Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

O fotbal ho připravil nepozorný řidič. Do Soči chce jako krasobruslař

Sport

  9:30
PRAHA - Na mistrovství světa 2002 v Japonsku a Koreji pomohl turecké fotbalové reprezentaci k senzačnímu bronzu. Dnes je Ilhanovi Mansizovi sedmatřicet, věnuje se krasobruslení a se svou slovenskou přítelkyní a sportovní partnerkou Olgou Beständigovou touží po účasti na zimních olympijských hrách v Soči.

Někdejší turecký fotbalista Ilhan Mansiz foto: Reprofoto

Že je to hloupost? To by si Mansiz kdysi pomyslel taky. Jenže v roce 2007 ho v Mnichově na přechodu pro chodce srazil nepozorný řidič, zle mu pochroumal koleno a ukončil tak jeho fotbalovou kariéru. U útočníka Besiktasu, v jehož dresu se v sezoně 2001/2002 stal králem střelců turecké ligy, japonského Visselu Kobé, Herthy Berlín a Ankaragücü se začal psát přídomek "bývalý". Kariéru měl ovšem úžasnou, nebo spíš její vrchol na zmíněném šampionátu v roce 2002.

Jeho gól tam ve čtvrtfinále proti Senegalu (1:0) poslal Turky do bojů o medaile, a v bitvě o bronz přispěl k vítězství nad Jižní Koreou (3:1) dvěma góly, jež přinesly vítězství. Po operaci kolena se osm měsíců zotavoval a přišel osudný okamžik - při natáčení turecké verze reality show Hvězdy na ledě se seznámil se slovenskou krasobruslařkou Olgou Beständigovou. Nečekaně sestavený pár soutěž vyhrál, vznikl vztah, nicméně o Mansizově krasobruslařské budoucnosti ještě rozhodnuto nebylo.

"To Oli rozhodla, to ona mě časem přemluvila, protože odhadla moje možnosti," vysvětlil Mansiz pro britský list Guardian a zmínil 153 cm vysokou a o čtyři roky mladší partnerku, která se svým bratrem Jozefem skončila na olympijských hrách v Salt Lake City 2002 ve sportovních dvojicích na sedmnáctém místě. "Do té show jsem šel ze zvědavosti, ale krasobruslení se mi začalo líbit. Nicméně do svých dvaatřiceti jsem na krasobruslení nikdy nebyl a na ledě už vůbec ne," usmál se.

Jóga, balet, posilovna a nekonečná práce na ledě

V roce 2009 učinil pokus o návrat na fotbalový trávník, v dresu Mnichova 1860 se mu ale nedařilo, a o rok později absolvoval s Beständigovou v Oberstdorfu první opravdový trénink. Nyní se připravují v Arizoně, už pět měsíců. Jóga, posilovna, balet, nekonečná práce na ledě, tak vypadá šest dní v jeho americkém týdnu.  Jak se chtějí dostat do Soči? "Jsou dva způsoby," přiblížil Mansiz.

"První je v březnu na mistrovství světa v Kanadě. Odtud postoupí šestnáct sportovních dvojic, ale šampionátu se ještě nezúčastníme. O čtyři zbývající místa se bude usilovat v září na Nebelhorn Trophy v Oberstdorfu. Budeme připraveni být jednou ze čtyř nejlepších dvojic, jež ještě nebudou mít účast zajištěnou, je to obrovská výzva," pravil. A kdyby to vyšlo?

"Byl bych prvním sportovcem, který má medaili z fotbalového mistrovství světa a zúčastní se zimní olympiády, bylo by to naplnění mého snu. Nejeli bychom do Soči pro medaili, ale už sama účast pod pěti kruhy znamená strašně moc. Zároveň bychom tím dodali odvahy lidem, že na uskutečnění snu nemusí být nikdy pozdě, bez ohledu na věk," uzavřel sedmatřicetiletý bývalý fotbalista.

Autor: