MS v ledním hokeji 2018

Nic pro ně není problém. A jejich pivo nemá chybu, říká o Dánech mistr tamní ligy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Martin Rousek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Rousek. | foto:  František Vlček, MAFRA

PRAHA Přestože u českých fanoušků dánský hokej stále nemá až takový zvuk, v aktuální sezoně tato severská země disponovala hned šesti vyslanci v NHL a pěti v nižší AHL. A jen v dobrém o pořadatelské zemi včera odstartovaného mistrovství světa mluví bývalý český útočník Martin Rousek.

V dánském Esbjergu sedmačtyřicetiletý Rousek odehrál tři sezony, jednou slavil mistrovský titul. „Hokej milují, dělají ho naplno, protože jsou hodně hrdí a nechtějí být jen do počtu,“ říká o krajanech slavného pohádkáře Hanse Christiana Andersena.

LN: Když už jste zmínil své působení v Dánsku. Byl jste tam tři roky, na co se tedy mohou čeští hokejisté těšit?
Pro Dány je hokej tak čtvrtý nejpopulárnější sport. Kromě fotbalu a házené je tam výše ještě golf. Každopádně, když jsem tam v roce 2002 přišel, zapůsobilo na mě, jak se do hokeje zakousli, jak ho chtěli pozvednout. V týmech hrálo kolem pěti cizinců a hlavně hodně mladých kluků. Byly tam menší stadiony, ale vždy plné, oni si sport užívají, fandí celou dobu. Myslím, že tam budou lidé chodit více než ve Švédsku, kde se hrálo v letech 2012 a 2013.

LN: Je to pro Dány první světový hokejový šampionát. Myslíte, že ho organizačně zvládnou?
Určitě. Jsou v tomto ohledu skvělí. Když jsem tam hrál, nemusel jsem se o nic starat. Po této stránce nebude vůbec žádný problém. Navíc je to rovinatá země, všude si lze půjčit kolo a cestovat na kole, ne autem. Kodaň i Herning jsou zároveň moc hezká města. Škoda, že nehrajeme v Herningu, protože tam mám ze svého působení stále známé, chtěl jsem se jet na šampionát podívat. Kodaň mě ale tolik neláká.

Chris Kinkaid a jeho spoluhráči se radují z výhry nad Kanadou.
Radost ruských hokejistů: Anisimov a Bučněvič

LN: Mají Dáni hokej rádi?
ozhodně. Jak jsem řekl, sport jako takový milují. Hodně jim jdou míčové sporty, na fotbal jsou šikovnější i než my Češi. Když něco dělají, tak naplno. Nechtějí být pro smích, jsou hodně hrdí a pracovití. Sice nemají takovou základnu jako Finové a Švédové, ale jsou stejně jako oni nesmírně pracovití. Je to vidět, tak dvanáct, čtrnáct kluků mají v zámoří (přesně jedenáct, šest v NHL, pět v nižší AHL), kde navíc nehrají žádnou podřadnou roli.

LN: Sledujete vlastně ještě hokej v této zemi?
Jasně. Když jsem přišel, tak udělal Esbjerg titul asi po patnácti letech. A od toho našeho vyhráli ligu ještě myslím třikrát, sleduji to i na dálku. Hodně u nich záleží na kvalitě cizinců, protože zároveň nejlepší dánští hráči chodí hrát do Švédska. To je pro ně první zahraniční štace.

LN: Nehrozí, že když Dáni nepostoupí třeba do čtvrtfinále, že je turnaj přestane zajímat?
Toho se nebojím. Budou chtít vidět hvězdy z jiných týmů, na zápasy Švédů, nebo zámořských celků bude narváno a je jedno, zda ještě budou domácí v turnaji. Navíc do Kodaně to mají Švédové blízko. Věřím, že bude o tento šampionát velký zájem.

LN: Jaké dáváte domácím vlastně šance?
Mohou překvapit. Budou to mít těžké, ale na olympiádě všechny zaskočili Němci, proč by to teď nemohli být Dáni? Určitě poskládají nejsilnější možný tým a budou se chtít doma vytáhnout. Já osobně mám podobná překvapení rád. Záleží na to, na koho narazí, ale když dojdou do čtvrtfinále, klidně mohou přejít i přes něj.

