"Asi je to trenérův záměr," usmíval se Kafka, aniž by tušil, že kouč Tomáš Trnavský do pátku nevěděl o tom, že se gólman narodil právě v Japonsku. "Mě by docela pobavilo, kdyby to věděli Japonci. Bylo by to srandovní," připojila opora Tatranu Střešovice. V Tokiu se narodil v době, kdy tam jeho rodiče pracovali na československém velvyslanectví.
O nasazení gólmanů pro úvod šampionátu ale spíše rozhodovalo, že Kafka dostal rýmu. "Blbne nám topení na hotelu, nezvládali jsme ho moc seštelovat. Ale jsem v pohodě, nejde o nic zásadního," prohlásil dvaatřicetiletý gólman, který je už na šestém mistrovství světa.
Pikantní souboj s Japonci nezažije poprvé, přestože pro českou florbalovou reprezentaci je to první vzájemný zápas. "Hrál jsem proti nim před několika lety na akademickém mistrovství světa," řekl Kafka. Po úvodní výhře nad Itálií 16:0 si není jist, jestli je dobře, že se takové zápasy na mistrovství světa hrají. "Mám z toho smíšené pocity, jestli je to dobrá cesta a pomůže rozšiřovat počet týmů. Je to hrozný i pro diváky, takové rozdíly. Když si vezmu, že Itálie je desátá na světě a rozdíl mezi čtvrtým a desátý na světě je šestnáct branek, to je prostě strašné," prohlásil Kafka.
Navíc v Hartwall Areně jde chlad od ledu, který je pod tarkettem, takže Kafka se na zápas ani moc netěší. "Nevím, co v té bráně budu dělat.
Přemýšlel jsem, jestli si vezmu dva dresy nebo jeden, protože je tam docela zima. Ještě to musím promyslet, jak se budu zahřívat," uvedl Kafka.
"Doufám, že nedostanu nějaké blbé góly. Ono je to vždycky nepříjemné, když člověk udělá jeden zákrok za pět deset minut a je to nějaký brejk nebo plachtící střela. To se chytá hůř, než když letí rovně. Snad se mi to podaří." Spíše než nějaké góly ve své síti může počítat ty v japonské. Několik jich zvládne i v japonštině. "Zvládnu počítat do deseti. Neznamená to, že bych to ještě uměl, já jsem se to pak doučil. Batolil jsem se tam (v Tokiu) jen do dvou let. Pak umím takové to klasické - arigato, koničivá, sajonara," smál se Kafka. "Byl jsem pak ještě jednou v Japonsku s tátou, když mi bylo asi pětadvacet. Táta to pojal jako projekt, že si mě vyfotí v těch úhlech jako tehdy, když jsem byl mimino." Od spoluhráčů občas vyslechne nějakou narážku, že bude hrát proti svým krajanům. "Vždycky se to dozví někdo nový, a je z toho vyplesklý," řekl Kafka. "Jestli trenér neriskuje, že mě nasadí proti nim. Ale já bych byl překvapený, kdyby když kluci dají patnáct gólů, tak oni vůbec patnáctkrát vystřelili na branku. I kdybych pravidelně při střele opouštěl bránu, tak bychom stejně vyhráli," dodal gólman a vtipkoval, že ve čtyřiceti zkusí zjistit, zda by mohl získat japonské občanství a prodloužit si kariéru.
