28. listopadu 2007 10:40 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Pozvánku do reprezentace bych bral

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ondřej Pavelec skvěle zastoupil brankářskou jedničku Atlanty Trashers Kariho Lethonena. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ondřej Pavelec skvěle zastoupil brankářskou jedničku Atlanty Trashers Kariho Lethonena. | foto: ČTK

ATLANTA/PRAHA Prvním vychytaným vítězstvím všechny překvapil. Po třetí výhře Atlanty ale bylo jasné, že nováček NHL brankář Ondřej Pavelec (20) má před sebou slibnou budoucnost. Smlouvu s Atlantou Thrashers podepsal před sezonou, v říjnu byl poprvé povolán z farmy v Chicagu.

Nejmladší český gólman v NHL dostal šanci poté, co se zranila brankářská jednička Atlanty Kari Lehtonen. Fina zastoupil bravurně, ale přesto očekává, že sezonu dohraje na farmě v AHL. „Byl jsem tady za Lehtonena, až se uzdraví, tak budu muset odejít,“ říká Pavelec, který by měl v příštích letech soupeřit o post jedničky v Atlantě právě s nejlepším brankářem mistrovství světa v Rusku.

Věřil jste, že si NHL zachytáte už v této sezoně?
Určitě ne. Věděl jsem, že musím být připravený na kemp, což jsem, dá se říct, byl. Myslel jsem si, že sezonu odchytám v Chicagu, a kdyby se někdo zranil, že by mě mohli povolat do prvního týmu. Hned v první sezoně jsem s tím moc nepočítal a trochu mě to překvapilo.

Příjemně jste asi zaskočil i vedení Atlanty. Máte nějakou odezvu od klubových špiček?
Povolali mě, protože jsem měl dobrý kemp a povedly se mi přípravné zápasy. Určitě byli překvapení, že se vyhrálo v prvních třech zápasech, v nichž jsem nastoupil, ale víc nevím.

Jak vás v Atlantě přijali spoluhráči? Co říkal třeba zarputilý kapitán Bobby Holík?
Bylo štěstí, že jsem je poznal během dvou kempů, takže jsem zapadl v pohodě. Žádné nováčkovské rituály nebyly. Bobby Holík ale i Marián Hossa mi hodně pomohli.

Nemotaly se vám během tréninků z akcí Kovalčuka nebo Hossy ruce?
Bylo to zvláštní. Dřív jsem je viděl jen v televizi a najednou jsem vedle nich seděl v kabině a trénoval s nimi. Být v takové společnosti dodá mladému hráči sebedůvěru.

Jakou máte třeba s Kovalčukem tréninkovou bilanci v poměru obdržených a chycených gólů?
On na tréninku nestřílí tak jako v zápase, takže těžko porovnávat. Kdyby mě trefil, tak by mě asi odvezli. (smích). Už trochu vím, co dělá, ale když to perfektně trefí, tak je mi to k ničemu.

Jak dlouho ještě u prvního týmu zůstanete?
Před pár dny byl Lehtonen poprvé na ledě, ale nechtěl jsem se nikoho ptát. Doktor mi pak řekl, že ještě tak dva týdny potrvá, než se vrátí do zápasu.

Myslíte, že i přes dobré výkony vás pošlou zpět na farmu?
Určitě. Je důležité, abych chytal pravidelně. Byl jsem tady za Lehtonena, až se uzdraví, tak budu muset odejít.

A cesta do NHL se opět uzavře. Nebojíte se, že natrvalo?
V každém týmu jsou minimálně dva dobří gólmani, takže těžko vybírat. Lehtonen je ale hodně náchylný ke zraněním, myslím, že před dvěma lety Atlanta za sezonu vystřídala asi sedm brankářů.

A na farmě v Chicagu máte pozici brankářské jedničky pojištěnou?
(Smích) No to nevím. Tam je Fred Brathwaite, který chytal deset let v NHL. Takže se dá říct, že je to tak nějak nastejno. Když jsem tam byl, tak jsem šanci dostával. Asi se budeme s Brathwaitem střídat. Nemůžu čekat, že když nebudu podávat dobré výkony, že budu chytat.

Smlouvu s Atlantou jste podepsal těsně před uzávěrkou přestupových termínů. V čem byl problém?
Podepsal jsem na poslední chvíli. Musel jsem letět za generálním manažerem Donem Woddellem do Toronta, abychom si vyjasnili podmínky. Já jsem smlouvu chtěl podepsat. Agentovi jsem řekl svou představu. On váhal, hlavně protože Lehtonen je velká konkurence. S manažerem jsme si to na schůzce všechno vyjasnili. Říkal, že o mě mají zájem.

