Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nebezpečí? To je v Jihoafrické republice také velký byznys

Sport

  7:00
JOHANNESBURG - Cizinci z té země mají respekt, ale místní si na opatrný život už dávno zvykli. Jaká je tedy Jihoafrická republika, dějiště MS ve fotbale, doopravdy?

Policie v JAR. foto: Reuters

Mezi železniční tratí a omšelými nízkými domky stojí několik stanů, jeden karavan a dřevěným plotem obehnaný hostel. Z tmavé místnosti vychází fotbalový fanoušek Chris spokojený s tím, jaké našel zajímavé ubytování v černošské čtvrti Soweto u Johannesburgu.

"Tady se nemáš čeho bát. A noční život? Jen tady," směje se a ukazuje na dvorek, kde cizinci tráví večery. Za tmy hostel nazvaný Lebo’s backpacker běloši zásadně neopouštějí. Soweto je čtvrť s pověstí nejnebezpečnějšího místa v zemi, a přece tu cizinci bydlí. Blonďatá Belgičanka Annelise sem dokonce přijela napsat sociologickou práci, proč je hostel mezi turisty tolik oblíbený.

Policie v JAR.

"Chtějí zažít skutečnou Afriku. Já se nebojím, spíš mě to vzrušuje." O vzrušení není v Jihoafrické republice nouze. Snad všechna světová média se předháněla ve výčtu nebezpečí, která turisty na šampionátu čekají. Z letadla proto cizinci vystupují s obavami. I takový svalnatý chlapík jako Michael ze skotského Edinburghu si nacpal peníze do ponožky a z letiště několikrát nervózně telefonoval do sídla organizace, která pro něj měla poslat taxi.

Hlavně nestavět bus bez čísla
Vozidla posílají na letiště pro své klienty a zaměstnance všichni manažeři hotelů a firem. Řada cestujících okamžitě míří do půjčoven aut, což je v Jihoafrické republice obrovský byznys. Veřejná doprava takřka neexistuje a bělochům se nedoporučuje zastavovat na ulici minibusy, jaké nemají žádná čísla a jejich cestu znají jen černí domorodci.

Nepokoje na MS. Policie rozháněla demonstrující členy ochranky stadionu.

Velký byznys mají i bezpečnostní agentury, které instalují kamery, elektrické ploty či speciální brány u vjezdu do každé rezidence a obytného komplexu. Nejčastější cedule na zdech nese nápis Armed response – Odpovídáme střelbou. "Není to tak strašné. Žijeme tady normálně, jenom se musíš vyhnout některým čtvrtím, nechodit v noci ven a dát si pozor, jestli tě někdo nesleduje autem," říká s těžkým anglickým přízvukem Slovák Zdeno, které ho sem přivedli rodiče po útěku z Československa v roce 1968.

Zdeno má na mysli 10 tisíc únosů aut ročně, takzvaný hijacking, kdy zloději sledují řidiče a třeba na červené na semaforu ho poté přepadnou a v lepším případě jenom okradou a vyhodí z auta. "Mně se to ale nestalo a neznám nikoho, kdo to zažil. Ale v novinách o tom píšou pořád," líčí Zdeno své zkušenosti. Bezpečnost na mistrovství je skoro častější téma rozhovorů než samotné zápasy.

Jihoafrická policie.

Kritici citují statistiky, podle kterých zemře každý den násilnou smrtí 50 lidí, 140 žen nahlásí denně znásilnění a ročně policie eviduje až 250 tisíc ozbrojených přepadení v domech. Jejich obětí se stalo od začátku turnaje i několik novinářů. Vyvázli bez zranění, jen lehčí o drahou techniku. "Oni nechtějí zabít. Jsou chudí a kradou. Zbraní většinou jen vyhrožují. Navíc většina vražd se odehraje mezi lidmi, kteří se znají," přesvědčuje barman Samuel.

Sám zažil přepadení třikrát v blízkosti univerzitního areálu v Kapském Městě. "Jednou mi dali i nůž na břicho, ale vzali si jen peníze a mobil." Samuel je jeden z Afrikánců (bělochů narozených v Jihoafrické republice), který chce zmizet do Evropy. Už ho nebaví věčně sledovat, co se děje kolem něho.

Policie prohledává hotel, kde byl přepaden portugalský fotograf.

Stejně tak jeho anglický šéf Tim, který vede hostel 1322 v Pretorii. Živobytí si otevřel před pěti lety, ale po šampionátu končí. "Jsem definitivně rozhodnutý. Mám z těch zdí a elektrických plotů tady kolem klaustrofobii. Tohle není normální, pořád se otáčím jak idiot. Navíc zabezpečovací zařízení stojí spoustu peněz a už mě to nebaví."

Agentury lobbují i u novinářů
V Kapském Městě probíhá tento týden soud s muži, kteří vnikli s noži do domu amerických fandů, vyhrožovali jim smrtí a donutili je vydat laptopy i další techniku. O soudu informují místní noviny na první straně. Přitom do JAR přijelo na fotbal půl milionu cizinců.

Nepokoje na MS. Policie rozháněla demonstrující členy ochranky stadionu.

Jeden nejmenovaný český diplomat má pro tyto medializované případy svérázné vysvětlení. "Na titulní straně je vždycky zločin a přepadení domu. Otevřeš druhou stranu, kde jsou běžné texty, a na třetí je obrovská reklama na ostrahu objektu. Vím to i od místních novinářů, jak je lobby bezpečnostních agentur tlačí." Ovšem i diplomatův dům je zabezpečený jako každý jiný.

JAR každý rok navštíví 10 milionů turistů. Prožijí tady dovolenou, i když se mluví hlavně o těch, kteří se nevrátí domů. Většinou zemřou při automobilové nehodě, spadnou ze skály nebo se třeba utopí. Násilná smrt turistů je zcela výjimečná. Možná jsou cizinci vycepovaní médii opatrnější než sami Jihoafričané. Samuel to koření oblíbeným místním rčením. "Tady nesmíš být ve špatné době na špatném místě."

Autor je zpravodajem Českého rozhlasu v Jihoafrické republice.

Autor: