LN Copak vás přesně trápí?
Viróza, která mě soužila na víkendovém Světovém poháru v Itálii, už zvolna odeznívá. Spíše bych řekla, že moje tělo už je docela unavené. Vždyť sezona začala někdy koncem října a vyvrcholí až v březnu v Naganu při MS na dlouhých tratích. Až tam mě čekají nejdůležitější závody sezony.
LN Kdy se definitivně rozhodnete, jestli se v Berlíně postavíte na start?
Ve čtvrtek anebo možná až v pátek, podle toho, jak se budu cítit.
LN Jak se tedy vlastně právě teď cítíte?
Chce se mi pořád spát. Prospala jsem téměř celé pondělí, kdy jsme jeli autem z Baselga di Pine do Berlína, a na dnešek jsem spala taky dlouho. Celých deset hodin.
LN Vzhledem k tomu, že v Česku nemáte prakticky kde trénovat, trávíte v sezoně spoustu času věčným cestováním po zahraničí. Jak moc vás zmáhají nekonečné cesty autem a letadlem?
Nevadí mi. V autě většinu brzo usnu a cestování letadlem je mi docela příjemné. Beru to tak, že tyhle věci ke sportu patří a že bez auta a letadla bych se zkrátka na závody nedostala...
LN Jak často se věnujete rehabilitaci?
Hodně spím a sem tam proběhne nějaká ta masáž. Kdy jeden závod stíhá druhý, moc času na rehabilitaci se ale nenajde.
LN Špičkoví sportovci samozřejmě zpravidla dbají také na složení stravy, na různé vitaminové doplňky. Jak jste na tom v tomto směru?
Mám ráda ovoce a zeleninu, takže se zdravou výživou problém nemám. Navíc jsem zastáncem názoru, že na co mám chuť, to nejspíš tělo potřebuje a žádá si to. Takže nic speciálního snad ani nejím.
LN Při vašich 171 centimetrech výšky vážíte 53 kilogramů. Jsou to pro rychlobruslařku optimální čísla?
Já vlastně ani nevím. (směje se) Trenér na těch mých 53 kilogramů ještě nikdy nic neříkal, takže snad ano.
LN Poté co jste si v Baselga di Pine dojela pro celkové vítězství ve Světovém poháru na dlouhých tratích, jste si prý připila pouze džusem. Při vytrvalostních sportech se ale přitom třeba pivo doporučuje...
Co se týče alkoholu, tak já jsem na tom asi takhle: Kdybych vypila jedno pivo, tak nevím, jestli bych druhý den vůbec mohla závodit. (směje se) A když si dám někdy po závodech panáka, tak bych pak spala snad pořád...
LN Vaše výtečné výsledky se odrazily i na četných návštěvách dopingových komisařů. Jak snášíte jejich pozornost?
V sezoně jsem absolvovala zatím čtrnáct dopingových kontrol, ale problém s nimi fakt vůbec nemám. Když přijdou, tak přijdou...
LN V Itálii o víkendu prý na vás trenér Petr Novák křičel mezičas až ve chvíli, kdy jste vedla. Máte snad mezi sebou dohodu, že když se rozjíždíte volněji, tak vás nechce zneklidňovat?
Já si myslím, že trenér mě zná už dost dobře, takže ví, co mně asi tak při závodě pomůže. Kdyby věděl, že pojedu rychleji, když si sedne na mantinel nebo lehne na zem, tak to udělá. (směje se).
LN Udělal už snad někdy cosi podobného?
Před časem v Hamaru. Projela jsem cílem a trenér ležel na ledě. Strašně jsem se lekla, že to s ním seklo. Jenže v tom začal vstávat a vysvětlovat, že jen políbil led...
LN Řekněte po pravdě, nezevšedněly vám už trochu ty vaše věčné výhry...?
Určitě ne. Každé místo na stupních vítězů je nádhera a úspěch si pořád náramně užívám.
