Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mladíci čekají, šance ale přichází zřídka

Sport

  9:00
PRAHA - Museli rychle dospět, zvykat si na nový život a vybojovat si místo v obrovské konkurenci talentů. "Pak je to především čekání, jestli ukážou zrovna na vás," shodují se mladí čeští fotbalisté, kteří vyslyšeli vábení skautů z předních evropských velkoklubů už v dorosteneckém věku.

Miroslav Štěpánek foto: Reprofoto

Málokdo zaznamenal, že 5. září 2009 nastoupil za Inter Milán vůbec první český fotbalista. Teprve sedmnáctiletému obránci Marku Kyselovi se splnil sen, když v přátelském utkání ukázal slavný kouč José Mourinho právě na něj. Za italský velkoklub pak odehrál poprvé a zřejmě naposledy víc než hodinu.

V tu dobu to byl už rok, co talentovaný stoper přestoupil z Plzně do akademie Interu, kde se k němu připojil také sparťanský záložník Milan Jirásek. Nejsou to však jediní mladíci, kteří se odhodlaně vydali za velkým zahraničním dobrodružstvím. V Hamburku se pere o místo Miroslav Štěpánek, v anglickém Liverpoolu zkouší štěstí Jakub Sokolík a skotský Celtic Glasgow vzhlíží s nadějí k dvojčatům Filipovi a Patrikovi Twardzikům.

ČTĚTE TAKÉ

Nejsou tak známí jako Tomáš Kalas, který s velkou reklamou přestoupil z Olomouce do Chelsea a dnes září na hostování v nizozemském Arnhemu. Přesto jsou důkazem, že čeští fotbalisté mohou růst i v zahraničí. Jejich cesta za úspěchem je hodně trnitá. Nabídka lukrativní smlouvy a vidina velké budoucnosti se však těžko odmítá.

Už první kroky jsou přitom obtížné. V novém prostředí museli rychle dospět. „Bylo to hodně těžké. Ocitnul jsem se bez rodiny a kamarádů v cizí zemi. Dost jsem se osamostatnil, protože jsem si všechno musel zařídit sám,“ vypráví o svých začátcích Sokolík.

Museli chodit do místní školy

V Liverpoolu žije odchovanec Baníku u náhradní anglické rodiny a dálkově studuje sportovní management v Ostravě. To v Miláně se o talenty starají jinak. Jirásek a Kysela společně bydleli na pokoji v neustále hlídaném internátě, který sdíleli junioři AC i Interu. Klub také dohlížel, aby každý den chodili do italské školy a osvojovali si jazyk. „Až později jsme se přestěhovali na ubytovnu a dostali větší volnost. Ale když je člověk mladý, na všechno si lépe zvykne. S Markem jsme se dost skamarádili. Někdy to vlastně bylo až na škodu, protože jsme si spolu mohli povídat česky a nesoustředili se tolik na italštinu,“ přiznává Jirásek.

Prosadili se v rezervních týmech. Jenže následovalo nepříjemné poznání. „Inter každoročně vychrlí patnáct hráčů. Všichni sní o áčku, ale úspěšný bývá maximálně jeden. Mladé kluky posílají na hostování, a když se jim ani potom nehodí, prodají je do provinčních ligových klubů,“ popsal Jirásek.

INFOGRAFIKA:

Grafika: české fotbalové naděje

Místo mezi hvězdami áčka si vyslouží jen ti nejlepší. Proto Jirásek loni odmítl novou smlouvu a vrátil se do Sparty. „Je to o štěstí. Záleží na tom, jestli se zalíbíte trenérovi, zda se mu hodíte do mužstva. Občas se otevře šance, když se někdo zraní,“ vysvětlil Jirásek.

Také Kyselův čas v Interu se blíží ke konci. „I my jsme se rozhodli neprodloužit kontrakt. Budoucnost má Marek vyřešenou, ale zveřejňovat ji nebudu,“ odmítal prozradit podrobnosti záložníkův otec.

Ani jednadvacetiletý Štěpánek, který působí v Hamburku už od roku 2006, není zrovna spokojený. Figuruje sice na soupisce hlavního týmu, ale nepřipsal si jediný start. „Je naštvaný a neví, co bude dál. Líbí se mu tam, ale chtěl by hrát. Skoro rok byl mimo kvůli přetrhaným vazům v koleni a po návratu měl velké ambice. Když viděl, jak složitě se v konkurenci po zranění prosazuje, přišel o iluze,“ přiblížil Pavel Tököly, šéftrenér sportovních tříd Olomouce, který je i po letech se Štěpánkem v kontaktu.

Spolu se Sokolíkem, jenž dál věří, že se prosadí, jsou největším příslibem osmnáctiletí sourozenci Twardzikové. Synové bývalého ligového brankáře Reného Twardzika, kteří hrají v zahraničí už od šesti let, patří do širšího kádru skotského Celtiku Glasgow. Filip se dokonce několikrát objevil na lavičce a spolu s Martinem Hurkou ze Slavie a Kalasem je nominován na českého dorostence roku.

Ať už tedy mají k úspěchu dál, nebo blíž, na jednom se nakonec všichni shodnou. Nikdy nelitovali toho, že vyrazili za zkušenostmi do zahraničí.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...