Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Poslední kulka ‚Pistolníka‘. O závěrečném výstřelu Contadora a kávě pro Frooma

Sport

  15:59
Madrid (Od našeho zpravodaje) - V divokých horách Asturie, na mrazivém stoupání, které cyklisty děsí. A potom v zasluněné španělské metropoli, s pivem, šampaňským i kávou. Tak vrcholila Vuelta, tak končil i seriál 63 etap na letošních podnicích Grand Tour. Naší reportáží se vracíme ke dvěma posledním.

Alberto Contador a Chris Froome ještě před startem Vuelty 2017. foto: steephill.tv

Sobota na Angliru: Tohle bude můj den

Brian Nygaard, dříve týmový šéf bratří Schlecků a později mluvčí stáje Orica, v sobotu ráno věští: „Dnes to může být etapa roku všech Grand Tour. Jestli se v ní stanou bláznivé věci? Jistě, stanou.“

Od Atlantiku, kde prší, vyrážíme do nitra Asturie, kde leje. A na samém konci dne nás čeká Angliru, mýtus i strašák, dle mnohých nejtěžší stoupání třítýdenních cyklistických klání.

„D-Day letošní Vuelty,“ hlásá tým Quick-Step na Twitteru.

Už značně unavený Jetse Bol z týmu Manzana, který zkraje Vuelty tak rád chodil do úniků, ostatním s úsměvem vzkazuje: „Dnes mám narozeniny. Kdo bude na těch třech kopcích téhle etapy útočit, nedostane dort.“

Ovšem ani vidina Bolova dortu mnohé nezastaví...

Chris Froome si do vše řešící etapy Vuelty přináší náskok 1:37 minuty před Vincenzem Nibalim a říká: „Doufám, že na Angliru uhájíme červený dres líp, než když jsme se o to před šesti lety snažili s Bradleym Wigginsem.“

Průběžně pátý Alberto Contador mezitím na poradě týmu Trek své parťáky ujišťuje: „Už když jsem se ráno probudil, cítil jsem: Tohle bude můj den. Dneska vyhraju. Bude to komplikované, ale vyhraju.“

Tu etapu chce. A vědomí šance na velkolepou rozlučku roznítí v těle 34letého Španěla oheň, který neuhasí ani vichr, ani krupobití.

Bláznivé věci dějí se už při mokrém sjezdu z vrcholu Cordal. Silnice se mění v kluziště. O Top 10 bojující Davide De La Cruz z Quick-Stepu padá a s pohmožděným ramenem vzdává Vueltu pouhých 133 kilometrů před jejím madridským cílem. Sport dokáže být krutý.

Vzápětí podklouzne kolo i muži, považovanému za nejlepšího sjezdaře balíku, Italu Nibalimu. Zvedá se z asfaltu, dotáhne se do balíku, ale levý bok bolí a žebra také. Brzy pochopí: Dnes už na Chrise nezaútočím.

Contador se naopak burcuje: Tady a teď. Pomocník Jarlinson Pantano mu rozjíždí ze sjezdu kamikaze tempo, zavěsí se za něj, mizí ostatním. Čtyřicet vteřin mají k dobru, když dorazí do údolí, do hrdé vesnice La Vega Riosa, jejíž horníci při občanské válce s dynamitem z dolů likvidovali Frankovy fašisty.

A jsou tu. Angliru. „Cosi nelidského,“ popsal 12,5 kilometru dlouhý výšlap exmistr světa Abraham Olano. Po kozí stezce, v 90. letech vyasfaltované, se drápou do 1 573 metrů.

Nenechte se zmást. První polovina je ještě snesitelná. Než dorazí k nápisu: „Tady začíná peklo.“ V dantovském počasí „vrážejí“ jezdci do ramp s až 23 procenty, na jejichž zmáčeném povrchu přestříkaném nápisy fanoušků podkluzují i pneumatiky týmových automobilů.

Mé nejlepší sbohem

Pantanova role skončila, teď chvíli táhne Contadorovi tempo Enrice Mas z

Quick-Stepu, který kdysi jezdil za Contadorem podporovaný mládežnický tým. „Jsem rád, že jsem mohl pomoci svému mentorovi,“ poví po etapě.

