Poláci i Turci. I to je německá reprezentace na MS

Kromě nich najdete v německém týmu ještě dalších devět hráčů, kteří mají v rodném listu alespoň jednoho rodiče pocházejícího z jiné země nebo se v zahraničí přímo narodili. Brazilec, Turci, Španěl či Afričané – tak pestrý je německý mix, který vyrazil obhajovat do Jižní Afriky bronz.

"Cítím se doma v obou zemích," opakuje často Podolski. Jenže fotbal hraje jen za jednu z nich. Poláci o něj nejdřív neměli zájem. Když se prosadil v bundeslize, změnili názor, ale Podolski se k Německu už zády nepostavil. Vděčnost k adoptivní vlasti je vlastnost, která všechny cizince na německé soupisce spojuje.

Výběr trenéra Joachima Löwa bourá zažité stereotypy. Němci jako parta disciplinovaných a houževnatých dříčů je představa, která patří spíš do minulosti. Nejlépe se to ukázalo při prvním utkání ve skupině, v němž jasně porazili 4:0 Austrálii. Tři ze čtyř gólů vítězů vstřelili právě hráči, kteří mají kořeny mimo Německo.

"Nejsme typičtí Němci," přiznal kapitán Philipp Lahm. "Jsme silnější v situacích jeden na jednoho, mnohem víc sázíme na techniku." To ale neznamená, že německý tým na trávníku přestal pečlivě pracovat jako dřív, ke svým přednostem přidal i pohlednou hru a kreativitu, která mu v minulosti chyběla. "Moje technika a cit pro míč jsou ta turecká část ve mně. Disciplínu a uvažování mám zase německé," řekl záložník Musut Özil.

Bratři se klidně pohádají Kromě polské enklávy je hodně silná také tříčlenná turecká buňka, což není úplné překvapení. V osmdesátimilionovém Německu žije dva a půl milionu obyvatel pocházejících z Turecka. Stále silnější je i africká skupina, která má rovněž tři zástupce včetně obránce Jeroma Boatenga, který se příští týden dokonce postaví proti svému bratrovi Kevinu-Princovi reprezentujícímu Ghanu. Oba se spolu nedávno dokonce pohádali, když Kevin-Princ zranil německého kapitána Michaela Ballacka, a připravil ho tak o účast na turnaji. "Kevin si teď myslí, že bychom měli jít vlastní cestou, a já na to říkám, že to přece děláme už dlouho," ukázal Jerome Boateng, že si víc váží možnosti hrát za Německo než urovnaných sourozeneckých vztahů.

VNěmecku přijímají fanoušci situaci, v níž fotbaloví imigranti tvoří pomalu polovinu reprezentace, v klidu. "Je to naprosto normální a neřeší se to. Když tam žijete několik let, máte v Německu zázemí, bere se to samozřejmě," říká František Straka, který v Německu řadu let hrál i trénoval.

Proč se také zlobit, když současná alchymie přináší úspěchy, což se nejlépe ukázalo v neděli na stadionu v Johannesburgu. O čtyři góly ještě nikdo na letošním šampionátu nezvítězil. Suverénní výkon proti Austrálii ukázal, že Němci si mohou troufat na vyšší pozice než před čtyřmi lety na domácí půdě. Tedy minimálně do finále.

A to nejen na právě probíhajícím turnaji, ale klidně i na těch příštích. Na současné soupisce najdete jen tři třicátníky. Mladší tým mělo Německo na mistrovství naposledy v roce 1934. Gomez, Cacau nebo Tasci. I když jejich jména nezní moc německy, právě oni se budou starat o německé úspěchy.