Zbitá Ronda Rouseyová padla před limitem podruhé za sebou. V listopadu 2015 ji během dvou kol rozebrala jako lego krajanka Holly Holmová.
Jestliže tehdy šlo o velké překvapení a mnozí brali prohru Rouseyové jako náhodu. Nyní už není pochyb o tom, že je gloriola nezničitelné bestie, která demoluje všechno, co jí přijde do cesty, definitivně rozbitá na kousky.
„Lidi, přestaňte uctívat Rondu. Bude natáčet filmy a vydělávat velké peníze, to ano, ale šampionkou jsem já, ne ona. Už na ni zapomeňte,“ zaznělo z úst šťastné Nunesové, hrdé to Brazilky.
  |
„Děkuji fanouškům za podporu. Bez vás by to nešlo. Moc jsem toužila po vítězném comebacku. Ne všechno ale lze naplánovat. Musím si nyní promyslet, co bude dál,“ řekla pro ESPN stále teprve devětadvacetiletá Rouseyová.
Byla průkopnicí
Podruhé byla zlomená a potupená. Po prohře s Holmovou dokonce uvažovala o sebevraždě, tak moc s ní první porážka v oktagonu zacloumala. Tak moc ji ponížila.
Kdekdo čekal, že se do klece už nevrátí. „Nechci zanechat jen ‚dost dobrý‘ odkaz. Chci, aby byl výjimečný,“ prohlásila poté, co byl oznámen její comeback.
Přehnaná reakce i zbytečně velké haló kolem jedné sportovkyně?
Nikoliv.
Ronda Rouseyová není obyčejnou ženou.
Už od dětství ji hnala vpřed touha po vítězství a slávě. A už v té době jen těžko přijímala porážky.
Když na pekingské olympiádě v roce 2008 vybojovala na judistickém tatami bronz, šlo o první ženskou americkou medaili z tohoto sportu. Ona ale sama sebe zklamala. Chtěla zlato.
Proto se rozhodla hledat nový sport. A vybrala si MMA. Chtěla do UFC, nejslavnější ligy světa, která ale byla v té době něžnému pohlaví zapovězena. „Nikdy nebudou v této organizaci bojovat ženy,“ prohlašoval tehdy šéf slavné ligy Dana White.
Svá slova zopakoval i poté, co se potkal s Rouseyovou. „V roce 2009 si mě našla na nějakém galavečeru, představila se mi a řekla, že bude jednou první ženou, se kterou podepíšu v UFC smlouvu,“ zavzpomínal loni na podzim White na první setkání s rodačkou ze Santa Moniky.
A Rouseyová měla pravdu.
V listopadu 2012 podepsala jako první žena v nejsledovanější lize ultimátních zápasů kontrakt.
O tři měsíce později už byl její titulový duel v bantamové váze s ̈Američankou Liz Carmoucheovou poprvé hlavním tahákem galavečera UFC.
Že zvítězila, není třeba dodávat. Bilance Rouseyové byla fenomenální. Prvních dvanáct zápasů mezi profíky vyhrála, všechny před limitem. Jen Miesha Tateová s ní vydržela v oktagonu při odvetě alespoň do začátku třetího kola.
Jinak své soupeřky demolovala v úvodních dějstvích, často po pár vteřinách. Především techniku armbar (páka na ruku) dovedla téměř k dokonalosti.
Předčila také muže
Jako první zápasník historie měla za jeden zápas garantováno milion dolarů. Poprvé, ale ne naposledy tak předčila své mužské kolegy. Ještě před porážkou s Holmovou se dostala na přebal hry UFC od EA Sports. Objevila se ve snímcích Postradatelní 3 a Rychle a zběsile 7. Zaplnila obálky sportovních i společenských magazínů.
Dokonce i pro zápas s Nunesovou, která se dostala do parádní formy, byla pro většinu příznivců favoritkou. A to i co se výplatnice týče. Zatímco Brazilka inkasovala 200 tisíc dolarů, Rouseyová tři miliony.
„Je to největší sportovec, se kterým jsem se kdy setkal. Lidé mají hodně idolů, ona si ten obdiv ale zaslouží,“ řekl po víkendu White, který na Rouseyovou nedá dopustit. Dokonce nemusela na vlastní žádost absolvovat předzápasové mediální povinnosti.
Když po něčem podobném toužil na jaře Ir Conor McGregor, White jej suspendoval a zrušil mu odvetu s Natem Diazem pro jubilejní UFC 200. „Když jsem vyšel z arény, její fanoušci plakali, muži i ženy. Byla úžasným vzorem, kamarádem, partnerem,“ přidal další důkaz pro svá slova i činy.
„Děkuji ji za všechno, co pro mne a náš sport udělala. Bez ní bych tady nebyla. Ale teď jsem tady já a ona právě odešla do důchodu,“ dodala Nunesová.
„Chci odejít se vztyčenou hlavou,“ řekla Rouseyová ještě před víkendovým výpraskem.
Najde v sobě ještě jednou sílu naplnit svůj odkaz, nebo dojde na slova její přemožitelky?
