Strýcová do čtvrtfinále Frech Open nepostoupí, Češi jsou v Paříží bez zástupce ve dvouhře |
I ve sportu dam a gentlemanů se občas najde někdo protivnější než činže. Třeba jistá slečna Julia. „Nemám ji ráda,“ nezastírá Strýcová.
„Je to dost otravné, zbytečné. Jsme tady špička a nevím, jestli musí počkat, až já projdu u sítě jako první...“
Putincevová se nezdráhá křičet po soupeřčiných chybách. „Hecovat se“ tak, že by se hodilo spíš sloveso provokovat.
  |
I proto po ní v úvodu duelu svištěl tenisák, jemuž se vyhnula jen tak tak. „Nebudu říkat, že jsem to chtěla zabít přes střed,“ řekla Strýcová. „Šla jsem do ní a možná to byla i chyba, že jsem se k tomu nechala vyprovokovat.“
Putincevová totiž tentokráte vyhrála zaslouženě. Boj o čtvrtfinále zvládla lépe.
Čím vás rozhodila?
Hrála tenis, který mi vůbec neseděl. Pořád jsem měla pocit, že do toho můžu chodit, ale ona mi to pinkala na druhou stranu přes loby. Nebála jsem se chodit k síti; věděla jsem, že to bude nutné. Jenže ona hrála balony, co byly mezi. Nohy mi nepracovaly dobře, abych mohla na síť vyrazit. Chyběl mi rytmus.
Nasčítaly se předchozí duely?
Necítila jsem se unaveně. Ale někdy jsem už nevěděla, co hrát. Zamotala jsem se do toho. Jestli jít na síť, nebo ne. Jestli do toho švihnout, nebo s ní pinkat. Neměla jsem v hlavě myšlenku, chyběly mi pevné body, které bych mohla následovat. Prostě blbý den a to mě na tom mrzí: že to vyšlo zrovna na čtvrté kolo.
 |
Co ve vás převažuje? Radost ze tří výher, nebo konečná od soupeřky, která není ve špičce?
Předloni tady byla taky ve čtvrtfinále, v Paříži se jí daří a hraje tu svůj nejlepší tenis. Nejde to brát tak, že je stá na žebříčku. Po zápase převládá zklamání - nevím, jestli jsem mohla udělat něco navíc, ale prohrála jsem si to sama. Když se na to podívám s nadhledem, tak jsem ráda, že jsem mohla hrát čtvrté kolo.
Zvlášť když před Paříží vaše antuková bilance zněla 0-8.
Turnaj mi ukázal, že i když jsem měla sérii nevydařených zápasů, pořád můžu hrát velký tenis a zlepšovat se. To je pro mě hrozně fajn vidět. Že na to i ve svém věku mám fyzicky a můžu hrát s mladými holkami.
Povzbuzení pro zbytek roku?
Jsem tady ještě pořád v deblu (s Andreou Sestini Hlaváčkovou). A baví mě hrát: další zápasy, co přijdou, mě pořád nabíjí. Je to náročné fyzicky i psychicky, ale mám zase chuť. A těším se na trávu, což je můj oblíbený povrch.
