"Tam mi naznačili, abych na reprezentační sraz nejezdil. Ale zakázat mi to nemůžou." No právě, reprezentace... Loni se stal Průcha jedním z těch, kteří byli pod palbou kritiky kolem omluvenek na mistrovství světa. K národnímu výběru se pod novým koučem vrací po šesti letech. Tedy od doby, co ve Vídni vybojoval titul mistrů světa. "Otevírám tu teď svoji novou kapitolu," říká odhodlaně útočník.
O CO ŠLO... |
Scházíte se v jednom týmu s kapitánem Tomášem Rolinkem, jenž vás loni kvůli omluvence kritizoval. Už jste si to spolu vyříkali?
Hned jak jsem přišel do Ruska. Hráli jsme proti sobě už první zápas, po něm na to přišla řeč.
Vy jste poslední dva roky ve výběru pod Vladimírem Růžičkou nepůsobil. Mění se pro vás situace pod Aloisem Hadamczikem?
Nemění. Já jsem ochotný reprezentovat, a vždy jsem byl. Ale bohužel byly důvody, proč jsem v minulosti nemohl jet (měl neshody s Růžičkou - pozn. red.). Stejně jako se už nechci vyjadřovat ke kauze Rolinek, nechci řešit ani tento problém.
Upřímně - čekal jste po Vídni, že se vaše pauza v reprezentaci protáhne na dlouhých šest let?
Určitě ne, ale nad tím se takhle nedá přemýšlet. Nikdy totiž nevíte, co vám život přinese. A vy přece taky nemůžete tušit, co se stane třeba v příštím roce. To je zkrátka život. Takhle se to vyvinulo.
Nebál jste se pod dojmem vašich důvodů, že se vám dveře do reprezentace zavírají? Že by ta pozvánka už nemusela přijít?
Nad tím jsem nikdy nechtěl přemýšlet. Bylo to pro mě dost takové bolestivé téma, tak jsem to v hlavě raději uzavřel. A díky tomu, že teď pozvánka přišla, mám radost, že můžu dostat znovu příležitost.
Říkáte tedy bolestivé téma... Štvalo vás hodně, že jste loni u senzačního zlata v Německu nebyl?
Fakt se o tom nechci bavit, ale určitě jsem z toho nebyl šťastný. Byla to pro mě negativní zkušenost.
Dobře, ale asi jste stál o to, celou věc si s Rolinkem vyříkat. Jsou přece věci, které je potřeba si vyříkat k dalšímu fungování.
Víte, jsou i věci, které si s některými lidmi vyříkat nemusíte, protože je vám to jedno. Ale s kamarády si to vyříkat chci, to ano.
A k tomu se nenaskytla příležitost už přes léto? Ptám se proto, že to paradoxně vyšlo až po vašem přestupu do Ruska.
Tam jde o to, že je lepší si takové věci vyříkat z očí do očí.
Vás to hodně štvalo, že?
O tomhle už bylo napsáno tolik, že si každý musel udělat svůj obrázek sám. Já se k tomu do novin nikdy moc nevyjadřoval, nemám zapotřebí vylejvat si srdce do novin. Uzavřel jsem to. Nemám problém.
Protože jste musel. Přece by nešlo být v reprezentační šatně s někým znesvářený.
Ale jsme profesionálové na takové úrovni, že by to podle mě nebyl problém - já na led nikdy potíže netahám... Na druhou stranu je určitě dobře, že jsme dál kamarádi. Naše spolupráce může zase fungovat.
Berete už dnes reprezentaci jinak než před šesti lety? Tohle starší hráči poslední dobou říkají.
Mám víc zkušeností, jsem určitě jiný hráč. Už nejsem vyjukaný jako mladý kluk. Můžu týmu taky něco přinést. Doufám, že to zúročím.
Vnímáte to po té dlouhé době jako svůj nový start v národním týmu?
Ano, je to tak. Chtěl bych si tu začít znovu budovat své postavení.
A co NHL? S tou už nepočítáte?
Nikdy neříkej nikdy, ale teď mám pocit, že do NHL se vrátit nechci.
Bylo pro vás hodně těžké opustit zámořskou kariéru?
Bylo, ale taky už jsem byl jednoznačně rozhodnutý. Chtěl jsem být rychle odtamtud. A začít si raději budovat novou kariéru v Rusku.
