I proto dokázal přivést Spartu ke dvěma mistrovským titulům po sobě. Cenu LN pro nejlepšího trenéra sezony však v pražském hotelu Hilton včera převzít nemohl, protože se v té době již vyhříval v Dominikánské republice.
LN Vyhrát v Česku dvakrát po sobě titul se náležitě cení. Už se vám hrnou nabídky ze zahraničí...?
To ne, navíc mám ve Spartě smlouvu ještě na dva roky. Myslím si zároveň, že není třeba nějak zveličovat moje zásluhy. Chtěl bych vyzvednout práci i mého kolegy Mariana Jelínka, trenéra brankářů Pepíka Bruka, maséry, doktory, samozřejmě kluky z mančaftu. Zkrátka všechny lidi, kteří pro úspěch mužstva pracují.
LN Nelanaří vás znovu ani Slovinci, jejichž tým jste před časem vedl?
Slovinci chtěli, abych jim na mistrovství světa, kde teď hráli, trochu radil. Mají o naši metodiku pořád velký zájem, jsem s nimi v pravidelném kontaktu. Ale nemyslete si, že se do Slovinska jezdí vydělávat velké peníze...
LN Ví se o vás, že nerad odpovídáte na otázky, jestli byste přijal nabídku vést českou reprezentaci. Proč ale taková skromnost? Ukažte nám úspěšnějšího českého trenéra posledních let...
Když jsem vedl Slovinsko, zažil jsem atmosféru mistrovství světa ve skupině A. Bylo to nádherné! Já si ale myslím, že téma já a český nároďák není na pořadu dne, i když to občas někdo říká. Já fakt tyhle ambice nemám. Kdyby ale nabídka přišla, tak bych o ní asi přemýšlel. Určitě ale nepatřím k lidem, kteří by právě kvůli tomuhle postu národnímu týmu třeba schválně nepřáli úspěch. Za nároďák hraje můj syn David a já i jemu přeju, ať to s českým mančaftem dotáhnou v Rusku co nejvýš. Úspěch přeju samozřejmě i Lojzovi Hadamczikovi, a to říkám naprosto upřímně.
LN Také se říká, že hodní lidé se k reprezentaci nikdy nedostanou.
Lobovat samozřejmě nikdy a nikde nebudu, ale jak říkám, tahle věc skutečně není aktuální.
LN Ve Spartě jste prožil nejbáječnější a nejúspěšnější léta svého trenérského života, nicméně zničehonic jste se ocitl v dost složité situaci. Všichni po vás budou napřesrok chtít opět titul! Je proto vůbec moudré setrvávat dál ve Spartě?
Já vím, co mi chcete naznačit; že by trenér neměl u jednoho týmu pracovat dlouho. Já si ale myslím, že mužstvo doznalo v poslední době takových obměn, že s Marianem snad ještě nejsme okoukaný a hráčům máme pořád co dát. Poslední úspěchy nás naopak hodně zavazují. Chceme dobudovat kvalitní tým, který by předváděl pěkný hokej. A rozhodně nebudeme dopředu vytrubovat do světa, že za rok zase vyhrajeme. Extraliga je nesmírně vyrovnaná a rozhodují skutečně maličkosti.
LN Jaké maličkosti máte na mysli?
Hodně se toho namluvilo třeba o soudržnosti lidí ve Spartě. To je jeden z detailů, ale pro úspěch hrozně důležitý. I proto jsme si zasloužili ligu vyhrát. Ve Spartě jsem moc rád a jednou bych se tady chtěl potkat i se synem Davidem. Zase ale nejsem tak mladý, abych tady zůstal dvacet let jako sir Alex Ferguson v Manchesteru United.
LN V předminulé sezoně jste dokázal podřimující Spartu probudit, přičemž proslulým se stal i váš výrok, že mužstvo začne šlapat, až brankář Petr Bříza zase začne vzteky mlátit hokejkou do zdí. Jenže co nového ještě můžete vymyslet, čím hráče znovu neotřelým způsobem vybudíte?
Přiznám se vám, že po loňském titulu jsem si říkal, že je dobré v nejlepším skončit a že příští rok se asi titul vyhrát nepodaří. Minulé září mi Břízka ukazoval rozpis akcí v naší hale a v době finále tam byla naplánovaná nějaká houseparty. Což znamenalo, že bychom nemohli na Spartě trénovat. Já se jen smál, jenže Břízka chtěl, abych mu to podepsal. No, a najednou se stalo, že jsme ve finále skutečně hráli a museli trénovat u Franty Kučery v Letňanech a Pardubice na Hvězdě... Ale k vaší otázce. K těmhle hráčům nemusíte vést nějaké sáhodlouhé odborné řeči. My se k nim s Marianem hlavně chováme naprosto otevřeně a to samé chceme od nich. Doufám, že to berou a že snad i vnímají, že se za ně kdykoliv postavíme.
LN V jakém stavu jste tým před oněmi dvěma roky našel?
