15. prosince 2009 4:08 Lidovky.cz > Sport > Olympiáda

Sebevědomý Hudler: Chci na olympiádu i mistrovství světa

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Radující se Hudler. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radující se Hudler. | foto: ČTK

PRAHA Mohla by to být parádní podívaná. Stejně jako porce zaručené legrace. Aby ne, když se vůbec poprvé v hokejové reprezentaci spolu sejdou Jiří Hudler (25) s Jaromírem Jágrem. Dvě útočná esa, která srší vtipem a milují humor. "Však my si něco nachystáme," těší se první z nich.

Včera dopoledne přistál forvard Dynama linkou z Moskvy na ruzyňském letišti, už dnes se má hlásit na srazu národního týmu. "Uvidím rodinu, spatřím znovu Prahu... A taky se těším na kluky, nominace vypadá skvěle." To i Hudler má vedle Jágra patřit k jejím vůdcům. A ve čtvrtečním utkání proti Finsku vám to může dokázat.

Těšíte se? V pražské O2 areně má být na ten duel vyprodáno.
Já se těším pokaždé. Ať už jsme hráli v září ve Varech, nebo budeme hrát v Praze – vždycky je to pro mě něco nového. Navíc tady jsem snad ještě nikdy nehrál.

S Jágrem také ne, že?
To je pravda, další nová věc... (usměje se) On je velký hráč, velká osobnost a asi bude v kabině fakt sranda. Znám se s ním pouze z akcí Jágr Teamu, ale nikdy jsme spolu pořádně nehráli.

V Rusku spolu nemluvíte?
Tam není čas, Jarda je v jiném pásmu. Jednou jsme proti sobě hráli, ale jinak to nejde.

Jaký za ty tři odehrané měsíce v KHL máte ze sebe pocit?
Taky jsem měl pár výkyvů, ale teď jsme vyhráli šest zápasů v řadě. Ta soutěž je strašně nevyzpytatelná. Kdokoli může prohrát s kýmkoli. Zápasy jsou různé, jednou kvalitní, podruhé že se na to nedá ani koukat. I když to je všude... V současnosti jsou lidé v Dynamu spokojení, naposledy jsme vyhráli 2:0 v Petrohradu, což se cení.

Ale zkuste mluvit více o sobě.
Já byl vždy sebekritický. Můžu hrát lépe, klidně i o sto procent, ale to všechno graduje velkými zápasy, jako třeba v tom Petrohradu, kam na nás přišlo dvanáct tisíc lidí. Proto se mi tam hrálo moc dobře.

A ještě lépe, když jste pod tlakem, že? Alespoň to jste o sobě vždycky tvrdil.
Já pod tlakem hraju rád. A u nás je hned po dvou prohraných zápasech. Od klubu se čeká hodně, utratili tam dost peněz, chtějí výsledky. Chápu to, jenže úplně nejdůležitější je z toho umět vybruslit.

Líbí se vám na KHL něco víc než v zámoří?
Rozdíly jsem nikdy nehledal, nechci srovnávat. O mě se tam hezky starají, taky hodně hraju, o to mi jde. NHL už sleduju jen z televize.

Hrát olympiádu ve Vancouveru by však byla příležitost, jak se za oceánem znovu ukázat...
Ale proč bych se tam měl ukazovat? Všichni mě znají, jsem vázaný smlouvou s Detroitem a tam vědí, koho berou. Olympiáda? Byl by to zážitek. Jenže ještě se tam dostat.

Olympijská nominace se pomalu blíží, mluví se o ní stále víc. Už vám také běhá hlavou?
Neběhá. Jen chci hrát co nejlíp, abych měl šanci. Ovšem že by mě to nějak svazovalo, to vůbec ne.

Ani fakt, že je turnaj Channel One Cup vlastně poslední prověrkou pro hráče z Evropy?
Všichni hrají naplno, aby se dostali mezi pětadvacet jmen. Ale pořád ještě nějaký čas zbývá. A jestli už má trenér Růžička jasno, nevím.

Bere vás letos na každou akci. Možná můžete mít dobrý pocit.
Abych řekl pravdu, nemám žádný pocit. Protože takových je nás hodně a všichni se o to místo rvou.

Kdybyste ho získal, kývl byste národnímu mužstvu i pro jarní mistrovství světa v Německu?
Teď je daleko něco říkat, stát se může cokoliv. Kdo by si však nechtěl zahrát za nároďák na dvou největších akcích roku? Já jo.