Florbal? To je sport? ptali se Thajci před třemi lety. Teď se v Praze zúčastní mistrovství světa |
Česká republika pořádala florbalový šampionát už dvakrát. V roce 1998 z toho bylo šesté, o deset let později smutné čtvrté místo. Jediný pamětník prohraného utkání o bronz v reprezentaci je 35letý Milan Garčar.
Od olympijského roku, kdy čeští hokejisté ovládli hry v Naganu, ušel český florbal obří cestu. „Tehdy byli florbalisté exoti se zvláštním náčiním, já sám pomáhal coby dobrovolník,“ usmívá se prezident florbalového svazu Filip Šuman.
Pro lepší představu pomůžou čísla:
Rok 1998 – rozpočet domácího šampionátu čítal 3,6 milionu korun.
Rok 2008 – mistrovství světa v Praze a Ostravě vyšlo na 22,7 milionu.
Rok 2018 – domácí turnaj stojí 75 milionů, přitom se počítalo s rozpočtem přes 100 milionů.
„Z veřejných peněz je financována třetina. Na to jsem pyšný, zbytek budou peníze ze vstupenek a od partnerů,“ přiznal Šuman.
Patrik Suchánek (vlevo) a Tomáš Sladký (vpravo) se radují z gólu Milana Tomašíka.
Fanoušci jsou pro vedení českého florbalu obří téma. Má jich být hodně, mají si z turnaje odnést ty nejlepší zážitky, mají dlouho vzpomínat a stovky nových dětí mají rozšířit hráčskou základnu.
„Snad díky mistrovství vyroste za deset let nová generace florbalistů,“ nechal se slyšet lídr týmu Patrik Dóža. Potenciál turnaj má, pořadatelé do Prahy přivezou díky domluvě se školami z celé republiky přes 22 tisíc žáků a studentů.
Není zde vůbec namístě mluvit o jakémsi umělém dovozu „chudáků školáků“, naopak jde o sympatickou snahu odlákat děti od virtuální reality.
A proč by školáci nemohli pomoci k překonání rekordu v návštěvnosti, který drží Švédové z roku 2014? Laťka je na 104 tisících. Nic nepřekonatelného.
„Pro mě to bude zážitek hrát před českým publikem a vlastní rodinou. Bude to nezapomenutelné,“ tuší již nyní kapitán Matěj Jendrišák.
Střet generací, nejmladší a nejstarší
Zážitek to bude určitě, s tolika fanoušky ovšem přijde i tlak. Benjamínek týmu, 16letý Filip Langer, před šampionátem mluvil s mentálními kouči. „Abych byl schopný odbourat nervozitu, je to o dechových cvičeních, rituálech, co uklidňují,“ vysvětluje.
Rozdíl mezi nimi čítá téměř 20 let! Langer zažije na mistrovství světa první dojmy, zato 35letý Milan Garčar odehraje už pátý turnaj.
A protože se ho reprezentace v letech 2014 a 2016 z různých důvodů netýkala, přichází po čtyřleté přestávce. „Sám jsem zvědavý, jak moc mě to domácí šílenství zasáhne,“ netají.
Daniel Šebek z ČR a Emil Johansson ze Švédska (vpravo).
S otázkami na jeho věk ovšem moc neuspějete.
„Já osobně se na svůj věk necítím. Přijdu si, že jsem mezi svými, byť jsou o dost mladší. Ve florbalovém prostředí se pohybuji celý život, takže jsem každodenní starosti mladších už podrobně nasál. Mluvím o láskách, snaze získat řidičák...“ říká.
„Ale zrovna lásky radši moc řešit nebudu, ještě bych musel dávat rady, a to bych se červenal.“
Co Garčara baví, to je vzájemné špičkování. Během přípravných tréninků si zkoušel právě Langera dobírat, jenže nováček si nenechal nic líbit a hned vracel.
„Jsou na mě různé fórky, někdy i otrocké práce, to k tomu patří, ale samozřejmě si všechno nenechám líbit. Když je to moc, v legraci to vrátím,“ usměje se před novináři Langer.
Právě jeho příběh kvůli věku poutá. I to, že se ho reprezentační trenér Petri Kettunen nebál nominovat. Vždyť o něm taky říká: „Neviděl jsem ještě, aby hráč v jeho věku předváděl tak kvalitní výkony. Absolutně mu věřím.“
Langer už má leccos za sebou. Loni v záři ho Kettunen vytáhl do reprezentace poprvé, jenže podle domácích regulí nemohl nastoupit mezi dospělými, protože byl stále dorostenec – tedy podle kategorií ještě pod juniory.
 |
Na čas sice dostal výjimku, jenže proti té se odvolaly další kluby a Langer, aby dál hrál mezi dospělými, pelášil do švédské nejvyšší ligy a vyzkoušel si „florbalovou NHL“ za Pixbo Wallenstam.
„Ve finále to vyšlo líp pro mě a pro můj florbalový rozvoj. Dalo mi to sebedůvěru,“ vzpomíná nyní Langer. A pamatuje i na to, jak po večerech doháněl přes e-maily školní povinnosti.
Sebedůvěru bude on i zbytek týmu potřebovat po celých devět dní šampionátu. Všichni v týmu doufají, že dnes proti Německu s Lukášem Součkem v bráně začne cesta za medailí.
