Ve čtvrtek to mužským sprintem v Novém Městě začíná. Těšíte se?
Těším. Jindy bych vám řekl, že se těším, až bude konec, ale tentokrát to tak nemám. Půjde o jeden z vrcholů asi dvanáctileté práce, vážně se na ten víkend moc těším.
Biatlonistky stálo medaili střelecké selhání Charvátové. Muži skončili pátí |
Jaká je aktuální situace ohledně vstupenek? Stále jsou k dispozici?
Na čtvrtek už jsou k sehnání pouze lístky na trať, na pátek je ještě asi dva tisíce lístků na tribuny, ale to předpokládáme, že během víkendu zmizí. Na místě už se každopádně vstupenky prodávat nebudou. To, co biatlonisté předvedli v Östersundu a Pokljuce, je pro nás nejlepší reklama, kterou bychom si nezaplatili. Kdybychom měli stadion pro padesát, šedesát tisíc lidí, asi bychom ho zaplnili. Narazili jsme na logistické limity, že se lidé nemají kde ubytovat. Z hlediska kapacity už to asi není kam posouvat.
Jaké bude podle vás složení fanouškovské základny?
Devětadevadesát procent lidí bude podle mě z Čech. Než si totiž předprodeje stihli v zahraničí všimnout, lístky už byly pryč (usměje se). Zatímco v Hochfilzenu nebo v Anterselvě jsou závody hodně postavené na německou klientelu, u nás to tak není.
Očekáváte velká nápor fanoušků. Jaké byste jim dal doporučení?
Aby přijeli včas, dobře se oblíkli a naladili. Lidí přijede opravdu hodně, takže doporučujeme přijet tak čtyři až pět hodin před závody, aby se lidé na svá místa dostali včas, stihli zaparkovat a pohodlně se přesunuli do areálu. I kapacita přístupových cest má svá omezení a na poslední chvíli se tam nikdo nedostane.
Gabriela Koukalová se zlatou medailí z Östersundu.
Kolik fanoušků během čtyř dnů podle vás Vysočina Arenu navštíví?
Za ty čtyři dny se můžeme blížit někde k 110, 120 tisícům lidí. Na stadionu jsme z kapacity trochu ubrali, aby měli fanoušci více prostoru, snažili jsme se to pro ně udělat komfortnější.
Jak to vypadá v areálu se sněhem?
Na některých místech trati je až metr sněhu, nebudeme s ním muset šetřit, něco takového se stane jednou za deset let. Máme štěstí, že se nám to sešlo zrovna v roce, kdy pořádáme Světový pohár v prosinci. Počasí nám nahrálo neuvěřitelně, je to luxus, o kterém se nám ani nezdálo. Nemusíme každé ráno vstávat a dívat se na teploměr, jestli budeme stříkat umělý sníh, nebo ne. Už teď stadion vypadá nádherně, čeká jen na reklamy a sportovce.
Mobilní tribuny už jsou také připraveny?
Jsou, i s těmi jsme začali dřív, v pátek odpoledne jsme byli kompletně nachystaní. Věřím, že si užijeme skvělý festival biatlonu a ukážeme některým lidem, že Nové Město na Moravě je více než oprávněně zařazeno do Světového poháru.
Radost Michala Krčmáře, z 38. místa na startu se totiž posunul až na sedmé.
Služby pro fanoušky jste taky oproti předchozím rokům vylepšili?
Ano, místo dvou občerstvovacích vesniček jich tentokrát bude pět. I lidé po tratích budou mít své občerstvení, sociální zázemí, bude to pro ně o dost komfortnější. Víme, že lidé nedali za vstupenky malé peníze a chceme jim za to nabídnout komfort, který si zaslouží. Čeká na ně i bohatý doprovodný program na stadionu, v sobotu večer pak velký koncert Monkey Businessna náměstí v Novém Městě, kde bude probíhat i slavnostní vyhlašování. Samozřejmostí je pak velký divácký stan pro 1500 lidí, kde bude hudba vyhrávat až do půlnoci.
