15. prosince 2007 12:25 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Musel jsem odmítnout Šebrleho nabídku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Desetibojař Josef Karas. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Desetibojař Josef Karas. | foto: ČTK

POTCHEFSTROOM/PRAHA Kvůli svému snu, startu na olympijských hrách v Pekingu, udělal vícebojař Josef Karas už několik závažných změn. Před třemi roky se vrátil ze zámoří, kam v šesti letech emigroval s rodiči z dovolené v Jugoslávii. V Praze, kde žije velmi skromně, se rozešel s dívkou, která mu dala ultimátum a on si vybral atletiku, zatímco ona se vrátila do Spojených států.

Poslední změnou v životě vícebojaře Josefa Karase (29), který se nyní připravuje po boku Romana Šebrleho v jihoafrickém Potchefstroomu, je odchod ze skupiny trenéra Luďka Svobody v pražském Olympu.

„Ani život atleta není vždycky pohodový, občas se musí udělat i nepříjemný rozhodnutí. V Olympu zůstávám, ale ve skupině jsme měli neshody. Před olympiádou se nic nesmí nechávat náhodě, myslím, že takhle prospěju sobě i klukům ze skupiny,“ vzkazuje z Afriky Čechokanaďan, který svou vlast reprezentoval na loňském mistrovství Evropy v Göteborgu i letos na světovém šampionátu v Ósace.

* LN Vaším novým koučem je Američan Cliff Rovelto. Můžete jej představit a přiblížit, jak komunikujete? 
Byl to můj výškařský trenér na univerzitě v Kansasu. Připravuje Lotyšku Skujyteovou, stříbrnou sedmibojařku z olympiády v Aténách, nebo amerického výškaře Nieta, v Aténách čtvrtého. A od ledna taky amerického desetibojaře Toma Pappase, mistra světa z Paříže 2003, který se po letech plných zranění snaží o návrat. Komunikujeme hlavně mailem, občas telefonem, a jde to.

* LN Proč jste vlastně opustil skupinu trenéra Svobody?
Mrzelo mě, že jsem se musel rozhodnout pro odchod, protože Luděk je výtečný trenér a za tři roky spolupráce jsme si vytvořili velmi dobrý vztah. Už delší čas jsme ale měli neshody ve skupině. Před olympiádou není čas na to, aby se cokoli nechávalo náhodě, a já nechtěl nechat náhodě ani to, že se něco možná vyřeší. Když se to nevyřešilo dosud, tak už nevěřím, že by se to vyřešilo zítra nebo pozítří. Nebo třeba do měsíce. Myslím, že moje rozhodnutí prospěje jak mně, tak ostatním klukům ze skupiny. Moc jim přeju, aby uspěli.

* LN Můžete zmíněné neshody rozvést?
Tréninková skupina je jako rodina, mělo by to zůstat jen mezi námi. Špinavý prádlo se na veřejnosti nepere.

* LN Před více než rokem jste ale odcházel za trenérem Svobodou z Dukly na Olymp. Jak chápat váš současný krok ve světle nedávné minulosti? 
Z Dukly jsem odešel kvůli Luďovi, protože věřím jak v oddanost trenéra ke svěřenci, tak i naopak. Toho kroku nelituju. Jak už jsem řekl, teď jsem odešel proto, abychom se všichni mohli připravit na důležitý rok. Bez jakýchkoli potíží či neshod.

* LN Během podzimu se proslýchalo, že jste se po třech letech dokonce chtěl vrátit do zámoří. Natolik vás zmíněné neshody rozhodily?
Uvažoval jsem o tom ve chvíli slabosti. Jenže návratem za moře bych popřel všechny oběti, které už jsem pro start v Pekingu přinesl.

* LN Mezi atlety jste známý kliďas a pohodář. Jak to, že jste se odhodlal tak rázně bouchnout do stolu?
Ani život atleta není vždycky pohodový, občas se musí udělat i nepříjemný rozhodnutí. Tohle bylo jedno z mých nejtěžších. Mnohem těžší, než to, jak tady trénujeme. Denně dvě tříhodinové fáze, posilovna. Už po první fázi jsem docela hotový, pokaždé po obědě hodinu spím.

* LN A co spolupráce s Tomášem Dvořákem, sportujícím koučem? Ta se nenabízela?
Nemyslím, že by to bylo ideální rozhodnutí, Dvořka připravuje na Dukle početnou skupinu mladých závodníků, má se co otáčet.

* LN Nyní se připravujete v Potchefstroomu s Romanem Šebrlem a jeho trenérem Daliborem Kupkou. Spolupráce se nerýsovala?
Šéba mi to nabídl, taková laskavost se od nejlepšího desetibojaře všech dob neodmítá. Bohužel jsem musel říct ne, nedlouho před olympiádou by to byla příliš velká změna v přípravě. Nechci riskovat. Kdyby do olympiády zbývaly dva roky, šel bych do toho. Ale za nabídku jsem Romanovi vděčný.

  • 6Diskuse