Ve fotbale vás podrazí a jste mrzák. V ringu od soupeře čekáte jen to nejhorší. Co vás pak může překvapit? Vůbec nic.
Všechny díly seriálu Pohnuté osudy |
Autorem tohoto výroku je Milan Konečný, někdejší miláček brněnského i ústeckého publika. Ta slova vyřkl, když už měl dráhu boxera za sebou a opět doma v Brně vychovával následovníky v ringu.
Čtvrt století dlouhou kariéru rodáka ze Šlapanic provázely rozpaky nad jeho věkem. Pro box se totiž rozhodl v roce 1984, dva měsíce před 25. narozeninami.
Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Zralý, ženatý policista, otec šestiletého Lukáše, spatřil náborový letáček druholigového klubu Lokomotiva Ingstav Brno a měl jasno.
"Přišel na trénink a já mu moc nevěřil. Myslí to vážně? Razili jsme cestu, aby chlapci začínali s boxem v žácích, dorostu, aby byli nejlepší v době po vojně. Ale on už měl dávno po ní!" vzpomíná tehdejší trenér Lokomotivy Miroslav Kubánek.
Zato paní Lenka Konečná, vdova po boxerovi, který se proslavil až později, to i dnes vidí jinak. "Milana jsem poznala jako ohromného sportovce, denně chodil běhat, hrál fotbal, plaval. Neznal televizi, nevěděl, co je to hospoda. A když se dal na box, viděla jsem, jak je šťastný," líčí.
Celý díl seriálu Pohnuté osudy můžete dočíst v sobotním vydání Lidových novin.