V únoru jste říkal, že rozpočet Světového poháru by měl být asi 50 milionů korun. Zvýšil se?
Aktuálně jsme na nějakých 61 milionech a neměli bychom přesáhnout 63 milionů. Značnou část z rozpočtu ale pokryjeme právě příjmem ze vstupenek. Rozhodně neskončíme v minusu, to můžu říct hned. A přebytek investujeme do dětí. Máme v plánu zřídit deset nových trenérských pozic, jen nevíme, jestli na to budeme mít lidi. Tahle ekonomická jistota nám dává větší klid, nejsme ve stresu, v depresi. První Světový pohár jsme dělali za 28 milionů, teď je to více než dvojnásobek. Ale pokud chceme držet krok s nejlepšími, musí to tak být.
V pátek vydal Richard McLaren druhou zprávu, podle níž v Soči dopovalo 12 ruských medailistů, mezi nimi možná i Olga Viluchinová, členka stříbrné ruské štafety. Co na to říkáte?
Nikdy není příjemné, když víte, že něco děláte poctivě a někdo jiný to nedělá. Musí si to rozhodnout kompetentní orgány.
Jsem třetí. Eva Puskarčíková se raduje z životního triumfu.
Co si myslíte o případném dodatečném předání bronzových medailí české ženské štafetě?
Sice to sledujeme, ale pokud se něco stane, hodnota je pro sportovce stejně nulová. Někdo jim teoreticky pošle medaile, dostanou peníze od olympijského výboru, ale ty emoce, tanec sponzorů, o to stejně přijdou. Tohle zpětné prokazování je strašně problematické.
Problematické je i mistrovství světa, které má v roce 2021 hostit ruská Ťumeň. A to i přesto, že Mezinárodní olympijský výbor doporučil nepřijímat kandidatury na světové akce od ruských pořadatelů.
To je věc, kterou jsem do dneška nerozdýchal a nejsem sám. Nepřijde mi dobře, když v Riu MOV nedoporučí přidělování závodů do Ruska a my jim měsíc na to dáme světový šampionát. Na druhou stranu, získali 25 hlasů, které potřebovali, my jsme prohráli a myslet si o tom můžeme, co chceme. Volbou Ťuměně jsme ale strčili hlavu do písku a rozehráli hru, která biatlonu nepomůže. Když si MOV zve našeho šéfa (Anderse Besseberga, prezidenta Mezinárodní biatlonové unie) na kobereček, asi to není ideální.
Myslíte, že by ještě mohlo dojít k přehodnocení situace a světový šampionát by byl Ťumeni odebrán?
Podle mě ne, nevěřím tomu. Je těžké říct, že za to nese odpovědnost náš šéf, ve finále si Ťumeň zvolili delegáti.
  |
Takže k nové volbě podle vás nedojde?
I kdyby došlo, je otázkou, jestli jsme schopni poskládat většinu ze západního civilizovaného světa. Mám obavu, že ne. Názory uvnitř světového biatlonu se zbytečně rozpolarizovaly. Když se prezident Norské biatlonové asociace (Erlend Slokvik) postaví proti Norovi, je něco špatně. Stále jsem se s tím, co se na kongresu odehrálo, úplně vnitřně nesrovnal. Ale nic jiného nám nezbývá, než to brát jako holý fakt – 25 lidí ze 49 zvedlo ruku pro Ťumeň.
Nové Město by místo toho mělo získat tři podniky Světového poháru v letech 2018, 2020 a 2021. Je to už pouhá formalita?
Když vidím ten náš rozhodovací proces, určitě to není formalita. Nové Město teď u některých lidí není populární. Český biatlon si jde svou vlastní cestou. Najednou se v rybníce objevil kapr, který tam neměl plavat. A to jak organizátorsky, tak sportovně. Nikdo s námi dlouhodobě nepočítal, všichni si mysleli, že ten zájem splaskne. Ale ono se nestalo.
