Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Mladá, talentovaná a krásná. Bojovnice Vacková zvládá školu a chce jednou do UFC

Sport

  8:59
PRAHA - Narodila se před necelými šestnácti lety v Berouně. Když v deseti poprvé zamířila s otcem do gymu, už z něj vlastně nevylezla. Valentina Vacková bojové sporty miluje a dlužno dodat, že se jí tato láska zatím vrací náležitě zpět. Seznam úspěchů by vydal na samostatný článek. Nyní navíc kromě turnajů a galavečerů úspěšně zvládla i zkoušky na střední školu. „Vím, že je studium důležité,“ říká sympatická bojovnice v rozhovoru pro LN a Lidovky.cz.

Valentina Vacková, talentovaná česká bojovnice. foto: Petr Mamula/Real Fighters Life

Ten vznikl krátce po jednom z focení, kterých už stihla mimo jiné mistryně Evropy WAKO (kickbox) nespočet. Toto mělo opětovně potvrdit, že bojovým sportům se mohou věnovat i pohledné dívky a ženy. „Ráda bych, kdybych přilákala více svých vrstevnic (i vrstevníků). Bojové sporty jsou komplexní, získáte díky nim i pokoru a úctu k okolí. A zranění? Žádné vážnější jsem dosud neměla,“ vypráví dívka, která zkoušela také atletiku, tanec nebo krasobruslení.

Bojové sporty ale u ní vyhrály na celé čáře...

Jak dlouho se vlastně pohybuješ mezi šestnácti provazy?
Už zhruba pět let, takže od nějakých deseti.

A co, nebo kdo tě k nim přivedl?
Můj otec a jeho trenér. Lákali mě s nimi na trénink, zkusila jsem si to a už u bojových sportů zůstala. Kromě toho jsem jezdila na koni, dělala atletiku, tancovala, dělala krasobruslení.

Je ti stále teprve patnáct let, přitom už jsi v Česku v bojovém „rybníčku“ známým jménem. Dochází ti to? A jak moc si toho vážíš?
Abych řekla pravdu, ještě mi to moc nedochází a ani o tom nepřemýšlím. Raději se snažím, abych byla stále co nejlepší a vyhrávala. Jinak si toho Vážím moc, hlavně podpory rodiny, trenérů, sponzorů a Karla Feferonky (manažer), který si mě vzal pod svá zlatá křídla.

Je těžké nezpychnout?
To ještě nevím. Ale asi to není tak těžké, když se občas kolem sebe podívám. Ale myslím, že sama taková nejsem. Nemám ani důvod.

Věnuješ se kickboxu, boxu, MMA. Který sport u tebe převažuje, ke kterému máš nyní nejblíže?
Nyní mám nejblíže ke kickboxu, chtěla bych v něm ještě dosáhnout velkých výsledků. Proto se nemůžu věnovat plně boxu a jezdit na mezinárodní akce, protože to pravidla amatérského boxu nedovolují. Což je velká škoda. Pomalu se snažím učit také zem, abych byla do budoucna připravená. Na MMA ale ještě čas.

Valentina Vacková, talentovaná česká bojovnice.

Vrhneš se, jakmile to bude možné – tedy po 18. narozeninách –, na profesionální dráhu?
Pokud to bude možné a vše půjde tak, jak bych chtěla, tak určitě ano.

Zmínila jsi pomoc pana Feferonky. Jak jste se vlastně dali dohromady?
Přes otce. Vše začalo pozvolna, ale nyní jsme jako rodina a je pro nás obrovskou podporou. Ve všem mi pomáhá. Moc mu za to děkuji.

Jak se na tvé sportovní vyžití dívají rodiče? A nebojí se o tebe hlavně maminka?
Rodiče mě od začátku maximálně podporují, ostatně do tělocvičny mne přivedl otec. (úsměv) Samozřejmě se bojí zranění, ale spíše toho, abych neprohrála, přejí mi samé výhry.

Chodí oba na tvé zápasy a jsi za to případně rád?
Otec chodí v Česku na všechny moje duely. Maminka málokdy, raději to prožívá na dálku doma. Prý na to nemá pod ringem moc nervy. (úsměv) Takže sleduje přenosy nebo záznamy. Ale už si pomaličku zvyká. (směje se)

Tipovali byste do této dívky, že je to jeden z největších talentů české scény bojových sportů?

Jaké jsou vlastně tvoje plány, čehož bys chtěla dosáhnout? Tedy kromě toho, že by ses chtěla bojovým sportům věnovat profesionálně…
Je to jednoduché – vyhrávat doma i venku, v kickboxu je pro mě nejvíce mistrovství světa organizace WAKO, stejně jako vyhrávat velké turnaje. V klasickém boxu mne určitě láká olympiáda, ale tam to bude těžší i kvůli pravidlům. A pak je tu UFC, ale to se bavíme opravdu o těch dlouhodobějších cílech. Vše se uvidí časem, záleží na mých výsledcích a je třeba mít kolem sebe i skvělé zázemí a tým. Což u mě platí.

Jsi ve věku, kdy ještě studuješ. Jak ti to jde na tomto poli? A jak dopadly přijímačky na střední školu?
Právě jsem psala zkoušky na sportovní střední školu v Praze a mohu se pochlubit, že mne přijali. Takže paráda. Celkově mi studium myslím nedělá problémy, na základní škole jsem procházela s vyznamenáním. Od šesté třídy jsem ale měla individuální plán, za což patří škole velké díky.

Co ti na tvůj sport říkají spolužáci? A bojí se tě kluci?
Popravdě ani moc nevím, samozřejmě to vnímají, ale já se o sportu moc nebavím. Většina z nich má jinou zábavu než já. Takže do školy chodím pro to, že musím, a poté mířím okamžitě na trénink nebo závody. Celkově ale vycházíme úplně v pohodě, je na ně nemám mimo školu čas.

Je pro tebe a tvé okolí právě škola důležitá? Nesázíte vše jen na jednu kartu – tedy sportovní kariéru?
Vím, že škola je důležitá, a rodiče mě vedou k tomu, abych měla co nejlepší známky a vystudovala kvalitní střední. Pak se uvidí, co bude dál.

Jsi mladá, pohledná, vysoká, neslýcháváš, že by ses měla věnovat něčemu jinému?
Občas ano, ale jak říkáte je mi teprve patnáct, takže tomu nevěnuji moc pozornost, i když je to příjemné. Mě prostě bojové sporty baví a chci se v nich dostat co nejdále.

Valentina Vacková, talentovaná česká bojovnice.
Valentina Vacková, talentovaná česká bojovnice.

Valentina Vacková v ateliéru.

Chápu, ale stejně. Teď sis – ne poprvé – vyzkoušela focení. Co takhle někdy modelka?
Focení je moc fajn. Ano, nebylo to poprvé, ale nic dlouhodobého v tom nevidím. To by musela přijít nějaká hodně zajímavá jednorázová nabídka. (úsměv)

Mimochodem, jak se ti s fotografem Petrem Mamulou, který se také pohybuje kolem bojových sportů, fotilo?
Skvěle. Známe se, takže jsem věděla do čeho jdu. Focení je zase něco jiného, takže je fakt, že si ho užívám, byť také není úplně snadné. Ale u něj v ateliéru je skvělá atmosféra, hodně se nasmějeme, je to profík.

Je vidět, že bojové sporty máš opravdu hodně ráda. Kdybys k nim mohla nalákat své vrstevnice, nebo ještě mladší holky, na co by to bylo? A jakých předsudků by se neměly obávat? Ony, a hlavně jejich rodiče?
Moc ráda bych nalákala své vrstevnice i vrstevníky k bojovým sportům, protože jde o skvělé a komplexní sporty, které každého naučí i pokoru a disciplínu. Nikdy jsem neměla žádné velké zranění, Vše je opravdu úplně v pohodě a trenér přizpůsobí každému trénink podle jeho dovedností. Na kickbox doporučuji Tolju Hunanyana, který se věnuje svým svěřencům neuvěřitelně. A platí to také pro nováčky a děti, které vede společně s otcem Jurou, který je výborný trenér i člověk. Co se týče MMA, tak nedám dopustit na Petra Knížete, který má obrovské zkušenosti, které jsou prostě k nezaplacení. Určitě se není čeho bát.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!