Je to obrovské zklamání. Neukázali jsme žádný charakter, zlobí se Satoranský |
„V první řadě chci říct, že respektuju to, co Tomáš (Satoranský) dělá pro národní tým. Není lehké přijet a hrát, když nám spousta hráčů chybí. Byl ale frustrovaný po zápase a já ho chápu. Věřili jsme, že můžeme proti Černé Hoře něco uhrát,“ řekl izraelský trenér novinářům v rumunské Kluži.
Takže vy jste byl s bojovností hráčů v zápase proti Černé Hoře a v předchozím duelu proti Maďarsku spokojený?
Také jsem nebyl spokojený s bojovností hráčů, ale na druhou stranu musíte chápat, že hráči, kteří hrají na této úrovni, ztratí občas sebedůvěru a to má vliv i na jejich hru v útoku. Kdyby hráli českou ligu a Eurocup a nebojovali, tak bych je kritizoval, ale nemyslím si, že by zde nebojovali. Občas je to jen těžké. S Tomášem v tomhle tak úplně nesouhlasím, byl frustrovaný. Kdybyste se ho zeptali později, také by chápal, jaké to je jít poprvé do ostrého boje bez přípravy na takovéto úrovni.
  |
Co říkáte na Satoranského vyjádření, že týmu chybí „hajzl“, který by tým „zjebal“ a přenesl to na palubovku?
Tak nejprve tu máme hlavně Tomáše, který také není žádný hodný kluk. Je ale nutné říct, že v tomto týmu byli ze zahajovací pětky tři hráči, kteří nikdy na takovém turnaji nebyli a nikdy nehráli na této úrovni. Tyhle turnaje vídali dosud jen v televizi. Možná někdy soupeřům projevovali přílišný respekt, ale nebudu je kritizovat. Vím, že se snažili naplno, ale prostě měli své limity.
Nemyslíte, že na Satoranském byla znát frustrace i z toho důvodu, že neměl u spoluhráčů dostatečnou podporu?
V první řadě nezapomeňme, že proti Rumunsku třeba Vojta Hruban dal dvacet pět bodů a hrál skvěle. Chtěli jsme po Vojtovi a Jaromíru Bohačíkovi, aby na sebe vzali víc zodpovědnosti. Někdy se jim to povedlo, někdy ne. Ale třeba Vojta nikdy v této roli hvězdy týmu nebyl. A tady to byl náš druhý nejdůležitější hráč. Kdo mě překvapil, byl Jakub Šiřina. I přes své limity ve výšce, přišel na hřiště a snažil se ze všech sil. Patrik Auda byl zraněný, ale ukázal charakter. Nicméně ano, celkově Tomáš mohl dostat o něco více pomoci.
Poté, co český tým pod vaším vedením na minulém šampionátu došel až do čtvrtfinále a nyní nepostoupil ani do play off, se na vaší hlavu snesla ze strany fanoušků velká kritika. Jak nyní vidíte své další působení u týmu?
Můžu říct, že ještě před turnajem jsem mluvil s lidmi z federace a shodli jsme se, že to budeme řešit až po Eurobasketu. Věřím, že asistent (Lubomír) Růžička to má stejně. Nemůžu tedy říct, co se mi honí hlavou. Zbývají dva měsíce do startu kvalifikace, takže je na federaci, s jakými kouči bude chtít pokračovat.
Hodně jste byl kritizovaný už před šampionátem kvůli tomu, že se z různých důvodů šampionátu nezúčastnili tradiční opory Jan Veselý, Blake Schilb, Petr Benda, Pavel Pumprla či mladíci Ondřej Balvín a Adam Pecháček. Jak jste kritiku vnímal?
Miluju basketbal, ale musím si promluvit s federací, protože hrát bez omluvených hráčů není pro nikoho příliš dobré. Chci vždy trénovat na nejvyšší úrovni stejně jako asistent Růžička, ale je tu i těžká otázka týkající se atmosféry kolem. Budeme ještě mluvit s federací a rozhodneme společně co dál.
