Nechci být ufon, jen překážkař Petr Svoboda

Nedávno Francouz Lemaitre zaběhl stovku za 9,98 a stal se prvním sprinterem bílé pleti, který se "vešel" pod deset vteřin. V čem je největší rozdíl mezi černými a bílými sprintery?
Vy mě chcete trápit jako pánové Kraus a Šíp v televizních show, že? Sprinteři tmavé pleti mají rychlejší svalová vlákna. Lemaitre běhá podobně jako Usain Bolt, ale takových bílých sprinterů je málo. Boltův styl je průkopnický. Ale radši hodnotím překážky – u nás se teď vymyká Američan Oliver, to je ufon asi jako Kubánec Robles.

Jak je to tedy na překážkách?
Tam neplatí, že čím rychlejší, tím lepší. Třeba Bolt by na překážkách nepředvedl nic. Šampionem může být ten, kdo nejlíp skloubí rychlost s technikou. Já běžel o víkendu v Třinci a teď jsem viděl záznam. Poprvé v životě se mi líbilo, že jsem něco odkoukal od Roblese, už je to podobný styl.

Nedávno v Lausanne vás diskvalifikovali kvůli ulitému startu, v Ústí jste si pak o překážku zul tretru, ale v Třinci jste běžel za 13,36 a v rozběhu za 13,33. Spravil jste si chuť?
To tedy ano, můj trenér Luděk Svoboda říkal, že letos žádný Evropan neběžel dvakrát v jednom dni pod 13,40. Teď věřím, že můj letošní příděl smůly skončil. A měl jsem jí požehnaně – kromě dvou zmíněných mítinků jsem měl komplikace s kolenem, palcem. Zopakovat ty časy, to by bylo terno.

Znamenaly by v Barceloně medaili?
Bude ji brát čas pod 13,40. A možná i horší. V úvodu sezony jsem myslel, že to bude jednodušší, jenže teď je nás tam sedm namačkaných v pár setinách, o medaili může bojovat jedenáct lidí. Medaili chci, ale ukáže to až finále.

Ještě k Lausanne – co si myslíte o novém pravidle, kdy je sprinter diskvalifikován hned po prvním ulití?
Je to blbost. (smích) Bylo mi to jedno, dokud mě nediskli. Člověk jde do pozoru, zvedne zadek a přepadne, aniž by chtěl. Podle mě to znehodnotilo světové rekordy, dřív se dalo trefovat do prvního výstřelu.

Za český rekord 13,27 z Odložilova memoriálu jste letošní evropskou jedničkou. Jaký je to pocit pár dní před šampionátem?
Příjemný. A teď jsem v Třinci potvrdil formu. Ostatní kluci si řeknou – no jo, s tím musíme počítat.

Mají se vás bát?
To ne. Ale budou mít respekt. Jinak jsme ale kamarádi a radíme si.

Panují podobné vztahy i mezi světovou elitou?
Američani se tváří, že jsou kamarádi až za hrob, ale... Doběhnou, plácnou si s vámi, ale ani se nepodívají do očí a jdou. Jsou studenější.

Ve čtvrtek poběžíte na Diamantové lize v Monte Carlu s Američanem Oliverem, který se v pátek v Paříži časem 12,89 přiblížil k Roblesovu světovému rekordu na dvě setiny. Překoná ho teď?
Myslím, že ano, v Paříži běžel fantasticky. Já Oliverovi říkám ufon proto, že jako by nepatřil na tenhle svět, je to takový Robles a Bolt dohromady. Je obrovský a vypadá, jako by teď přišel z posilovny.

Sebe taky řadíte mezi ufony?
Jisté předpoklady pro to snad mám. Nebýt těch mých bolístek... Ale výpadek se podařilo dohnat.

Takže když vás nebudou trápit podobné patálie, budete ufonem?
To ne, ufonem být nechci. Já chci být Petr Svoboda.