16. října 2011 11:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Poslouchat góly fanoušky baví

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sbírka mikrofonů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sbírka mikrofonů | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

V roce 1926 se hrála fotbalová liga v Československu poprvé dvoukolovým systémem, titul získala Sparta a na pulty se dostala slavná kniha o sourozeneckém týmu Klapzubova jedenáctka od Eduarda Basse.

 Ale hlavně... Už nebylo nutné vyrazit přímo na stadion, abyste se okamžitě dozvěděli, že padl gól. Stačilo zůstat doma a zapnout rozhlasový přijímač.

Milníky vysílání sportu v československém rozhlase

2. srpna 1924 První pokus o sportovní přenos z klusáckého závodiště na Letné, kde se konal boxerský turnaj. Zprávy byly telefonicky předávány do kbelského studia, hlasatel Adolf Dobrovolný je odtamtud tlumočil posluchačům.

3. srpna 1926 První přenos ze sportovního utkání v Evropě. Zápas fotbalistů Slavie s Hungarií komentoval Josef Laufer. I když bylo vysílání přerušeno o poločase, ohlas posluchačů byl veliký.

18. srpna 1929 První sportovní přenos ze zahraničí. Fotbalové utkání o Středoevropský pohár z Vídně mezi First Vienna a Slavií. Reportérem byl opět Laufer.

13. října 1929 První přímý přenos z Velké pardubické.

29. května 1932 Přenos mezistátního fotbalového utkání Nizozemsko - Československo z Amsterdamu. Nikdy předtím se na takovou vzdálenost sportovní přenos neuskutečnil.

1956 Začíná se pravidelně vysílat pořad S mikrofonem za sportem (fotbalem, hokejem), který v programu zůstal až do dneška.

Minulý týden uplynulo 85 let od chvíle, kdy Josef Laufer referoval o zápase mezi fotbalisty Slavie a maďarskou Hungárií. Revoluční okamžik se rodil ve zmatcích. Tehdejší sekretář Slavie se ujal místa za mikrofonem náhodou, protože původně dohodnutý redaktor se nedostavil. „Násilím mě vytáhli nahoru, dostal jsem nějaký pokyn do ouška a mluvte, hlavně mluvte, pořád bez přestávky, ať to souvisí s tím, co před sebou vidíte, nebo ne,“ popsal Laufer kuriózní začátek slavné kariéry. V Evropě šlo o vůbec první přímou rozhlasovou reportáž ze sportovní akce.

Přenos však skončil už po prvním poločase. Vedení se první pokus jevil jako neúspěšný experiment. „Děkujeme vám, pane redaktore, ono to mohlo být ještě horší, ale my budeme radši vysílat nějakou muziku,“ slyšel Laufer nelichotivé hodnocení od tehdejšího ředitele rozhlasu Ladislava Šourka. 

Značný ohlas posluchačů ho přinutil změnit názor. Za týden se z fotbalu vysílalo znovu a Laufer zůstává dnes nejen prvním, ale stále nejvýznamnějším sportovním komentátorem v československých dějinách. 

„Rozhlasové vysílání přispělo k popularizaci fotbalu. Větší vliv měly přenosy také na oblíbenost hokeje, který nemohli ještě ve třicátých letech vidět fanoušci zdaleka všude po republice,“ připomíná sportovní historik Miloslav Jenšík. Fotbalové kluby se přitom původně novému fenoménu bránily, protože se obávaly klesající návštěvnosti, to se však nepotvrdilo. „V poválečných letech chodilo na Spartu běžně kolem 45 tisíc diváků, ačkoliv její zápasy byly přenášené rozhlasem,“ podotýká Jenšík.

Sportovní přenos přežil v rozhlase bez větších změn další dekády i nástup televize. „Posluchačům nabízíme emoce a plastický obraz hry, což třeba z internetu nikdy nepochytíte,“ říká šéfredaktor Radiožurnálu Petr Souček, který dvanáct let vedl jeho sportovní redakci. Od poloviny padesátých let si na českých frekvencích stále drží popularitu nestárnoucí pořad S mikrofonem za fotbalem (či hokejem), během něhož se posluchači průběžně dovídají novinky z prvoligových stadionů ve dvou nejpopulárnějších sportech. Podle Součka má stálý okruh příznivců, i když jich už není tolik jako v minulosti. „Zlatou éru prožil v 70. a 80. letech, kdy televize dávala jen jeden zápas týdně. Svůj okruh posluchačů ale stále má.“

Křišťálová lupa - hlasování 2011

Zatímco z prodeje televizních práv se stal ve sportovním světě výnosný byznys, u rozhlasu se zatím podobná pravidla uplatňují jen u největších akcí. V Německu rozhlasové stanice musí platit poplatky, pokud chtějí přenášet bundesligové zápasy, v Česku zatím nic takového nehrozí. „Je to brané jako zpravodajský pořad a na něj se vztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím,“ vysvětluje Souček.
 U fotbalové Ligy mistrů jdou taxy nahoru. Pohybují se kolem tisíce eur. Nejde o ceny za vysílací práva, ale za technickou podporu. V porovnání s televizními zvyklostmi jde stejně o drobné.

V Českém rozhlase už nyní mohou slíbit, že po rozhlasových linkách půjdou z Polska a Ukrajiny přenosy z případných zápasů českého týmu na evropském šampionátu, což zatím místní televizní konkurence kvůli vyšponovaným cenám práv zaručit nemůže.

Sport v rozhlase se stále rozvíjí, ve světě existuje řada rozhlasových stanic, které se specializují na sport. V Norsku například vysílají přenosy i z anglické ligy. Něco podobného ale v Česku není reálné. „Přímé přenosy ze zahraničních lig nebo z menšinových sportů jako na ČT4 by si příznivce nenašly. A navíc by byly hodně drahé,“ míní Souček.

Kvůli synchronizaci zvuku a obrazu však zůstanou v porovnání s televizí rozhlasové přenosy stále o několik málo okamžiků rychlejší. Na tom se nic nemění. Už od dob Josefa Laufra.

  • 0Diskuse