Na Euru 2008 ve Švýcarsku zažil v rozhodujícím zápasu o postup ze základní skupiny proti Turkům nevděčnou roli. Sice si vposledních 10 minutách odbyl premiéru na velkém turnaji, byl však uobratu soupeře z 1:2 na 3:2 a po zápasu pak musel zadržovat slzy. „Pozitivní bylo, že jsem si jako mladej kluk zahrál v týmu, kde byl Honza Koller nebo Tomáš Galásek, negativní naopak to, že jsme naše vedení neudrželi. Ještě teď mě to mrzí,“ přiznal jednatřicetiletý obránce, který se po osmi letech v zahraničí vrací do pražské Sparty.
LN Michale, jak vnímáte proměnu z benjamínka týmu v jednoho z jeho lídrů?
Něco jsem už od té doby odehrál, to je pravda. V Leverkusenu a Fenerbahçe jsem si zkusil Ligu mistrů, odehrál jsem hodně zápasů v reprezentaci. Cítím, že mám v týmu mnohem větší zodpovědnost než tehdy. O to víc si ale musím přidávat na tréninku, abych stíhal stejně, jako když jsem byl mladý. (smích)
LN Máte díky tomu v týmu větší privilegia?
Jsme v užším kruhu hráčů, který diskutuje s trenérem – třeba kam pojedeme na soustředění. Pan Vrba se mě určitě víc ptá na můj názor. Navíc se snažím pomoct klukům, kteří jsou v týmu noví, vyjukaní, jako jsem byl tehdy já. Parta je tu za tu dobu ale pořád stejně dobrá, je to tím, že tu byli vždycky jen samí týmoví hráči, jsme semknutí.
LN V dějišti turnaje se teď hodně mluví o bezpečnosti týmů a fanoušků. Řešíte to i vy nějak v kabině?
Vím, že budeme hlídaní na každém kroku i mimo stadiony. Určitě se ale nebojím, protože to stejně nijak neovlivníte. Jen mě mrzí, že to trošku sníží návštěvnost, fanoušci se totiž útoků určitě bojí.
LN Letos jste byli nalosováni do „skupiny smrti“. Jakou šanci máte podle vás na postup?
Sice můžeme postoupit i z třetího místa, ale je to ošidné, spoléhat se na to nedá. Chceme být do druhého místa. Až po turnaji vám řeknu, jestli ta skupina byla těžší nebo lehčí. Musíme určitě jednou vyhrát a pak teprve uvidíme, na co nám to bude celkově stačit. Už teď ale můžu prohlásit, že začínat proti Španělsku pro mě bude obrovská výzva.
