S Berbrem se dá fungovat, vzkázal největší favorit na post předsedy FAČR Malík

Český fotbal nesmí padnout ještě níž, než je teď, říká kandidát na předsedu Fousek

„Od začátku tvrdím, že pokud bude Roman Berbr ve vedení, budu s ním pracovat. Záměrně neříkám spolupracovat,“ říká Malík.

Co si pod tím představit?
Nechci se uchýlit k tomu, že teď budu populisticky vyhlašovat, že s Berbrem nikdy. A ve chvíli, kdy jeho i mě zvolí, pokrčím rameny a řeknu: Co mám dělat, přece neodstoupím. Přišlo by mi to daleko víc nefér, než když od začátku říkám, že si práci s ním umím představit. Vycházím z osobní zkušenosti, znám ho asi čtyři roky.

Dá se s ním vyjít, aniž má vždycky poslední slovo?
Lidi, kteří ho znají, vědí, že se s ním fungovat dá. Ti, kteří ho neznají, jeho roli trochu démonizují. I já jsem se s ním někdy dostal do polemiky, ve které ale fungovaly logické argumenty, a dosáhl jsem toho, čeho jsem chtěl. Neříkám, že je to s ním jednoduché nebo že bych si mohl na úkor Berbra dělat, co budu chtít, ale fotbal přece neřídí jeden člověk. Samozřejmě: pokud jste dominantní, dokážete na sebe strhnout víc pozornosti, ale ve výkonném výboru sedí dalších jedenáct lidí.

Berbr však za vámi stojí a sám o sobě říká, že „volby umí“.
A já můžu oponovat, když vám řeknu: Podívejte se, jak dopadly ty minulé. Patem. Proto když jsem se bavil s moravskou komorou, chtěl jsem, aby u toho byl taky.

Berbr na Moravě? To muselo být jako červený hadr na býka, ne?
Nemyslím si. To je zase ta jeho démonizace. Devadesát procent lidí, se kterými jsme se potkali, s ním nikdy předtím osobně nemluvilo. Proto jsem chtěl, aby se mohli mě i jeho zeptat, na co chtějí. Atmosféře před volbami to pomohlo. Delegáti si mohli udělat obrázek o tom, jestli jsem, nebo nejsem v jeho vleku a že nemáme názory jako přes kopírák. 

Před půl rokem jste říkal: Když se pro něco rozhodnu, těžko mě něco zviklá. Takže jste nezvažoval, jestli znovu kandidovat?
Po první volbě jsem si myslel, že to bude uzavřená epizoda. Byl jsem přesvědčený, že se objeví jméno typu - teď to trochu přeženu - Pavel Nedvěd. Uměl bych si představit třeba Honzu Nezmara, který se mezitím stal novým sportovním ředitelem Slavie. Myslel jsem si, že fotbalové hnutí se na někom takovém shodne a že ten člověk do toho půjde.

Proč se to nestalo?
Nevím. Zaznívala různá jména, někdy šlo i o lidi, kteří fotbal před časem opustili v ne úplně komfortní situaci a teď by mohli mít pocit, že se vítězoslavně vracejí. To by asi nefungovalo. Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale fotbal je teď v opravdu složité situaci a stalo se mi, že mi lidé řekli: Vám by měli dát metál za to, že do toho jdete. Strkám hlavu tam, kde nejvíc fouká. A kde možná i lítají kulky. To dost lidí odrazuje.

Tak proč do toho jdete?
Fotbal teď víc než jindy potřebuje někoho, kdo s ním není tolik provázaný a spojený - vlastník klubu, bývalý rozhodčí a podobně. Pro sponzory i stát je to důležité. Slyšel jsem to během posledního půlroku na každém kroku.

Zdálo se vám někdy o tom, jak si sedáte do křesla předsedy?
Zdají se mi různé věci, ale tohle ne (smích). Ale to víte, že se mi to honí hlavou.

Nepotíte se z té představy?
Občas jo, ale to se člověk potí i z jiných věcí. Přemýšlím nad tím, to je asi normální. Ta funkce je tak obsáhlá, že logicky uvažujete, jestli jste ten pravý, jak si s určitými věcmi poradíte. A napadá vás spousta otazníků: třeba úprava stanov.

Je jejich změna tak důležitá? Potřebuje fotbal nutně okamžitě zvolit předsedu?
Naprosto zásadní věc. Už jen proto, že volby v minulosti přitáhly pozornost FIFA a UEFA. Vidí, že za posledních deset let jsme čtyřikrát nebyli schopni zvolit vedení, a mají dost možností nás donutit, abychom stanovy změnili. Takže zpocený se nebudím, ale z tohohle mám trochu mrazení v zádech. Nebudou to téma chtít opustit: jde jim o to, aby z každé volby vzešel předseda.

Řešením by mělo být, že ve čtvrtém kole rozhodne prostá většina. Nejsou potom předchozí tři vlastně zbytečná?
Samozřejmě by mě potěšilo, kdyby rozhodnutí padlo v prvním kole. Pak by člověk cítil, že jeho mandát je silný. Ale tři kola beru jako slušný prostor pro hledání konsenzu, podobně jako třeba v politice.

Je vítězství v úterním prvním kole vůbec reálné?
Ta možnost existuje. Z rozhovorů s lidmi z fotbalu mám dobrý pocit - i když jsem třeba u některých věděl, že mě neberou úplně pozitivně. Když jsem se s nimi začal bavit, kdekdo koukal netečně do rohu, ale po skončení jednaní byla atmosféra jiná. Bylo znát, že jejich pohled se otáčí.

Jak silnou pozici bude podle vás mít nový předseda?
Valná většina hnutí víc potřebuje svůj aparát. Předseda je hlava, která vyjednává, reprezentuje, ale fotbal se odehrává jako celek. Když máte problém na úrovni Čech nebo Moravy, potřebujete svou řídící komisi, mít zástupce ve výkonném výboru, kteří prosadí vaše zájmy, upozorní na problémy. Předseda pro chod fotbalu není tolik důležitý.

Měl byste vůbec radost, kdybyste se jím stal?
Nebral bych to jako velké osobní vítězství. Stejně tak současnou situaci neberu jako předvolební boj. Rozhodl jsem se, že do toho jdu a přistupuju k tomu s pokorou, přemýšlivě. Ale už se zabývám tím, co přijde, pokud se to opravdu stane.

Třeba tím, že byste musel šetřit?
Šetřit se bude muset, to je jasné. Máme spočítané, kolik spotřebuje FAČR, kolik STES a další dceřiné společnosti. Finanční plány máme v několika variantách, které se budou odvíjet od toho, jaké peníze budou, nebo nebudou k dispozici.

Teď fotbal živoří?
Neživoří, ale žije v ekonomické nejistotě, což je možná horší. Víte-li, že dostanete o 50 milionů míň, je to fakt, se kterým nějak naložíte. Jenže když netušíte, jestli dostanete o hodně míň, o něco víc, nebo třeba vůbec nic, je to daleko větší problém.

Stejně to asi vidí i sponzoři, že?
Řada z nich ano. Doufají ve stabilizaci, bez mediálních kotrmelců, kauz a excesů. Nezvou si nás na kobereček, ale všichni se ptají, jaká je situace, jestli zase hrozí pat. Není pro ně důležité, kdo bude předseda, ale aby se povedlo někoho zvolit. Kdyby ne, pravděpodobnost, že budou zvažovat další působení ve fotbale, bude poměrně vysoká.