2. listopadu 2011 18:30 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Nedvěd je v národním týmu: Už jsem nevěřil

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Bilí Tygři Liberec - Kladno (Petr Nedvěd) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bilí Tygři Liberec - Kladno (Petr Nedvěd) | foto: ČTK

PRAHA Kdysi se rozhodl reprezentovat Kanadu, a zavřel si tak dveře do českého národního výběru. „Už jsem nepočítal s tím, že by něco takového mohlo přijít,“ tvrdí hokejista Petr Nedvěd (39). Přišlo. Liberecký veterán si díky svým výkonům řekl o nominaci na Karjala Cup. Za svou rodnou zemi bude hrát po patnácti letech. „Je to čest. A výzva zároveň,“ přiznává. Možná mu tímhle začíná ještě něco: boj o světový šampionát.

Za měsíc vám bude čtyřicet. Nechválíte si, jaký jste s předstihem dostal pěkný dárek?
Tak se na to nekoukám, ale samozřejmě, že je to příjemné. Netušil jsem, že se můžu něčeho takového dočkat. Bylo to pro mě opravdu milé překvapení.

Tušil jste vůbec, že u Mezinárodní hokejové federace IIHF existuje pravidlo, jež vám po čtyřech letech v extralize umožňuje znovu reprezentovat zemi?
Právě že vůbec ne... A i kdyby, tak je to pro mě stejně velké překvapení. Víte, tohle byla už taková uzavřená kapitola, tak jsem se po tom nijak nepídil. Zato teď jsem moc rád.

Co na to říká vaše okolí?
To je stejně překvapené jako já.

A spoluhráči? Nebudete muset jako mazák v šatně nyní platit ještě zápisné?
Možná jo, uvidíme. Bude to asi trochu paradox. (usměje se)

PSALI JSME:

Trenér Alois Hadamczik vám prý svůj záměr oznámil už v neděli. Neříkal jste si v první chvíli, že je to nějaký vtip?
To zase ne, nemyslím, že by Lojza se mnou takhle vtipkoval. Ale milé to bylo, já to vůbec nečekal. Kdyby mi bylo dvacet, možná by očekávání byla velká. Ale v mé situaci jsem to měl za uzavřenou věc.

Prý jste si hned povídali o vaší roli v národním týmu. Jste ochoten přijmout cokoliv?
Samozřejmě, je jen na trenérech, aby rozhodovali, co jaký hráč bude hrát. Co udělají trenéři, tak to bude.

A co myšlenky na světový šampionát? Podle kouče to není zase tak nereálná představa?
Určitě je to velká motivace. Ale momentálně asi nemá cenu koukat moc daleko do budoucna a bavit se o šampionátu. Hrozně rád bych na mistrovství jel, ale není to na pořadu dne. Bavme se o těchto třech zápasech. Až pak se uvidí, co dál.

Očekáváte hodně těžké zápasy? Přece jen comeback na mezinárodní úrovni, kde jste už tolik let nehrál, nebude snadný.
Bude to velká prověrka a nastíní, jak na tom jsem. Máte pravdu, že je hokej na tomto levelu daleko rychlejší a má větší nasazení. Uvidíme.

Připravujete se na to, že budete více čerpat ze zkušeností a na ledě už tak nelétat, podobně jako nyní třeba Jaromír Jágr v NHL?
Dnešní hokej se nedá hrát vestoje. Ale zároveň je jasné, že se změnil a nám už není osmnáct. Myslím, že to bude kombinace všeho.

Mimochodem – jste s Jaromírem od doby, kdy mu začala v zámoří sezona, v kontaktu?
Ne, nechávám ho v klidu.

Vidíte, zrovna jste se mu mohl pochlubit svou nominací...
On si to určitě někde přečte.

Co by vám asi pověděl, když jste spolu velcí kamarádi?
Jestli jsem se už nezbláznil. (zasměje se) Těžko říct, ale srandičky by na mě vytáhl.

