30. srpna 2010 15:28 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Občas doma slyším, že mám skončit, říká nestárnoucí žokej Váňa

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Josef Váňa | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Josef Váňa | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

PARDUBICE Legendární. Nestárnoucí. A nezničitelný. Sedmapadesátiletý žokej Josef Váňa, rekordman Velké pardubické se šesti vítězstvími i třiadvaceti starty, nechce chybět ani při jubilejním 120. ročníku. „Pojedu, jen mě nesmí nic bolet,“ říká.

Uzrávalo ve vás rozhodnutí opět se postavit na start Velké dlouho?
Měl jsem to v hlavě už v lednu. Můj kůň Welldancer byl po loňském zranění zdravý, začal jsem na to myslet jako na novou výzvu.

Takže skutečnost, že Welldancer v sobotu v Pardubicích s vámi v sedle nepřesvědčil, je pro vás zřejmě hořkým zklamáním...
Trochu ano, byť se ještě může dát dohromady. Zatím to ale vypadá na Tiumena, s nímž bych obhajoval. Tedy pokud mi ho majitel půjčí... Na Welldancera jsem se těšil, v tréninku je lepší než třeba Sixteen, dost to nechápu. Jsem jeho majitel a chtěl jsem jet Velkou na koni, který mi říká pane. To abych si nemusel vyčítat, že jsem něco zkazil nebo někoho připravil o peníze.

Napadá vás nějaká příčina, proč Welldancer nyní nepotvrdil práci z tréninku?
Možná byl zahleněný, ale to člověk tak rychle nepozná. Začal línat, to je špatné období, kdy je organismus nejvíc namáhaný tím, aby kůň přelínal. Takže může být za dva tři týdny úplně jiný.
Josef Váňa

V každém případě se ale na další Velkou těšíte?
Času na to taky pro zmíněné starosti moc není, ale těším se. Jen mě do té doby nesmí nic začít bolet.

V minulosti jste říkával, že až jednou pojedete Velkou proti synovi, předáte mu žezlo. Jenže už jste proti sobě jeli třikrát!
No vidíte, a vydržel jsem to! (smích) Nějak jsem tam pořád byl, koníci, které jsem jel, vypadali dobře. A loňský úspěch mě znovu nabudil, takže jsem na sobě začal mnohem víc dřít. Myslím, že teď mám fyzičku lepší než v minulosti. Taky proto, že jsme si s Pepčou pořídili kola a proháníme se po okolí našich stájí. Neříkám, že na kole není Pepča lepší, ale v plavání na delší vzdálenosti ho nezřídka porážím. Cítím se dobře, tak proč to při Velké znovu nezkusit?

Motivuje vás možná, že nejstarším vítězem Velké je Vladimír Hejmovský, který ji v roce 1951 ovládl v devětapadesáti letech? Třeba se naskytne šance překonat i tento rekord...
To nééé... (smích) Takhle o tom fakt nepřemýšlím. Zkrátka si nechci připustit svoje roky. Přestože občas mívám doma peklo.

Peklo? Vaše choť vás přece v posledních letech podporuje, hovoří o vaší výjimečnosti...
Jenže stejně mi občas hodí na talíř, že bych toho mohl nechat. Chápu ji – ona ví, že dřu, že na to mám, ale co kdyby se mi něco stalo? Bojí se o mě, stejně jako toho, že by na všechno zůstala sama.
Josef Váňa

Nežene vás dopředu také skutečnost, že v českém turfu ubývá kvalitních jezdců?
Pozor, špička je na vysoké úrovni, Pepík Bartoš, náš Pepča, Jarda Myška a další by se neztratili ani v Anglii. Mladíci možná mají motivaci, ale průměrná výška populace roste a hodně lidí nebaví shazovat, překonávat překážky s tím spojené.

Z Pardubic odjíždíte s žokejem Bartošem a synem na nedělní dostihy do Merana. Vedete vpravdě kočovný život...
Tak je to každý víkend. Jsme na to zvyklí, dvě noci nespím, ale v pondělí dopoledne sedlám koně při tréninku a jsem fit.

Když se pak dostanete k pořádnému spánku, zdá se vám něco?
Zdá. Většinou je to o tom, že chci něco dokázat, ale kvůli nějakým překážkám to nejde. Někdy je to hrůzostrašné, nechci o tom mluvit.

Má přednost, řekl Váňa jr. při pohledu na otce

Tvář Josefa Váni byla plná zklamání. Se svým vyvoleným Welldancerem chtěl v sobotní Velké ceně Skansky, třetím ze čtyř kvalifikačních dostihů pro jubilejní 120. Velkou pardubickou, skončit do pátého místa. Namísto toho ale osmiletý ryzák doběhl předposlední, daleko za nejlepšími.

"Welldancer měl od začátku problém s udržením tempa. Párkrát se zdálo, že půjdeme dopředu, ale na prvním klasickém skoku asi 800 metrů před cílem začal chrčet. Nechal jsem ho docválat," rmoutil se Váňa.

S Welldancerem počítal pro Velkou už loni, ale kůň se zranil, a nestárnoucí žokej potom slavil šestý triumf v sedle Tiumena. Letos ale hodlal naplnit svůj sen – útočit na prvenství na koni, jehož je majitelem.

"Pepa se na svůj druhý letošní start strašně těšil, ale Welldancer teď nepotvrdil, že by mohl patřit do špičky," pokýval hlavou Josef Bartoš, dvorní žokej Váňovy stáje a přední český jezdec.

Podmínku zvládnout jeden z kvalifikačních dostihů však Welldancer splnil. "Jenže to bych musel cítit, že na to opravdu má, a to jsem necítil. Třeba je nachlazený, to teď nevím, třeba se za tři týdny zlepší. Teď to ale vypadá, že při Velké opět usednu na Tiumena. Jestli mi ho majitel půjčí," přemítal Váňa.

Majitelem loňského vítěze Velké je Ivo Köhler. "Tiumen v jiném dnešním dostihu s Váňou mladším v sedle předvedl skvělou formu. Dohoda pro letošek sice zněla, že ho při Velké pojede Pepča, ale nechám to na nich," pravil Köhler. "Tátovi samozřejmě ustoupím, má přednost, můžu jet Juventuse," neváhal Váňa mladší. "To že řekl? To je prima. Ale třeba se Welldancer dá dohromady," reagoval slavný žokej.





Najdete na Lidovky.cz