Dochází vám, co se stalo?
Asi trochu, nevím, asi to ještě přijde.
A už si zase stíráte slzy.
Jo, já vím. Co závod, to slzy. (po smíšené štafetě plakala v neděli zklamáním). Doufám, že to nebude takhle pokračovat. Ale tyhle slzy jsou mnohem lepší.
S čím jste do dnešního závodu po pokažené neděli šla?
Že se budu snažit ukázat to, co na tréninku, kde je ta střelba mnohem lepší. Že nebudu zbytečně zmatkovat. A ono to vyšlo. Byla jsem z neděle špatná, ale musela jsem se otřepat. Lidi z týmu mě hodně podpořili, třeba Michal Krčmář se mě přišel na pokoj zeptat, jestli jsem v pohodě, zajímali se i ostatní. Umístění ve štafetě nás mrzelo, ale nikdo mi ho nedával sežrat.
A pak jste se rozjela do vytrvalostního závodu, běžela jste skvěle a první tři položky jste vybílila. Dostávala jste na trati zprávy, jak si stojíte?
V první polovině závodu žádné, protože oni věděli, že je lepší mi je neříkat, abych to pak nepokazila. Až ke konci mi je říkali. Ale v posledním kole jsem jela v takovém transu, že ani nevím, co křičeli.
  |
Při poslední položce jste nedala čtvrtou ránu a pak jste odkládala pátou. Abyste se uklidnila?
Jo, začaly se mi tak moc klepat nohy! Snažila jsem se to rozdýchat. V tomhle závodě se každá minuta blbě sjíždí.
Ale pátý terč padl, vy jste pak předjela na trati průběžně druhou Bendikovou a cíl proťala druhá. Co jste si v tu chvíli pomyslela?
Nevěřila jsem. Že ještě na trati jede dobře i Džymová, jsem nevěděla, za cílem mi však říkali, že ještě možná budu třetí a ne druhá. Ale to nevadí! Jsem třetí! Pro mě to má velikou cenu.
Překvapilo vás, že se to přihodilo ve vytrvalostním závodě? Vždyť závody se čtyřmi položkami jste nikdy neměla ráda.
Jo, to mě opravdu hodně překvapilo. Tohle byla má nejlepší střelba ve čtyřpoložkovém závodě v životě. Nikdy jsem ho nešla jen za jedna. Nejlíp jsem ho dosud šla za tři. Takže zlepšení o dvě rány.
A také čtvrtý běžecký čas.
Vážně? No vidíte. Tomu už vůbec nevěřím. Ale jelo se mi výborně, lyže byly skvěle připravené. A když vás podpoří střelba, vždycky se vám běží líp.