Kemp Atlanty jste už zažil v minulé sezoně, ale tam jste nepřijel v optimální formě...
Bylo to po prvním létě, co jsem se vrátil z Kanady, a navíc jsem byl na operaci s nosem. Dlouho jsem netrénoval a vůbec jsem si nehlídal váhu, nepřikládal jsem tomu důležitost. Pak jsem přijel na kemp a tam mi otevřeli oči, Takže tohle léto bylo perné. Půlku prázdnin jsem byl trénovat v Montrealu a vyplatilo se to.

V Montrealu jste se připravoval i s hvězdnými útočníky Patrikem Eliášem a Martinem Havlátem. Pomohlo vám to?
Dohlížel tam na nás špičkový trenér, který tomu rozumí. Tréninky trvaly třeba jen hodinu, ale byly intenzivní a cítil jsem, že je to dobré. Pak jsem byl dobře připravený na kemp i na úvodní fyzické testy.

V poslední době se nikdo nový z českých brankářů do NHL neprosadil. Jak dlouho byste na farmě dokázal čekat vy?
Mám smlouvu na tři roky a ty tři roky bych tady určitě chtěl vydržet. Když totiž člověk odsud jednou odejde, tak je hrozně těžká cesta zpátky. Chci tady zůstat a o místo bojovat, kdyby se mi to nepovedlo do nějaké doby a já cítil, že už to nemá cenu, tak bych to začal nějak řešit.

Proč podle vás vznikla po Haškovi a Vokounovi mezera a mladí čeští brankáři se v NHL neprosazují?
Řeknu to z mého pohledu. Já jsem se před dvěma lety rozhodl odejít. Neviděl jsem na Kladně šanci chytat extraligu, takže jsem se rozhodl jít to zkusit v Kanadě. Nevím, jaká je situace teď, ale před dvěma roky bylo hodně kluků, kteří měli na to se prosadit v Kanadě. Jenže věřili manažerům klubů v Česku, kteří jim říkali, že dostanou šanci v extralize. Šanci dostali, ale tak na deset nebo patnáct zápasů a zbytek proseděli na střídačce. Přijde mi, že u nás chytá strašně moc starých gólmanů, kterým se ale mladí vyrovnají. To je myslím ten největší problém a není to jen u brankářů. Mladí hráči jsou na stejné úrovni jako ti starší, ale starší víc hrají, dostanou větší peníze a mají lepší podmínky.

Co byste řekl na pozvánku do reprezentace?
Že to beru. (smích) První věc je prosadit se v Atlantě, dostat šanci a chytat. Když se mi bude dařit, tak pozvánka přijde sama a určitě bych ji neodmítnul.

Příští šampionát se bude poprvé konat v Kanadě, navíc v místech, kde jste hrál juniorskou ligu. Bylo by hezké se tam znovu podívat, ne?
Určitě by to bylo super. VHalifaxu jsme hráli několikrát, Cape Breton je odtamtud blízko. I v Quebecu by to bylo skvělý. Na to já teď ale vůbec nemyslím, brankářská dvojice v reprezentaci je pro tuhle sezonu myslím jasná. Musel bych chytat pravidelně v NHL, aby šance přišla. Když mě pošlou na farmu, tak je moje šance asi nulová.

Ondřej Pavelec

Dvacetiletý brankář je odchovancem kladenského hokeje. V roce 2005 ho jako 41. draftovala Atlanta. Pavelec pak odehrál dva roky v kanadské juniorské soutěži QMJHL v celku Cape Breton. Hned ve svém prvním roce se stal nejlepším nováčkem soutěže a dvakrát vyhrál cenu Jacquese Planta pro gólmana s nejmenším počtem obdržených gólů. V roce 2005 vychytal na MS do osmnácti let čtvrté místo. Loni se zúčastnil šampionátu dvacetiletých. 

S Atlantou jste měli sérii zápasů v Kanadě. Jak tam na vás působila atmosféra NHL?
Bylo super, že jsme hráli jak v Torontu, tak v Montrealu, takže můžu mezi kanadskými městy porovnávat. V obou byla atmosféra výborná, ale tak o třicet nebo padesát procent byla lepší v Montrealu. Co tam lidi předváděli, to bylo neskutečné. I když se domácím nedařilo, tak lidi fandili a hnali je dopředu. Kdo něco takového nezažil, tak si to těžko dokáže představit.

To v Atlantě asi takový kotel v zádech nemáte, že?
Tím, že se postoupilo do play off, tak víc lidí začalo chodit na hokej. Přeci jenom jsou tu velké hvězdy jako Kovalčuk, Hossa nebo Holík. Když jsme hráli s Carolinou, tak bylo vyprodáno.

 

 

 





Najdete na Lidovky.cz