18. prosince 2009 22:44 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Písečné bouře na Dakaru mi pomůžou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Martin Macek.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Macek. | foto: MartinMacek.com

PRAHA V prvním ročníku Rallye Dakar v Jižní Americe dovezl svůj motocykl Yamaha na 18. místě, jako nejlepší z Čechů. Martin Macek (40) touží v dalším závodě po ještě lepším umístění. Pomoci by mu mělo, že pojede jako součást velkého Czech Dakar Teamu. "Těším se, bude to můj třetí a zřejmě poslední Dakar," říká.

* Když vás bývalý argentinský konzul varoval před písečnými bouřemi, které zvedají i kameny, tvrdil jste, že už se těšíte. Proč?

Dakar v LN

V LN budou opět z Dakaru sloupky Ladislava Lály Stejně jako loni bude přímo z Argentiny a Chile komentovat slavnou Rallye Dakar pro Lidové noviny Ladislav Lála. Jeho příspěvky, a nejen to, si můžete přečíst v knize Dakar 2009 Legenda pokračuje (www.dakar2009.cz).

- Čím větší masakr a adrenalin, tím lépe. Jsem horal, takže jsem zvyklý na různé kalamity. Extrémní podmínky mi mohou pomoci k lepším výsledkům. Lidi zvyklé na slunné dny totiž mohou podobné podmínky skolit.

* Písečnou bouři jste už zažil v Africe. Jak vypadala?

- Hrozně. Nebylo vidět na metr. I když máte zavřenou pusu, cítíte písek pod jazykem. Prakticky jedete proti zdi...

* To nemáte strach?

- S tím tam nemůžete jet. Ale říkají mi, že jsem blázen. Už v přihlášce vyplňujete, kam mají případně přepravit vaše ostatky. Dakar je nejtěžší závod na světě a motorkáři jsou na tom bohužel ze všech kategorií nejhůře. Stačí pád a může být konec.

* Kolik pádů jste zažil minule?

- Když počítám malé i velké, tak přes stovku. Vyvázl jsem "jen" s vyvráceným prstem.

* Co bylo při premiéře v Argentině a Chile nejhorší?

- Do přípravy nové knihy z Dakaru 2010 se můžete zapojit i vy - stačí diskutovat na síti Facebook (www.facebook.com/dakar.book). Asi Atacama (nejsušší poušť na zemi - pozn. redakce) s obrovskými písečnými vlnami. Nedokázal jsem si představit, že to je tak velký kopec, že ho motorka nevyjede. Potom ještě následuje prudký sjezd, kdy jen čekáte, že se převrátíte.

* Co jste dělal, když jste dunu opravdu nemohl vyjet?

- Musíte hledat jinou cestu a dunu objet. Jednu velkou jsem zdolával 45 minut a u vrcholu jsem motorku tlačil. A i když jsem se proklínal a říkal si, že se na to vykašlu, tak se to nakonec vyplatilo. Posunul jsem se o hodně míst v pořadí dopředu.

* Jel jste jak africký, tak americký Dakar. Který je náročnější?

- Jihoamerický, a to tak o tisíc procent. Dunová pole jsou větší, přejezdy náročnější. Je to zkrátka nesrovnatelné.

* Už tedy víte, do čeho jdete. Pomohou vám zkušenosti?

- Určitě. Dojel jsem do Buenos Aires i s vyvráceným palcem jen proto, abych nasbíral zkušenosti do dalšího ročníku. Tak doufám, že je při dalším Dakaru zúročím.

* Dakar provází obrovské vedro. Je pro vás velkým problémem?

- Musíte důsledně dodržovat pitný režim. Spotřebuji za den čtyři pět litrů energetických nápojů. Ale je to dost nepříjemné, chuť toho nápoje je pořád stejná. V cíli si pak klidně dám pivo nebo víno.

* Čtyři litry? To musíte často stavět, ne?

- Tělo všechno vypotí, normálně nepociťuju během závodu žádnou potřebu. Ani tu velkou. (úsměv)

* Jezdci kamionů si pochvalují velkou solidaritu mezi týmy. Existuje i mezi motorkáři?

- Bohužel ne. Závodí se o peníze, všem jde o výsledky. Dokud neležíte v krvi, tak vám nepomůžou.

  • 0Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!