El Pistolero postupně dojíždí a předjíždí všechny původní uprchlíky, už ani Marc Soler z Movistaru neustál jeho kvapík. Vede závod a šlape sám mezi davem šílících fanoušků. Na mokrých strmých rampách nedokáže jít ze sedla, jak je zvyklý. Ale v místech, kde „převodovky“ v nohách soupeřů mají maximálně šest stupňů, on jako by měl také sedmý.

Až 1:20 minuty činí Contadorův náskok, když se do mohutné stíhací jízdy

pouští útočné duo Chris Froome–Wout Poels v dresech Sky. Jistě, mohli si už jen hlídat umdlévajícího Nibaliho, jenže Froome vybídne svého pomocníka: „Zkus si dojet pro etapu.“

Contadorův náskok padá: 45, 35, 30 vteřin. Zbývá kilometr, z vrcholu krátký sjezd do cíle. Copak to nedokáže? Ne, musí to dokázat!

Fanoušci jak smyslů zbavení buší do hrazení. Otočí se, ujistí se, vymrští ruce a nádavkem přidá své vítězné gesto El Pistolera.

Na svůj poslední útok na kole si schoval i poslední kulku a imaginárním výstřelem slaví poslední etapové vítězství kariéry, během které čtrnáct let bavil a občas i mátl a rozzlobil fanoušky.

„Nemohl jsem lépe říci sbohem,“ povídá.

Sedmnáct vteřin po něm přijíždějí Poels a Froome, chytnou se šťastně za ramena a jako malé děti oslavují Froomův červený dres i famózní double. Pak dorazí i Ilnur Zakarin, jenž závěrečným vzepětím získal třetí místo v celkové klasifikaci a uhájil ho před Contadorem.

Oleg Tiňkov, jenž se loni se Španělem rozešel ve zlém, na Twitteru glosuje: „Zakarin si vychutnal (Tiňkov ve skutečnosti použije mnohem vulgárnější výraz) Contadora. Ten má jen jedno vítězství za 16 měsíců za roční plat dva miliony dolarů.“

Španěla však tentokrát nic nemůže nadzdvihnout. „Etapový triumf na Angliru je pro mě nade vše,“ ujistí. „Je víc než stupně vítězů celé Vuelty.“

Vichr na vrcholu odfoukl pódium pro vítěze, vyhlášení se tudíž netradičně koná uvnitř bílého, poryvy zmítaného stanu. Angliru jim opět ukázalo svoji drsnou tvář. A oni na něm znovu napsali úchvatné příběhy.

Froome, sám největší hrdina letošní Vuelty, skládá poctu hrdinovi dne: „Přinášel jsi tolik vzrušení a agrese do závodů. Dnes mohu říci jen: Smekám před tebou, Alberto. A adios.“

Dirk Demol, sportovní ředitel Treku, hledí na Contadora a prohodí: „Náš sport ho bude postrádat. Cyklistika se změnila. Jezdci se bojí útočit. Alberto byl skoro posledním svého druhu.“

El Pistolero odchází. S ním jako by končila i celá jedna éra.

Neděle v Madridu: Chrisi, pojedeš i o zelený dres?

Pro všechny, kteří v sobotu mrzli na Angliru, je pak nedělních 24 stupňů v zasluněném Madridu odměnou za předchozí utrpení.

Jsou takřka v cíli. Vuelta se loučí závěrečnou spanilou jízdou do Madridu.

Na Froomově speciálním, na červeno nastříkaném Pinarellu je vymalován i žlutý nosorožec, jeho oblíbené zvíře, a tak kolo připomíná svými barvami obě Grand Tour, na nichž dosáhl na svůj skvostný double. Jeho spolujezdci mají trikoty s červenými pruhy, stejné zdobí také vozový park týmu Sky.

Oslavy na trati tentokrát propukají v rekordním tempu, už na třetím kilometru po startu v Arroyomolinos otevírá tým Sky piva a Ian Stannard je distribuuje Froomovi a spol.