Viróza, která mě soužila na víkendovém Světovém poháru v Itálii, už zvolna odeznívá. Spíše bych řekla, že moje tělo už je docela unavené. Vždyť sezona začala někdy koncem října a vyvrcholí až v březnu v Naganu při MS na dlouhých tratích. Až tam mě čekají nejdůležitější závody sezony.
LN Kdy se definitivně rozhodnete, jestli se v Berlíně postavíte na start?
Ve čtvrtek anebo možná až v pátek, podle toho, jak se budu cítit.
LN Jak se tedy vlastně právě teď cítíte?
Chce se mi pořád spát. Prospala jsem téměř celé pondělí, kdy jsme jeli autem z Baselga di Pine do Berlína, a na dnešek jsem spala taky dlouho. Celých deset hodin.
LN Vzhledem k tomu, že v Česku nemáte prakticky kde trénovat, trávíte v sezoně spoustu času věčným cestováním po zahraničí. Jak moc vás zmáhají nekonečné cesty autem a letadlem?
Nevadí mi. V autě většinu brzo usnu a cestování letadlem je mi docela příjemné. Beru to tak, že tyhle věci ke sportu patří a že bez auta a letadla bych se zkrátka na závody nedostala...
LN Jak často se věnujete rehabilitaci?
Hodně spím a sem tam proběhne nějaká ta masáž. Kdy jeden závod stíhá druhý, moc času na rehabilitaci se ale nenajde.
LN Špičkoví sportovci samozřejmě zpravidla dbají také na složení stravy, na různé vitaminové doplňky. Jak jste na tom v tomto směru?
Mám ráda ovoce a zeleninu, takže se zdravou výživou problém nemám. Navíc jsem zastáncem názoru, že na co mám chuť, to nejspíš tělo potřebuje a žádá si to. Takže nic speciálního snad ani nejím.
LN Při vašich 171 centimetrech výšky vážíte 53 kilogramů. Jsou to pro rychlobruslařku optimální čísla?
Já vlastně ani nevím. (směje se) Trenér na těch mých 53 kilogramů ještě nikdy nic neříkal, takže snad ano.
LN Poté co jste si v Baselga di Pine dojela pro celkové vítězství ve Světovém poháru na dlouhých tratích, jste si prý připila pouze džusem. Při vytrvalostních sportech se ale přitom třeba pivo doporučuje...
Co se týče alkoholu, tak já jsem na tom asi takhle: Kdybych vypila jedno pivo, tak nevím, jestli bych druhý den vůbec mohla závodit. (směje se) A když si dám někdy po závodech panáka, tak bych pak spala snad pořád...
LN Vaše výtečné výsledky se odrazily i na četných návštěvách dopingových komisařů. Jak snášíte jejich pozornost?
V sezoně jsem absolvovala zatím čtrnáct dopingových kontrol, ale problém s nimi fakt vůbec nemám. Když přijdou, tak přijdou...
LN V Itálii o víkendu prý na vás trenér Petr Novák křičel mezičas až ve chvíli, kdy jste vedla. Máte snad mezi sebou dohodu, že když se rozjíždíte volněji, tak vás nechce zneklidňovat?
Já si myslím, že trenér mě zná už dost dobře, takže ví, co mně asi tak při závodě pomůže. Kdyby věděl, že pojedu rychleji, když si sedne na mantinel nebo lehne na zem, tak to udělá. (směje se).
LN Udělal už snad někdy cosi podobného?
Před časem v Hamaru. Projela jsem cílem a trenér ležel na ledě. Strašně jsem se lekla, že to s ním seklo. Jenže v tom začal vstávat a vysvětlovat, že jen políbil led...
LN Řekněte po pravdě, nezevšedněly vám už trochu ty vaše věčné výhry...?
Určitě ne. Každé místo na stupních vítězů je nádhera a úspěch si pořád náramně užívám.
