Co pro profesionálního bikera znamená spousta času?
Kolem pěti hodin denně. K tomu nějaká ta posilovna a ostatní věci. Ve finále je toho za celý ten den docela hodně.
Takže ladíte formu. Co to přesně znamená, když sportovec ladí formu?
Těžko říct... Snaží se všechno si hlídat. Je to takový kompromis, musíte najít ideální rozpoložení pro to, abyste zajeli maximum. Na ten závod nesmím přijet unavený, ale ani odpočatý, aby tělo neutrpělo nějaký šok. Je to příprava na to, abych dokázal jet hodinu a půl naplno – od začátku do konce.
Už před rokem jste mluvil především o olympijském zlatu. Vypadá to, že teď sázíte skutečně na jedinou kartu...
Vlastně jo. Je tu Londýn a pak ještě mistrovství světa. Ale to mě bude zajímat až později. Olympiáda je jednou za čtyři roky.
Pořád cítíte jedinečnou šanci na triumf, který vám jako jediný ještě ve sbírce chybí?
Jistě. Ale vím, že to nemusí vyjít, je to loterie. Člověk do poslední chvíle přemýšlí, jak co udělat a jakou zvolit prioritu tak, aby to vyšlo. Víte, co myslím...
Jste nervózní z toho, že jste se od začátku tohoto roku nemohl zbavit různých komplikací?
Kdyby mi to vyšlo a přišly výsledky, člověk se více uklidní. Párkrát jsem zajel druhý a už jsem byl vítězství dost blízko, možná bych měl o něco veselejší náladu. Ale trápily mě taky z loňska zuby, do toho jsem měl nějaké zažívací problémy a nevyhnul se třeba ani defektu. Nedopadlo to úplně tak, jak bych si představoval. Ale pořád mám ten samý cíl a vím, že je reálný.
Nezdá se vám ale, že jsou vaši soupeři rychlejší než loni?
Celkově se to zvedlo. Víte, před olympiádou chce ze sebe každý dostat maximum, takže to bývá hodně vyrovnané.