Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pan Fairplay, kordista Beran, byl z reakcí až rozpačitý: Udělal jsem normální věc

Sport

  16:19
PRAHA - Šermíř Jiří Beran se považuje za věčného optimistu a možná proto byl překvapený, jaký rozruch způsobil jeho čin na olympiádě v Riu de Janeiro. Za své chování, které považuje za normální, i když ví, že ve sportu je snazší hrát fér než v životě či politice, získal hlavní cenu Českého klubu fair play.

Šermíř Jiří Beran. foto: ČTK

Pětatřicetiletý kordista Beran v Riu vypadl po prvním zápase i proto, že v duelu s domácím Athosem Schwantesem opravil za stavu 3:5 před koncem prodloužení rozhodčí, protože v nepřehledné situaci nezasáhl soupeře, ale sám sebe.

Hlavní ceny fair play získali šermíř Beran a trenér Augusta

Šermíř Jiří Beran získal za opravu verdiktu rozhodčích na olympijských hrách v Riu de Janeiro hlavní cenu Českého klubu fair play. Za celoživotní postoj byl na slavnostním vyhlášení v Praze in memoriam oceněn hokejový trenér Josef Augusta, který v únoru zemřel po těžké nemoci ve věku 70 let.

Pro kordistu Berana skončil olympijský turnaj v Riu hned po prvním zápase, jeho gesto fair play však vyvolalo v brazilském tisku velkou pozornost a obdiv. Český šermíř prohrál s domácím Athosem Schwantesem, za stavu 3:5 přitom krátce před koncem prodloužení opravil rozhodčí, že nezasáhl soupeře, ale sám sebe.

Augusta jako hráč získal tři stříbrné medaile na mistrovství světa a další stříbro na olympijských hrách 1976 v Innsbrucku, své zkušenosti posléze zúročil v mimořádně úspěšné trenérské kariéře. S reprezentací se mu v letech 1999, 2000 a 2001 podařilo získat tři tituly z mistrovství světa, z toho dvakrát v roli hlavního kouče.

Spoluhráči i soupeři na něj vzpomínají jako na dříče a bojovníka, ale zároveň hokejového gentlemana a jeho svěřenci jako na přímého trenéra, u kterého hráči vždycky věděli, na čem jsou. Převzetí hlavní ceny se však Augusta nedožil, zemřel krátce poté, co předsednictvo klubu fair play o jejím udělení rozhodlo. Cenu za něj dnes převzali vnuci.

Další hlavní cenu získala Miroslava Plchová. Ta v extrémním závodě tříčlenných štafet zachránila život cyklistovi, který při sjezdu do brodu nestihl vytáhnout nohu z pedálu, udeřil se do hlavy a zůstal v bezvědomí ležet pod vodou.

Diplomy za férové činy obdrželi například jihlavský fotbalista Antonín Rosa, žokej Josef Sovka nebo biatlonistka Gabriela Koukalová. Ta při stíhacím závodu Světového poháru v Pokljuce před sebe v cílové rovince pustila soupeřku, které předtím na trati nechtěně přišlápla lyži.

Rosa se v prvoligovém zápase se Zlínem za stavu 1:1 přiznal k teči, která změnila směr střely zlínského hráče a míč skončil v jihlavské síti. Rozhodčí se domnívali, že střelu tečoval zlínský útočník, a branku kvůli ofsajdu neuznali, po Rosově přiznání ale verdikt změnili.

Sovka se na Velké pardubické pokusil pomoci Markovi Stromskému, který po překonání Taxisova příkopu začal padat z favorizovaného Nikase. V nesnadné pozici a ve velké rychlosti chtěl Sovka soupeře vrátit do sedla, ale už na něj nedosáhl.

„Pro mě to byla normální věc. Tak by to mělo být nejen ve sportu, ale i v životě, i když ve sportu je to asi normálnější. Dá se v něm asi fair play lidem ukázat víc než v politice,“ řekl Beran v rozhovoru ČTK před cestou do Říma, kde se ode dneška do neděle účastní prvního ročníku evropské exhibice kordistů Sever proti Jihu.

Mezi šermíři je podobné chování běžné. „Je to sport gentlemanů,“ řekl člen klubu SC Šerm Praha již v Riu a s odstupem času dodal: „Sem tam mi to na turnajích někdo připomene, ale ve sportu to tak prostě je a neřeší se to. Jen občas si u nás v klubu dělají srandu a říkají: ‚Á pan Fairplay.‘ Mezi kamarády je legrace.“

Mnohem větší reakce vzbudilo jeho chování mimo sport. „Udělala se z toho velká věc, až jsem byl rozpačitý,“ připustil Beran. Obrovská vlna obdivu přišla záhy po turnaji od Brazilců. „To bylo neskutečné a přelilo se to až do politické roviny. V jejich politicko-ekonomické krizi najednou viděli, že svět není jen o korupci, ale že se lidi chovají fér. Dávalo jim to naději, že se dají věci změnit. Bylo to potěšující i smutné.“

Už samotná účast na olympiádě v Riu byla pro Berana velkým úspěchem. Do Pekingu v roce 2008 se těsně nekvalifikoval, nejel ani do Londýna a už se loučil i s brazilskými hrami. „Rok předtím jsem si utrhl meniskus a myslel, že to je zabitý, ale podařilo se to a ta euforie byla zážitkem po všech stánkách,“ vzpomínal.

Letenku do Ria si vybojoval na posledním kvalifikačním turnaji v Praze a startu si nesmírně vážil. „Ukázalo mi to, že když makáte a dáte tomu vše, co můžete, tak vás to jednou odmění,“ poslal Beran vzkaz pro nastupující generaci sportovců.

Budoucím šermířům, kteří budou usilovat o start pod pěti kruhy, by chtěl jednou předat své zkušenosti. Olympijský turnaj je totiž od všech ostatních zcela odlišný. „Úplně specifický od světových šampionátů, Evropy či Světových pohárů. Na olympiádě se musí stoprocentně riskovat, jinak to nejde,“ řekl Beran.

V probíhající sezoně už Beran dosáhl jednoho výrazného úspěchu. Spolu s Pavlem Pitrou, Richardem Pokorným a Martinem Rubešem poprvé v historii ovládli týmovou soutěž na Světovém poháru.

„To bylo super, něco neskutečnýho. Hodnotím to jako jeden z mých největších úspěchů. Šerm je sice převážně individuální sport, ale když se povede týmový úspěch, tak je energie zněkolikanásobená,“ dodal Beran.

Autor: