Nejdřív prstem ukázal na svou gruzínskou vlajku na hrudi a pak namířil ukazováčkem na ležícího Rusa. Bojovali spolu o bronzovou olympijskou medaili v den, kdy přesně před osmi lety ruské tanky vjely do gruzínské enklávy Jižní Osetie – a jsou tam dodnes. Válku o Osetii Gruzie zatím prohrála, boj na koberci ale dotáhla do vítězného konce.
Muselo to být pro ruského sportovce potupné. Stejně jako bylo ponižující pro ruskou plavkyni Juliji Jefimovovou, když ji diváci přivítali pískotem. Stejně zněl halou svist, když na start nastupovali ruští plavci – účastníci mužské štafety. Ti se znelíbili kvůli státem a jeho tajnými službami organizovanému dopingu.
Reprezentovat zemi, která podporuje nečestný boj a okupuje hned několik územních celků svých sousedů, je prostě těžký úděl a volba každého sportovce. Nic proti tomu, jen je pak netřeba se divit, když někdy místo ovací zní z tribun „hanba, hanba.“
