LN: Dokážete říct, kdo je hlavním kandidátem na postup?
To se takhle povědět nedá. Hlavně nesmíme jako favorit vystupovat my. Taková role nám tradičně nesvědčí.
Jak byste tedy ohodnotil sílu Švýcarska, Portugalska a Turecka?
Respekt mám ke všem. Jejich sílu si vyhodnotíme až následně, potom co dostaneme kazety s jejich zápasy. Tak to ostatně děláme vždycky.
Zamlouvá se vám, že se do turnaje zapojíte na úplném začátku při utkání se Švýcary?
Na takové výhody nebo nevýhody nevěřím. Domácí prostředí může sehrát roli. Jestli hrajeme první, nebo třetí zápas, ale ne.
Dáváte si před mistrovstvím Evropy nějaký cíl, kterého byste chtěl poté na šampionátu dosáhnout a po jehož docílení byste byl spokojený?
U všech národních celků to bude postup ze skupiny. Situace je tak vyrovnaná, že si tu nikdo nemůže dát za cíl, že celý turnaj vyhraje.
Na posledním šampionátu jste začali v ústranní s Lotyšskem. Teď vás bude sledovat celý svět. To bude rozdíl, nemyslíte?
Je pravda, že hráči budou pod větším tlakem. Budeme mít kvůli tomu i kratší dobu na přípravu. Až do dvacátého května běží německá a francouzská liga. To nám komplikuje situaci.
Papírově nejsilnější by měl být váš druhý soupeř, Portugalci. Souhlasíte?
Všechny tři zápasy budou těžké a napínavé až do konce. Všechny čtyři týmy ve skupině budou mít šanci postoupit.
Začnete soupeře studovat hned po návratu do Česka?
To určitě ne. Nejdřív nás čekají technicko-organizační záležitosti.
Tím myslíte, že musíte zvolit hotel, kde budete během turnaje bydlet? Kazí vám náladu, že nebudete blízko rakouského Seefeldu, který se v minulosti osvědčil?
Je pravda, že jsme si trochu přáli skupinu D se zápasy v Innsbrucku a Salcburku.
Jak intenzivně jste vlastně losování prožíval? Cítil jste spíš radost, nebo zklamání?
Takové citové výjevy nevedu. Dívali jsme se opravdu spíš na geografickou polohu. Soupeře si tady nevyberete.
