Tam však mají proti svým vrstevníkům nevýhodu, schází jim praxe. Český olympijský výbor proto po vzoru toho mezinárodního připravil program komplexní podpory pro sportovce s názvem Duální kariéra.
Projekt MOV funguje od roku 2005, zúčastnilo se ho na patnáct stovek sportovců, jenže zatím jen za hranicemi. Česká republika se však vrhla do příprav a aplikuje vyzkoušené a fungující mechanismy na své prostředí.
„Reprezentanti nám dělají ve světě reklamu, jsou vzory pro mládež a my ně nesmíme po skončení profesionální kariéry zapomenout,“ připomněl předseda českých olympioniků Jiří Kejval. „Lidé si často myslí, že vrcholoví sportovci jsou zabezpečeni na celý život, ale to platí jen pro pár vyvolených.“
Loni se začalo s přípravou projektu, letos se intenzivně dolaďuje a v roce 2015 se otevře pro sportovní svazy, olympijské i ty neolympijské. Program je založen na třech pilířích. „Vzdělávání, poradenství a umisťování na trhu práce,“ vysvětluje Kateřina Neumannová, olympijská vítězka z Turína a dnes manažerka projektu.
Sama v době, kdy končila, nic podobného nezažila. Možná o své budoucnosti začala přemýšlet až příliš pozdě. „Dva tři roky před koncem kariéry.“ Teď chce svým nástupcům pomoct, aby byl přechod do nového života snadnější. „Mám co předat, zkušenosti jsem měla pozitivní i negativní.“
Do „školních lavic“ při úvodním pražském workshopu zasedlo patnáct vrcholových sportovců, kteří jsou zařazeni do pilotní skupiny. Hilgertová, Kraus, Verner, Hradilek...
Program vedli profesionálové z personální společnosti Adecco a důraz kladli na praktické dovednosti: tvorbu životopisu, trénink pohovoru, zkoušku dovedností a odhalování slabin, či naopak silných stránek, které lze při hledání dalšího uplatnění využít. U někoho kreativita, u dalších týmová práce, vedení, vytrvalost... „Já jsem na cestě a ještě tápu,“ přiznal skikrosař Kraus.
Verner: Nechci, aby mi pomáhalo jméno
Ve 40 letech má konci kariéry hodně blízko, dne D se však nebojí. Spíš teď řeší, co dál. „Jeden čas jsem přemýšlel, že si založím firmu na úpravu trávníků, a ještě to není úplně zavrhnuté,“ říkal. „Ale málokterý sportovec do detailu přemýšlí, co bude dělat, nebo neví, jakou cestou se k tomu dostat, víme, jak trénovat, ale ne jak mít úspěšnou firmu, jak udělat první krok.“
Tomáš Verner, krasobruslařský mistr Evropy, už se s profesionálním sportem rozloučil a vrhl se na studia na Vysoké škole ekonomie a managementu. A po promoci?
„Díky cestám jsem si udělal kontakty v Monaku, kde sídlí velká sportovní agentura a s panem ředitelem jsme si po závodě F1 padli do oka,“ vyprávěl Verner. „Slovo dalo slovo a myslím, že se tam ještě podívám. Ale nechtěl bych, aby mi pomáhalo jméno, získat práci jen kvůli tomu, že jsem se jmenuju Tomáš Verner, jim bude prd platné. A ani mě to nebude motivovat, nebudu se do práce těšit.“
