Poslední šance na úspěch... Slovenští hokejisté si věří

A třeba slovenský sportovní server Športál.sk píše: "Veľa sa bude očakávať od dvoch Mariánov – Gáboríka a Hossu. Prajme si, aby obaja zaspomínali na turínsky turnaj, keď nás najmä ich spolupráca s ­Demitrom poľahky dostala cez nástrahy základnej skupiny. Vo štvrťfinále však už mužstvo nestačilo na Čechov."

No právě, ti zatracení Češi... V olympijském Vancouveru na ně Slováci narazí už v základní skupině – oba tím ve čtvrtek ráno zahájí svoji pouť hokejovým turnajem.

Proč? "Protože je rozdíl hrát proti vám v úvodu turnaje, kdy se každý koncentruje a vy třeba můžete být malinko nervózní. Je to jiné, než pak s­vámi hrát v ­době, kdy už Slovensko nějaký zápas prohrálo a nálada v týmu postupně uvadá."

Opory? Chára, Hossa, Gáborík
Aby bylo jasno – v zemi východního souseda se léta mluví o komplexu z Čechů, těžko se tam s porážkami od nich smiřují. Ovšem stejně pak před další bitvou chtějí opět věřit. V co? Že tentokrát to vyjde!

Dokázat to má výběr namixovaný mistry světa z roku 2002, zkušenými matadory jako Miroslav Šatan, Žigmund Pálffy či Jozef Stümpel. "Je to jedna z posledních šancí, kdy tato generace může uspět. Po nich bude prázdno," míní Bokroš. Jenže i slovenská média přiznávají, že ta jména mají to nejlepší už za sebou. A – je to holá pravda.

Třeba Šatan: polovinu sezony čekal, než v lednu dostal angažmá od Bostonu. Pálffy zase pokojně dohrává kariéru v domácí lize za Skalici. "Vracejí se na velkou scénu, chtějí se předvést," zastal se jich Bokroš. "Zrovna o ty strach nemám."

Strach? Ten je cítit především v zadních řadách a na postu gólmana. Právě tam se podle Slováků nejvíc liší jejich mužstvo od toho českého. Brankáři Budaj s Halákem nemají s reprezentační akcí příliš zkušeností. V obraně také příliš velkých jmen nenajdete, i když dvě přece jen... Ofenzivní bek Ľubomír Višňovský z Edmontonu. A především dvoumetrový kapitán Zdeno Chára.

I jeho spoluhráč z Bostonu, český reprezentant David Krejčí, o ­něm nedávno řekl: "Je to jeden z­ nejlepších obránců v NHL." Jenže sám Chára přiznal, že má už tři měsíce problém s rukou a hokejku drží jen třemi prsty. "Ale dám do toho vše," vzkázal fanouškům.

Fanoušci... Mají-li opravdu uvěřit v toužený úspěch, spoléhat musí na útok. Právě Gáborík a Hossa dnes patří k největším esům NHL. Na ty chce kouč Ján Filc spoléhat nejvíce.

Mohou prý překvapit kohokoliv
Nic na tom nezmění ani smolná příhoda z minulého týdne. V Rangers tam Gáboríkovu nohu nešťastně pořezal jeho vlastní brankář Henrik Lundqvist ze Švédska.

Forvard Pavol Demitra zase řešil ještě před pár dny své rodinné problémy. "Už je ale s námi. Všichni na hrách nastoupí," ujišťuje Filc. Jeden z nich dokonce nešetří velkými slovy: "Když se na naši soupisku podíváte, vypadá hezky," nechal se pro Nhl.com nedávno slyšet Marián Hossa. "Buďme optimisty. Můžeme překvapit kohokoliv."

Bokroš však příliš velkou euforii krotí. "První zápas s Čechy možná. Ale že prorazíme v celém turnaji, to si moc nemyslím." Čísla bookmakerů s ním souhlasí – na Slováky je v případě celkového triumfu vypsána padesátinásobná výhra vkladu; v základní skupině B, kde je s Čechy ještě Lotyšsko a Rusko, osmnáctinásobek.

"Problém totiž je, že ruský kouč Bykov ukáže v nominaci na hráče: ty ano, ty ne, ty ano, ty ne. U nás říkáme každému ano. Už roky rotujeme s třiceti hráči, protože jiní zkrátka nejsou," vysvětluje Bokroš. Pro ty ve Vancouveru to ale bude jeden z dalších pokusů, jak se pomstít za předchozí zklamání a českého bratra pokořit.

Na olympiádě se s ním dosud potkali jen dvakrát; naposled ve čtvrtfinále v Turíně, kdy česká reprezentace vyhrála 3:1. Předtím – v Naganu či Sal Lake City – se Slováci do hlavního turnaje vůbec neprobili.