Vy byste chtěl českou reprezentaci dál trénovat?
Za sebe můžu říct, že trénovat Česko je velká čest a jsem pyšný na to, co jsme dokázali před dvěma lety. Věřím, že si to budeme dlouho pamatovat. Až mi bude sedmdesát a asistentu Růžičkovi čtyřicet, tak si o tom budeme vyprávět v Mariánských Lázních. Ale jak jsem řekl: Bum, bum, bum. Mít tu Veselého, Balvína, Pumprlu, mohli jsme to zopakovat.
Kritizovaný jste i za to, že vedle reprezentace vedete i Nymburk a nesoustředíte se plně na práci v národním týmu. Co vy na to?
Myslím, že v tomto systému, který máme, se hráči připojí až dva dny před prvním zápasem a to není dlouhý čas na přípravu. Pokud se najde takový trenér, kterého by klub byl ochoten uvolnit, tak to nebude špatné, ale je to velká otázka. Opravdu! Jestli kouč národního týmu má být pozice na full-time, jako jsem to dříve měl já, nebo ještě k tomu koučovat i tým v lize. Vidíte to všude na světě a nikde na to nemáte jednu odpověď. Záleží na situaci. Někde je plusem být jen u národního týmu, někde to zase spojovat.
Určitě pro vás nebylo nic příjemného, když z úspěšného týmu z před dvou let zůstal ze základní sestavy jen Tomáš Satoranský, ne?
Tak jako dva roky zpět šlo vše hladce, tohle léto jsme dostávali každé ráno nějakou ránu. Každý den jsme se probudili a nevěděli, co čekat. Jednou se jeden hráč omluvil, druhý den se zase někdo zranil. Od začátku to nebylo snadné. Chci ale pochválit své asistenty a realizační tým, který byl nad věcí, nebláznili jsme i přes ty těžké zprávy, které jsme dostávali.
Jak si tedy mladíci a hráči, co byli na tak velké akci poprvé, podle vás vedli?
Začalo to už během přípravného období. Hodili jsme tak hráče jako Bohačíka, Peterku, Kříže, Kyzlinka do vody, aniž by byli dostatečně připravení. Na tomhle turnaji měli být šestým, sedmým, osmým, devátým hráčem a možná příště by někteří z nich byli v základu. Není proto fér je soudit, navíc si myslím, že do budoucna je to dobře a budou mít zkušenosti do dalších akcí. Už mají nakročeno do ohně.
Měl váš tým i s tímto kádrem splnit cíl a postoupit do play off?
Buďme realisté. Maďarsko jsem nepodceňoval, lidé kolem basketu vědí, že je to dobrý tým a ukázal to už před třemi lety, když jsme s nimi hráli. S nimi to bylo padesát na padesát. Jasně, kdybychom měli Jana Veselého, Pavla Pumprlu a Ondřeje Balvína, tak bychom byli řekněme pátí až osmí a na zápas s Maďary bychom se dívali asi tak, jako k němu přistupovala Černá Hora. Ale situace byla jiná a nám ti hráči chyběli.
Nešlo situaci ohledně omluvenek nějak předejít? Vždyť pro každého reprezentanta by mělo být ctí reprezentovat na tak velké akci, jakou je mistrovství Evropy?
Je velmi důležité, aby tady naši nejlepší hráči byli. Je to otázka na federaci. Pokud chceme posunout basketbal v Česku, nepřijde to z ligy. Je mi líto. Přijde to z národního týmu. A musí se vydat velké úsilí na to, aby hráči jako Jan (Veselý), Ondřej (Balbín) nebo Pavel (Pumprla) do reprezentace přijížděli. Hráči by si měli vzít příklad z Jirky Welsche (37letý kapitán týmu). Za celou kariéru nezmeškal jedinou velkou akci. Teď přijel, i když jeho žena bude brzy rodit. Byl vždy pozitivní a vzorem pro mladší hráče.
