Jenže kdo ví, v jaké formě do olympijského Pchjongčchangu dorazí.
A zda vůbec.
Začátkem června při dlouhém tréninku na kole v moravských Hnanicích se jí poprvé výrazně ozvalo zranění lýtkových svalů.
„Úplně mi při něm vypnuly nohy. Najednou jsem cítila pnutí v lýtkách, ocitla jsem se na pokraji sil a nemohla ani slézt z kola a dojít do pokoje,“ líčila posléze. „Zjistili jsme, že mi přestaly pracovat lýtkové svaly. Měla jsem je úplně v křeči.“
Následně v letní přípravě ubírala na intenzitě, aby na pět týdnů vypnula úplně. Spolu s týmem, fyzioterapeuty a lékaři pátrala po příčinách potíží. „Pan profesor Kolář tvrdí, že ta lýtka mě postupně začala bolet kvůli přetížení achilovek. Je to celé propojené. Achilovkami všechno začalo, pak mě bolely zadní úpony pod kolenem, potom také kolena a nakonec lýtka,“ vyprávěla v půlce září.
„Nejvíc ji to bolí v místě přechodu achilovky a lýtkového svalu,“ popisoval reprezentační fyzioterapeut Roman Karpíšek. „Napětí měla Gábina v úponech usazené delší dobu, ale neprojevovalo se. Když však začala po jarním odpočinku nohu opět zlehka zatěžovat, ta nakumulovaná bolest se probrala.“
Místo náročného tréninku na novou sezonu se musela soustředit na každodenní rehabilitace.
Do většího zatížení se postupně dostávala až na soustředění ve finské Imatře.
Tam tento týden česká reprezentace odjela znovu.
„Gábina trénuje, ale stále s nějakým omezením, stále nemůže lýtkové svaly stoprocentně zatížit. Čekáme, jak se to bude vyvíjet. Sezona se blíží,“ sdělil včera ze severského střediska LN Ondřej Rybář, šéftrenér výpravy. „Ale olympiáda je ještě relativně daleko,“ snaží se zároveň mírnit obavy o budoucnost jedné ze svých favoritek
Těší ho, že Koukalová už trénuje denně, i když zatížení se liší. „Nikdy nevíte, jak tělo bude druhý den reagovat, proto se přizpůsobuje jejímu aktuálnímu zdravotnímu stavu,“ líčí.
Světový pohár začíná ve švédském Östersundu už za čtrnáct dní a je prakticky vyloučeno, aby se do té doby dvojnásobná mistryně světa a držitelka velkého křišťálového glóbu z předminulé sezony stihla dostatečně připravit. „Je mi jasné, že úplně začátek sezony nestihnu,“ smířila se se situací Koukalová, jejíž ambice v tomto ročníku se jednoznačně upínají k jihokorejskému Pchjongčchangu. „Moje myšlenky pořád směřují k olympiádě.“
„S myšlenkou, jestli nastoupí v Östersundu, Hochfilzenu, nebo až třeba v Anterselvě, vůbec nepracujeme. Bude to záviset na tom, jak se bude cítit a jak bude schopna trénovat,“ potvrzuje směr přípravy Rybář. „Na olympiádu by mohla jet i bez startu ve Světovém poháru, ale pro získání formy je samozřejmě potřeba se před ní trošku rozzávodit.“
Na cestě za vítězstvím?
Výhled však nadále zůstává dost nejistý. „Dokud nebude stoprocentně trénovat, nemůžeme říct, že je možnost její absence na olympiádě zažehnána. Pořád doufáme, že to dobře dopadne,“ říká opatrně Rybář. „Co se týče olympijské nominace, má najeté body pro start ve Světovém poháru, a jelikož olympiáda je jeho součástí, není třeba splnění dalších kritérií.“
Podle kouče se osmadvacetiletá Koukalová se svým trápením pere statečně, v těžkém odbobí ji podporují také ostatní členové družstva. „Gábina je důležitou součástí týmu, který spolu působí dost dlouho. Lidé v něm prožili krásné výsledky a zážitky a Gábina v něm má parťáky, o které se může opřít,“ popisuje Rybář s tím, že s kolegy potíže příliš nepitvají. „Spíš se ji snaží namotivovat. Chce s nimi při tréninku držet krok a třeba až potom si to rozeberou.“
Stejně jako další členové týmu je Koukalová vyobrazena na zbrusu novém kamionu, který českým biatlonistům od nastávající sezony bude vozit velkou část výbavy. Vedle hesel jako vítězství, štěstí, radost a euforie je na něm napsáno také slzy, bolest, dřina... Tu posledně jmenovanou nyní česká hvězda zažívá nejvíc. Zároveň však věří, že vedou k těm šťastnějším. Hlavní motto totiž zní: „... na cestě za vítězstvím.“
