Do finále navzdory papírovým předpokladům místo ruských obhájkyň titulu Jekatěriny Makarovové a Jeleny Vesninové postoupily Johanna Larssonová a Kiki Bertensová. Ty byly nejníže postaveným párem na Turnaji mistryň, čímž se česko-maďarský pár najednou ocitl v roli favoritek.
„Myslím, že to byl hlavní důvod té mírné nervozity dneska, protože třeba včera jsem nervózní nebyla vůbec, přestože to byl obrovský zápas. Cítila jsem, že v očích fanoušků a veřejnosti to bude na nás. Ale viděla jsem na vlastní oči jejich dva zápasy a hrály jako nejlepší tým té druhé půlky. Takže já věděla, že ten level bude stejný, ale samozřejmě ten tlak bude na nás,“ popisovala Hlaváčková situaci před finále.
  |
Moc toužila po velké trofeji. Nechtěla jako v posledních dvou ročnících Australian Open prohrát ve finále. Rozdíl mezi vítězstvím a prohrou ve finále je podle ní ohromný. „Já jsem od roku 2014, kdy jsme vyhrály (s Pcheng Šuaj) Peking, takhle velký turnaj úplně do konce nevyhrála. Jsem strašně šťastná, že to dneska vyšlo,“ řekla.
Cesta finálovým zápasem ale byla trnitá. Bertensová s Larssonovou výborně podávaly a Hlaváčková se nemohla dostat do rytmu. „Nenechaly mě hrát moji hru. To mě trošičku brzdilo v tom to rozjet,“ vyprávěla. I když v prvním setu až do koncovky držely krok, necítily se dobře. „Ta energie mezi námi v tom prvním setu nebyla dobrá. Naštěstí ve druhém setu jsme se prostě tak zakously do toho, že to nepustíme, že to nakonec nějak vyšlo,“ doplnila jednatřicetiletá Češka.
S Babosovou hrála od května po náhlém ukončení úspěšné spolupráce s Pcheng Šuaj ze strany čínské tenistky. Uvedly se titulem v Rabatu a postupem do finále velkého turnaje v Madridu. V létě se jim tolik nedařilo, ale sezonu ukončily osmnácti výhrami z devatenácti zápasů.
Už nějakou dobu přitom věděly, že příští rok spolu pokračovat nebudou. Důvody byly osobní. „Bylo by asi překvapivé pro fanoušky, že to v těch posledních týdnech mimo kurt nebylo vůbec jednoduché. Přestože se furt vyhrávalo, tak jsme jely na takové vlně, že jsme se moc nevídaly a tak,“ uvedla Hlaváčková. Fungovaly čistě jako profesionálky. „Já bych to nevyměnila, protože evidentně to přineslo to správné ovoce,“ doplnila.
Triumf na Turnaji mistryň řadí stejně vysoko jako grandslamové tituly z Roland Garros 2011 a US Open 2013. Také proto, že zdejší trofej je pojmenovaná po Navrátilové. „Pro mě je to obrovská pocta. Já hrozně Martinu zbožňuju, kdo taky ne. Mám ji hrozně ráda, hrozně hezky spolu vycházíme. Já jsem se na tu trofej hrozně těšila, že bych ji někdy mohla mít doma. A teď ji budu mít doma, to je super,“ rozplývala se.
Těší se na novou tenisovou partnerku. Kdo to bude, prozradí na pondělní tiskové konferenci v Praze. V Singapuru jen naznačovala. „Jsem ráda, že mě oslovila holka, se kterou asi budu hrát. Můžeme se soustředit na velké turnaje, jenom na čtyřhru. Není snadné se přizpůsobovat parťačkám a jejich singlovým plánům,“ řekla Hlaváčková.
