Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Letadlo místo autobusu i videorozhodčí v akci. Čím hokejové finále zaujalo?

Sport

  10:51
PRAHA - Dvě nejmenší extraligová města proti sobě, finále silných příběhů i dramatických duelů. Vybrali jsme pět bodů, které zápolení mezi Litvínovem a Třincem vystihují.

Závar před litvínovskou brankou, po kterém skončil puk v brance. Gól rozhodčí neuznali, útočník Erik Hrňa (uprostřed) v brankovišti dorazil puk bruslí. foto: ČTK

Cestování po vzoru nejslavnějších soutěží

Takřka šest hodin na cestě? Neblázněte. Oceláři přišli před třetím duelem série, který se stěhoval na sever Čech, s revoluční myšlenkou. Mužstvo místo autobusu nasedlo do letadla a část z pěti set kilometrové štreky absolvovalo vzduchem.

„Nechtěli jsme na dálnici uvíznout v kolonách,“ vysvětloval tiskový mluvčí klubu. Týmu se tak i díky přednostnímu odbavení zkrátila cesta na druhý konec republiky skoro o polovinu. 

Nápadem rivala se inspiroval i Litvínov, netradiční způsob přepravy kvitoval jako úsporu sil i času.

Gól, nebo ne?

Ještě nikdy se tak vehementně nediskutovalo o výztuži hokejových branek.

Když Martin Ručinský v pátém zápase série na hranici brankoviště strčil do puku, který se převalil přes brankáře Hamerlíka a zůstal zaklíněný u tyčky, hosté vehementně protestovali.

Historický úspěch. Litvínov zvládl sedmé finále a je extraligovým mistrem

V tu chvíli vedli 3:1 na zápasy a kdyby rozhodčí po poradě s kolegou u videa ukázal do středového kruhu, o mistrovi by bylo jasno. Jenže gól neplatil.

Kotouč se zastavil o špatně umístěné polstrování v brance Ocelářů. Kdo ví, kam až by nářky litvínovských hokejistů zašly, kdyby se nakonec z titulu radoval protivník...

Spornou situaci nabídlo i rozhodující střetnutí. Hrňa se ve třetí třetině za stavu 0:0 natlačil před Francouze a černou pryž usměrnil do sítě bruslí.

Sudí jeho trefu neuznal a domácí obecenstvo běsnilo. Tentokrát ale bylo vše v naprostém pořádku: útočníkovo úmyslné kopnutí bylo z opakovaných záběrů patrné.

Válka slov

Ostré střety u hrazení, strkanice, pošťuchování. K finále vzájemné špičkování patří, celky svázané taktikou se tím za každou cenu snaží rozhodit soustředěného soka. V sérii mezi Litvínovem a Třincem létala ostrá slova i mimo led.

Kapitán Vervy Michal Trávníček o soupeři prohlásil, že se chová nechutně. Upozorňoval tím na přehnanou aktivitu Slezanů na brankovišti, která prý překročila hranice zdravé bojovnosti.

„V Litvínově je taky pár hráčů, které nemám rád,“ vrátil úder třinecký bek Marek Trončinský.

Emoce neudrželi ani trenéři. Litvínovský Miloslav Hořava se po šestém zápase opřel do ředitele extraligy Josefa Řezníčka, jemuž vyčítal, že se nevěnoval spornému okamžiku z onoho duelu v Třinci, kdy už mohli jeho svěřenci juchat s pohárem pro vítěze: „Proč se k tomu nevyjádřil? Jak je vůbec možné takový hnus a šlendrián ve finále play off?“

Domácí prostředí jako nevýhoda

Byl to rozhodující faktor celé série – každé z mužstev vyhrálo před vlastním publikem pouze jediný zápas! Třinec slavil doma v páté partii, Verva ve čtvrté. Týmům se evidentně lépe dýchalo na kluzišti soupeře: necítily tlak, mohly hrát uvolněně.

VELKÁ PŘÍLEŽITOST. Třinec měl v utkání několik slibných šancí. Dokonce i...
NEUNAVNÁ PODPORA. Oceláře hnalo za úspěchem zaplněné hlediště, nakonec ale...

V této skutečnosti se odráží i nesmírně vyrovnaný průběh série, v niž se utkal první celek s druhým po základní části. 

Oceláři útočili na senzační obrat, přestože ztráceli 0:2 a později 1:3. Poslední krok ale udělal soupeř. Jak jinak než na ledě Ocelářů. Severočeši vděčí za úspěch především Pavlu Francouzovi, ten se stal jedním z klíčových mužů finále a hlasitě si řekl o místo v sestavě na nadcházející mistrovství světa.

Silné příběhy

Na jedné straně Jakub Petružálek, Martin Ručinský nebo Jiří Šlégr. S jedním otřásla smrt přítelkyně a z Ruska se vrátil zpět do vlasti. 

Další dva se řadí mezi litvínovské ikony na sklonku kariéry, kteří si moc přáli zasjistit milovanému městu historický úspěch.

V Třinci zase bojoval o místo v sestavě Antonín Pechanec, jenž si ještě před pár měsíci přivydělával jako hrobník a v prvoligovém Havířově se řadil do šedého průměru. 

V kabině sedával i po boku Zbyňka Irgla, ten se po operaci nádoru na ledvině vrátil po pěti měsících k hokeji a rozlouskl semifinále se Spartou. 

Roli žolíka v bitvě o titul ale nesplnil. „Po návratu jsem měl jasný cíl. Bohužel to nevyšlo. Jsem ohromně zklamaný,“ klopil zrak po čtvrtečním střetnutí.