Čemu vlastně přisuzujete, že se vám v Liberci tolik daří? Přitom to není pouze v letošní sezoně.
Tuším, že ta nominace vyplývá z dlouhodobějších výkonů, v mém věku by mi asi nikdo kvůli dvěma týdnům nevolal. A čím to je? Já se fyzicky cítím velmi dobře. Dřív jsem míval často zdravotní patálie. Ale od loňského léta, kdy jsem si nechal vzít mandle, je všechno v pohodě.

Není to pro vás i určitá satisfakce za to, že vám v roce 2008 nevyšel návrat do NHL v přípravném kempu New York Rangers?
Tehdy to pro mě bylo velké zklamání, protože ten kemp mi opravdu vyšel. Byl jsem z toho frustrovaný, vždyť já už počítal s tím, že tam zůstanu, jenže potom přišla studená sprcha. Teď si to však užívám.

Přiznejte – vzpomínáte občas ještě na váš poslední zápas v české reprezentaci, třebaže to nebyly nejpříjemnější chvíle?
Nebyly, ale takový je sport. (Česko tehdy ve Světovém poháru 1996 vyhořelo a výběr hvězd se rozhádal – pozn. red.) Co vám mám povídat. Člověk se z toho poučí, protože i ze špatného se dají vzít pozitivní věci.

Na co se tedy nyní před svým návratem těšíte nejvíc?
Že si vůbec můžu zahrát se skvělými hráči. Že si budu moci zahrát za Česko. Bude to příjemné. Moc.

Je starý, dobíral si ho Jágr

Když mu trenér Alois Hadamczik v neděli zavolal, v telefonu slyšel dvě věty: „Překvapil jsi mě. Ale překvapil jsi mě mile.“

„Věděl jsem už dlouho, jak je jeho výkonnost vysoká,“ pronesl včera reprezentační kouč o Petru Nedvědovi. „Teď mě vyprovokoval natolik, abych ho oslovil.“

Není divu. Zkušený 39letý forvard táhne Liberec dva poslední roky. Táhne znamená, že je klíčovou oporou týmu. Letos dokonce vede v české extralize s náskokem soutěž produktivity, za 17 zápasů si připsal 11 gólů a 15 asistencí. Radost na něj pohledět.

Nedvěd dokonce neunikl očím zámořských médií. „Táhne mu na čtyřicet. Ale stále je v plné síle,“ hlásal nedávno titulek na oficiálním webu slavné NHL.

V článku se pak jeho autor zeptal české star a velkého Nedvědova kamaráda Jaromíra Jágra, co na jeho výkonnost říká. „Na něj se mě neptejte, on už je moc starý,“ žertoval tradičně, přitom jsou jen dva měsíce od sebe.

Pak vážněji dodal: „Měl skvělou kariéru a pořád v ní pokračuje. Nikdy jsme spolu nesoutěžili, mohou nás srovnávat média, ale já tomu pozornost nevěnuji.“

Jenže stárnoucí Nedvěd se skutečně v lecčem podobá stárnoucímu Jágrovi: vyspěl lidsky, záleží mu především na úspěchu týmu. A zároveň zraje jako víno.

Všechno do sebe tak nějak zapadá. Zvlášť když český hokej přišel v září po letecké tragédii u Jaroslavle o tři reprezentační opory, z toho dvě na postu středního útočníka. A zvlášť když si Hadamczik stýská, že v lize mladá generace zůstává ve stínu té staré.

„Je to momentálně nejlepší hokejista ligy, chci využít jeho předností,“ říká kouč. Jména zatím nechce prozradit, ale Nedvěda plánuje dát k dvěma dobrým bruslařům i do formace pro přesilovky – tak aby uvolňoval hráče a sám proměňoval nabízené šance.

Nedvěd v reprezentaci odehrál naposledy Světový pohár před 15 lety, a to jen proto, že ho pořádala NHL. Na akcích IIHF už hrát za Česko nesměl, protože olympiádu v Lillehammeru odehrál s kanadským pasem.

Mezinárodní pravidla mu však dovolují po čtyřech letech v extralize opět hájit svoji rodnou zemi. Nedvěd za týden oblékne národní dres. S vyšitým motivem srdce a hokejky, kterou obklopují čísla 4, 15 a 63. Jako památka na tragicky zesnulé Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka. 

  • 0Diskuse