Vypadal tak nějak rozháraně, každý seděl a koukal před sebe. Tak jsem povídal, že až budeme všichni chodit na trénink s předstihem, jíst společně buchty, kecat u kafe a Břízka začne mlátit do zdí hokejkou, tak zase budeme ten správnej mančaft. A ono se to skutečně brzy stalo.
LN Právě Bříza si za svého nástupce vybral Dušana Salfického, jenže tomu se sezona nevydařila. Jak složitě jste mu vysvětloval, že gólmanem číslo jedna se u vás stane Tomáš Duba?
Salfovi nebylo třeba nic moc vysvětlovat. Přišel po Břízkovi a zákonitě to neměl jednoduché. Přidaly se snad i nějaké rodinné problémy, či co. Dušan sám nejlépe věděl, že forma není odpovídající. Zachoval se ale jako profík, k dané situaci se postavil rovně a sezonu dojel s glancem. Právě Dušan se měl stát tím, kterého budou davy po zisku titulu vyvolávat, jenže se toho nedočkal. Takový ale už sportovní život někdy bývá. Nedá se naplánovat.
LN Dá se předpokládat, že Salfický Spartu nejspíš opustí, ne?
Teď vám nejsem schopen na tuhle otázku odpovědět. O budoucnosti bude jednat Břízka, Salfa a jeho agent. Dvojku by ale Salfa určitě dělat nechtěl.
LN Mimochodem, po Novém roce se spekulovalo, že by se Petr Bříza mohl do branky vrátit. Proč jste ho nevyzkoušel, když údajně začal znovu trénovat?
Ale vždyť on se objevil na tréninku jen několikrát. A to myslím ještě kvůli nějakému reklamnímu focení. Kdyby ovšem trénoval pravidelně dvakrát týdně, nějaký zápas by určitě zvládnul. Ještě než přišel Salfa, tak jsem ho dost lámal, aby pokračoval, ale viditelně se mu už nechtělo. Ani teď nedávno už ho to do branky netáhlo. A já se mu po pravdě řečeno ani nedivím. Postavit bych se ho nebál, jeho nasazení by byl i dobrý psychologický tah vůči soupeřům. Ale fakt už se mu nechtělo, nemělo cenu ho do něčeho nutit. Navíc se pak výtečně rozchytal Tomáš Duba.
LN O Spartě se říká, že připomíná jednu velkou rodinu. Jenže ono to tak ve vašem případě je skutečně. Vždyť trénujete zetě Jaroslava Hlinku. Jste na něj stejně tvrdý jako na ostatní?
Jarda je excelentní hráč, tahoun mužstva a já vůbec nepřemýšlím o tom, jestli patří do naší rodiny, nebo ne. Jednám s ním jako s každým jiným top hráčem. Tedy jako třeba s Tonem nebo Kratěnou. Tyhle věci si spíše uvědomím až po zápase, když tam někde kolem pobíhá vnučka.
LN Říkal jste, že byste si ve Spartě rád počkal na syna Davida. Kdy se chce ze zámoří vrátit domů?
Rozhodnout se musí sám. Říká sice, že by se vrátit chtěl, jenže v Columbusu, kde hraje, ho už berou tak trochu jako rodinné stříbro. Řekl bych, že byl v zámoří v prohlášeních o návratu až příliš rezolutní; napadlo mě i, aby se tam jeho slova někoho nedotkla. Ale to víte, že bych si ve Spartě dovedl představit útok David, Jarda Hlinka a Honza Hlaváč. Řekl bych, že by diváky docela slušně bavili...
LN Když už se bavíme o rodině, přenášíte domů z hokeje svoje smutné či veselé nálady?
To víte, že ano, manželka by mohla vyprávět. Snažím se sice domů tyhle nálady pokud možno nenosit, jenže hokej je taková kurva, že ať chcete nebo nechcete, stejně na něj myslíte pořád. Přijdu domů, se ženou si dáme kafe a já vůl zase začnu vykládat o hokeji. Ona povídá, že si radši zajdeme na oběd, a já kolikrát ani nemám náladu...
LN Umíte být i protivný?
To si pište. Občas při zápase nebo po něm si vzteky do něčeho i kopnu.
LN Jak jste si vlastně radost z dalšího titulu užil? Prý jste s hráči ani moc neflámoval.
Vždyť už mi je taky přes padesát! Já si radost užívám spíše vnitřně. Sednu na kolo, zamířím do Klánovického lesa, zpívají tam ptáci, já koukám na stromy, modrý nebe a vybavuju si všechny ty příjemné okamžiky.
LN Po sezoně se vydáváte za odpočinkem do Dominikánské republiky. Myslíte, že tam na hokej zapomenete?
Tuhle cestu do Karibiku jsme si s manželkou domlouvali už hrozně dlouho. Mám rád teplo, rád plavu a už se těším, až se budu v klidu dívat, jak se moře vlní... Snad se mi podaří hokej v hlavě alespoň na chvíli vypnout.