Na šampionátu však bylo zřetelně vidět, že vaši svěřenci kvůli fyzickým dispozicím ztrácejí proti všem soupeřům pod oběma koši. Nebyla chyba nenominovat vyšší soupisku?
V přípravě jsme se s tím poprali lépe. Tím, že nás spousta týmů neznala, tak si myslela, že Peterka je pětka, ale my ho vždy vytáhli na střely zvenku. Na to soupeři nebyli připravení. Ale postupně to poznali. Na Eurobasketu už jsme tento „bendit“ ztratili. A v defenzivě to bylo opravdu o výšce. Nemluvím jen o pozici pět, ale i o čtyřce a trojce. Na jedničce a dvojce jsme byli OK. Budeme hrát ještě s Chorvatskem a pamatujeme si, co jsme proti němu dokázali dva roky zpět. Nyní mohou hrát na dvojce s Bogdanovičem a na trojce se Simonem nebo Šaričem a ti jsou vysocí. My takovou výšku nemáme.
Před dvěma lety jste právě Chorvaty v osmifinále ME překvapivě vyřadili. Co chybělo k tomu, abyste se v zápase s nimi opět rozhodovalo o postupu?
Vždy, když jsme hráli s Chorvatskem, jsme na Bogdanoviče nasadili Pumprlu, aby ho ubránil a on to zvládl. Teď už ten zápas není tak důležitý, ale je to příklad. Kdybychom měli Pumprlu, třeba bychom lépe ubránili i Hangu. Ale pojďme od toho, protože proti Maďarům jsme prostě nehráli dobře. Ale je to o té velikosti. Martin Kříž tu hrál čtyřku. Kříž, který hraje trojku v NBL a v jiných ligách by byl spíš dvojkou. Celou dobu jsme se snažili jen zakrývat své slabiny, ale na Eurobasketu byla ta výška mnohem větší problém.
Česko vs. Španělsko na ME v basketbale 2017.
Překvapil vás někdo z hráčů něčím pozitivně?
Pokud by bylo nějaké negativní překvapení, tak bych ho neřekl. Pozitivně, a to nebudu mluvit jen o těchto zápasech, ale i o přípravě, překvapil Martin Peterka, který se herně posunul a to bude dobré do budoucna. Jaromír Bohačík se sice na Eurobasketu tři zápasy trápil, ale čtvrtý už byl lepší a i on mě v přípravě překvapil. Ještě bude dobrý. Vezměte si třeba i Kamila Švrdlíka, který na šampionátu nikdy neměl takovou roli a nehrál proti takovým hráčům. Respektuji, co tu ukázal, a jak bojoval. Nemůžeme jen tak kritizovat. Ti kluci odvedli téměř svoje maximum.
Proč se Jaromíru Bohačíkovi nepodařilo přetavit dobré výkony z přípravy na mistrovství Evropy?
Pokud vezmete jen basketbalové věci, tak téměř každý zápas měl brzy problémy s fauly. Občas měl fauly, které by se třeba v české lize nepískaly. Tady rozhodčí akceptovali agresivní hru, ale už ne laciné fauly. Za druhé, týmy jistě viděly naše přípravná utkání a věděly, že se musí vedle Tomáše soustředit i na něj nebo Peterku. A pak tu možná byla i psychologická věc. Možná to byl tlak, který si na sebe při přípravě ušil. Každý mluvil o tom, že je to jeden z našich top hráčů. Obecně jsem ale rád, že i on se takhle v kariéře posunul.
Více prostoru dostal i rozehrávač Jakub Šiřina. Bude schopný plnit při absenci Tomáše Satoranského v kvalifikaci o MS plnit roli šéfa týmu?
Myslím, že už v kvalifikaci 2014 hrál dobře a měl velkou roli. A i když jsme ho pak na Eurobasketu moc nevyužili, nyní když bude tým spoustu lidí postrádat, z NBA a Euroligy, tak může být jedním z lídrů. Jsem rád, že hrál dobře a byla to pro něj dobrá zkušenost. I když už není mladý, neměl v minulých turnajích moc minut.