Následuje přípitek šampaňským v podání tří mužů ze stupňů vítězů Frooma, Nibaliho a Zakarina a posléze pochopitelně i s Albertem Contadorem. Ten navíc připíjí Masovi, jenž mu pomohl na svazích Angliru, ukáže na něj prstem a do televizní kamery říká: „Budoucnost španělské cyklistiky.“

Markel Irizar a Edward Theuns, týmoví kolegové Contadora, mu zapějí serenádu „Un ano mas“, ale marně se jej s ní snaží přesvědčit, aby závodil ještě jeden rok.

Poté se zjevuje Valerio Agnoli z týmu Bahrain Merida s krabicí, ve které rozváží kávu, jednu z nich podává Froomovi, na což webový komentátor Eurosportu Felix Lowe s nadsázkou reaguje: „Nevím jak vy, ale kdýbych jel v červeném trikotu a tým jezdce na druhém místě by mi nabídl záhadné kafe, nejspíš bych odmítl.“

Froome neodmítne.

Když vjedou na první z devíti madridských okruhů, odpoutá se od pelotonu Alberto Contador. Ovšem tohle už není únik notorického útočníka, to je jen čestné, byť stále závodní kolo, které mu soupeři dopřejí.

Selanka dočasně končí před prémiovým spurtem. Stále totiž existuje teoretická možnost, že by Matteo Trentin z Quick-Stepu vysvlékl Chrise Frooma ze zeleného trikotu lídra bodovací soutěže, pokud by vyhrál spurt i etapu a Froome nezískal více než tři body.

„Budeš o ten trikot bojovat?“ ptá se Ital na trati Frooma.

„Budu. Chci ho uhájit,“ přitaká Brit.

A tak se vrhá i do prémiového spurtu, který Trentin ovládne, zatímco on se v prohraném souboji o čtvrté místo málem zahákne do kola Juliana Alaphilippa.

„Bylo to riziko, já vím,“ přizná později muž v červeném. „Ale já jsem závodník a tahle Vuelta byla možná jediná příležitost v mé kariéře, abych vyhrál bodovací soutěž na Grand Tour. Tak jsem si řekl: Proč ne? Chtěl jsem si být jistý, že jsem pro to udělal všechno.“

Což znamená, že o půl hodiny později se Froome vrhne mezi sprintery i při závěrečném spurtu. Trentin v něm vítězí a věří, že díky tomu skutečně vybojoval zelený dres, jenže pak se dovídá: „Froome dojel jedenáctý.“

A to Britovi stačí. Rozdílem dvou bodů se stává vítězem bodovací soutěže. Ve chvíli, kdy na pódiu zelený dres přebírá, sedí už Matteo Trentin na tiskové konferenci a říká: „Přijel jsem sem vyhrávat etapy, i když jsem věděl, že profil Vuelty mým šancím moc nenahrává. Získal jsem nakonec hned čtyři. Že ani s takovým počtem vítězství teď nemám zelený trikot, mi připadá jako vtip. Ale no co, přežiju to.“

Pro cenu, určenou nejbojovnějšímu jezdci celého závodu si přichází... tady je odpověď jednoznačná.

„Albertóóó,“ zakřičí hlasatel.

„Contadóóór,“ ozve se ozvěnou od desetitisícového davu. Contador vystoupá na pódium, celý tým Trek tam poskakuje za ním.

Pro Frooma, krále červeného, zeleného i bílého, zazní God Save the Queen, u Neptunovy fontány britské hymně dojatě naslouchá.

„Muchas muchas gracias,“ děkuje divákům.

Vuelta, opět tak dramatická, zábavná a plná příběhů, je skutečně u konce. Poslední ze 63 etap na letošních Grand Tour byla odjeta, všichni vítězové dekorováni.

Nastává čas slavit. Tým Sky později umístí na sociální sítě krátké video, jak Chris Froome stopuje autobus, který už je plný jezdců a odjíždí na party.

Nemusí být všude jen první, že?

Autor:

Prodej stavebního pozemku 1 267 m2
Prodej stavebního pozemku 1 267 m2

Horní Bludovice - Prostřední Bludovice, okres Karviná
2 254 455 Kč