jeho výsledku ale zveřejněny nebyly. Vše přebilo loučení velikánů Usaina Bolta a Mo Faraha na mistrovství světa v Londýně.
Zdá se, že nyní už vše vyřízeno. A dle všeho IAAF odvolání vyhrála. Už loni v létě se objevila informace o tom, že coby hlavní svědectví poslouží studie, která analyzovala výkony 1332 atletek na MS 2011 a 2013. Ta měla prokázat, že přirozeně zvýšená hladina testosteronu znamená výhodu od 1,8 do 4,5 procenta ve srovnání s atletkami s běžnými ženskými dispozicemi.
Vedle Chandové se toto téma dotýká hvězdné jihoafrické půlkařky Caster Semenyaové. Ta podobnou léčbu podstupovala už od roku 2011, kdy se IAAF poprvé pokusila omezit závodění atletek s vysokým množstvím testosteronu. Tehdy to mělo negativní vliv na její výkonnost. Na olympiádě v Londýně prohrála s Ruskou Marií Savinovou, která ale dodatečně o zlato přišla kvůli pozitivnímu dopingovému testu.
Stále teprve sedmadvacetiletá Semenyaová je na osmistovce úřadující světovou šampionkou i olympijskou vítězkou. Na loňském mistrovství světa v Londýně navíc přidala bronz na patnáctistovce. Stejnou kombinaci disciplín zvolila na nedávných Hrách Commonwealthu, kde oba závody v australském Gold Coast vyhrála.
Dle všeho se ale již před pár týdny u protinožců na podobný verdikt připravovala, jelikož prohlásila, že nejspíše přejde na delší tratě. „Není to o podvádění, protože žádná atletka nepodvádí. Je to o naší odpovědnosti zajistit rovné podmínky. Rozdělujeme dvě klasifikace svých soutěží, mužské a ženské závody. To znamená, že musíme stanovit jasná kritéria pro tyto dvě kategorie,“ pronesl už na březnovém zasedání IAAF její prezident Sebastian Coe.
Zajímavostí ale budiž, že dle vědců není primárně klíčové, jak vysokou hladinu testosteronu v těle ženy mají, ale jak na něj dokáží buňky reagovat. Bez jejich správné citlivosti atletkám ke zvýšení výkonnosti stejně nepomůže. Pikantní je také skutečnost, že mnoho mužských sportovců má hladinu testosteronu v moči pod limitem, který je nutný pro zařazení do ženských soutěží.
A je tu ještě jedna zvláštnost. Dle zmíněné vědecké studie má zvýšená hladina testosteronu pomáhat také vrhačkám (až o 4,5 procenta) a dokonce i tyčkařkách (2,9 procenta). Pravidlo se ale bude týkat pouze zmíněných běžkyň, byť u Semenyaové bylo prokázána výhoda ve výši 1,8 procenta...
