Pokud milujete romantické příběhy, kde nechybí zápletka a šťastný konec, pak ten třiadvacetileté vrhačky je přesně pro vás.
20. června spustila Lenka Matoušková na webu Startovač.cz projekt pod názvem „Hodíme spolu olympijský rekord?“. Jeho cílem bylo sehnat potřebných 200 tisíc na přípravu před olympiádou neslyšících, která se konala od 18. do 30. července v tureckém Samsunu.
„Ke Startovači mě přivedl kamarád Arnošt, který mi se svými kamarády pomohl vytvořit můj projekt,“ řekla LN Matoušková.
Lenka Matoušková se svým trenérem.
O měsíc později jí chybělo dvě hodiny před koncem k naplnění požadované částky ještě 20 tisíc. Zmíněná stránka funguje tak, že pokud se nepodaří vybrat cílovou částku, všechny peníze se vrací těm, kdo přispěli. Pár minut před koncem ale vše klaplo, díky 102 startérům se vybralo 201 549 Kč.
Zde ale ještě happy end nehledejte. Matoušková, která závodí pod hlavičkou Olympu Praha a vedením zkušeného trenéra Josefa Šilhavého, mohla teprve uhradit účty za doplňky, soustředění, vybavení. „Bez toho by šlo všechno daleko hůře. Nějaké peníze sice od ministerstva dostáváme, ale to nestačí,“ vysvětluje, proč se rozhodla pro tento způsob podpory.
Účast v Turecku už hradil paralympijský výbor, organizačně pak vše zaštiťoval Český svaz neslyšících sportovců. Mladá atletka, která se již prakticky hluchá narodila, ale teprve měla nejtěžší úkol před sebou. Úkol, který se stal mottem jejího projektu.
Na atletickém stadionu v Samsunu Matoušková od začátku soutěž diskařek vedla, její nejlepší pokus měřil 45,85 metru. V šesté sérii ji ale přehodila pokusem 46,16 metru o deset let starší obhájkyně zlata Larisa Voronecká z Litvy.
Česká vrhačka však ukázala, že je bojovnicí nejen v osobním životě, ale také v diskařském kruhu. Výkonem 47,95 metru si zajistila zlato, o více než metr osobní i český rekord a stanovila i ten nový olympijský pro neslyšící sportovce.
„Bylo to neskutečné. Přišla mě podpořit celá naše výprava, byli těmi nejlepšími fanoušky. A pokus Larisy mě skutečně nakopl, chtěla jsem jí to vrátit,“ usmívala se už po návratu v objetí trenéra Šilhavého, od kterého dostala krásnou kytici.
Cíl byl splněn. Příběh by mohl pomalu končit. Matoušková ale má řadu dalších. Úspěchy na závodech neslyšících jí nestačí.
I přes svůj handicap se nebojí postavit slyšícím sportovcům. Studentka zemědělské univerzity v Praze je českou šampionkou do 22 let v disku a bronzová v kouli. Výkon ze Samsunu ji posunul v letošních tuzemských seniorských tabulkách na čtvrté místo.
„Nejde jen o to, že neslyšíte. Sluchová nervová soustava má celkový vliv na rovnováhu těla. Když se díváte třeba na neslyšící běžce, může to z laického pohledu vypadat jako běh opilého člověka. Konkrétně v disku je dobré slyšet rytmus práce nohou,“ nastiňuje, v čem má oproti slyšícím sportovcům nevýhodu.
Nestěžuje si, svůj handicap se naučila vnímat pozitivně. Díky svým rodičům, kteří ji přivedli ke sportu a jejichž zásluhou a trpělivostí mohla chodit do normálních škol.
A také díky kamarádům, kteří ji přivedli před šesti týdny ke Startovači...
