LN Čekal jste, že zvládnete turnaj v Melbourne bez porážky?
Jel jsem do Austrálie s tím, že se pokusím uspět ve dvouhře. Je fantastické, že jsem porazil šest soupeřů za sebou. Utkání byla poměrně krátká, a proto mi zbyly síly i na čtyřhru. Mám obrovskou radost, že se povedl také deblový titul.
LN Jsou to vaše první grandslamové triumfy. Bylo těžké je získat i proto, že se od vás úspěch očekával?
Cítil jsem, že je na mě vytvářený velký tlak. Naštěstí jsem se s tím skvěle vypořádal. Neměl jsem strach a to byl ten správný klíč.
LN Říká se, že jste hodně sebevědomý. Připouštěl jste si vůbec, že byste mohl zklamat?
Možná působím sebevědomě, ale spíš bych se označil za kliďase, který ze sebe dopředu nehází žádná velká slova. V každém zápase mi prostě vyšel začátek, brzy jsem vedl, a proto mě ani jednou nenapadlo, že by to nemělo vyjít.
LN Na turnaji jste potvrdil roli prvního nasazeného tenisty. Jak jste se ale na takovou pozici vlastně vypracoval?
Loňské Australian Open bylo mým prvním grandslamem a nasbíral jsem tehdy spoustu zkušeností. Pak jsem vyhrál juniorský turnaj série Masters, přidal pár postupů do finále na dalších akcích a tím nastartoval skvělou sezonu. Ocitl jsem se najednou v pozici čtvrtého hráče světa a udělal obrovský krok kupředu.
LN V Prostějově bydlíte přímo u kurtů a tenisu obětujete všechno. Kde berete motivaci?
Děda tenis sleduje a táta ho trénuje. Díky nim mám k tomuto sportu odmalička vztah. Táta mě naučil základy a neustále se mnou hrál. Baví mě to, jednou chci být nejlepší na světě i mezi profesionály a vyhrávat grandslamy. To mě motivuje.
LN Kdy vlastně plánujete vstoupit mezi dospělé?
Sezonu mám naplánovanou tak, že v juniorech budu hrát už pouze grandslamy. Jinak se zaměřím hlavně na mužské turnaje Futures a prestižnější challengery. Je důležité se prosadit co nejdříve, abych neusnul a nezaseknul se někde hluboko v žebříčku.
LN Nemáte přesto strach, že to bude nesmírně těžké?
Musím hodně makat, protože je to úplně jiná kategorie. Když se člověku daří v juniorech, nesmí se podle mě nikoho bát ani v profesionálech. Mezi muži budu neznámý a soupeři mi nedají nic zadarmo. Proto si u nich potřebuju co nejdříve vydobýt respekt. Chtěl bych do dvou let proniknout do první stovky žebříčku a sním o tom, že se dostanu do daviscupového výběru.
LN Kdo je vaším idolem, který byste chtěl napodobit?
Když mi bylo deset, Roger Federer začal vyhrávat všechny grandslamy. Od té doby mu fandím. Dokonce jsem ho tady v Melbourne potkal v jídelně. Mám rád i Tomáše Berdycha, se kterým občas trénuju. Díky sponzorům jsem si mohl v Austrálii cvičně zahrát i se semifinalistou Davidem Ferrerem.