LN: Hokejové fanoušky, kteří na šampionát vyrazí, to bude určitě zajímat. Mají dobré pivo?
Mají skvělé pivo, sice dražší, ale moc dobré. Já mám pivo rád, hodně jsme tam ochutnávali, mají klasiku, ale i silnější, třeba šestnáctky a podobně, což už byla opravdu síla. K pivu má i jednu příhodu. Když už jsem trénoval v Letňanech, tak přijel jeden můj bývalý spoluhráč, tehdy už také trenér, se svým týmem na soustředění. Čekal jsem na ně, navedl jsem je do Čakovic, a když vystoupili, tak jsem se musel hodně smát. Manželky se táhly s kufry a všichni chlapy nesli plata piv. Já se jich ptal, co to dělají, a oni, že neskutečné, jak tu máme levné pivo, že si ho museli hned na benzínce koupit. Jsme se jen usmál a řekl jim, že tady v Globusu ho mají ještě o třetinu levnější. U nich pivo stojí asi sto padesát korun, takže ten týden tady děti trénovali a rodiče byli pořád někde v Praze a bavili se po svém. Od té doby sem přijeli ještě asi třikrát. (úsměv)

LN: A chutná jim naopak české pivo?
Hodně. Když jsem tam hrál, tak jsme vždycky spoluhráčům pivo vozili.

LN: Zmínil jste drahé pivo, mají Dáni dražší i jídlo či služby?
V obchodech měly prioritu domácí výrobky, ty byly nejlevnější. Když jste si koupili jídlo, nebo pivo domů, tak vás to vyšlo podobně jako v Česku. Dovoz byl výrazně dražší. Když dám příklad, tak třeba místní pivo stálo 25 korun a to české 60 korun. Co se týče služeb, tak je také podobné jako u nás. Ne nadarmo se říká, že z těch severských zemí jsou oni nejlevnější. Oblečení, pokud jsme si tam nějaké kupovali, tak nás vyšlo stejně jako u nás.

LN: Takže víkendový pobyt v Dánsku během šampionátu vás nevyjde nastejno jako dvoutýdenní dovolená?
Určitě ne.

LN: Říkal jste, že Herning i Kodaň jsou krásná města. Takže, když zrovna nebudou fanoušci na hokeji, nudit se nebudou?
Myslím, že ne. Esbjerg byl u moře, takže tam bylo krásně, nevýhodou byla teplota vody, maximálně tak dvaadvacet. Lze se tam hodně vyblbnout také po sportovní stránce. My jsme bydleli v jedné čtvrti, kde vedle hlavního fotbalového hřiště byly další čtyři menší, na která mohl kdokoliv, kdykoliv. Pokud si půjčíte kolo, tak můžete vyrazit kamkoliv. Kousek od Herning je v Billundu nejstarší Legoland v Evropě. Je to opravdu nádherný. Možná mám i tip, pokud tam chcete vyrazit vícekrát, on totiž celý za jednu návštěvu projít nelze, tak se vyplatí si koupit celoroční permanentku. Ta totiž paradoxně vyjde levněji než už dva jednotlivé vstupy. V Kodani pak je známý zábavní park Tivoli.

LN: Jsou Dáni příjemnými hostiteli?
Vůbec nic pro ně není problém, všechno zařídí, vyřeší. A je jedno, zda se bavíme o klubu, nebo o jakémkoliv zařizování na úřadech. Navíc jsou ohromně přátelští. První měsíc jsem tam byl ještě bez manželky, po druhém tréninku přijdu domů a na dveřích dánsky cedulka. Další den jsem ji vzal do kabiny a kluci mi vysvětlili, že se mi sousedé omlouvají za případný hluk, protože pořádají nějakou akci. Já si říkal, pohoda, že alespoň nebude nuda. No a asi v deset večer mi ťukali na dveře, zda se nechci přidat a jít s nimi na panáka. Sice jsem uměl anglicky asi tak dvacet slovíček, ale domluvili jsme se. A já si v duchu říkal: Chlape, tady se ti bude líbit. (smích)

Martin Rousek v letňanské Ice Arena.

Martin Rousek v letňanské Ice Arena.

Tohle se v Česku myslím moc neděje. Stejně jako ještě jedna příhoda. Spoluhráč nás pozval na grilování krátce poté, co dostavěl barák včetně krásné plovoucí podlahy. My přišli, začali se zouvat a on, že to nemáme řešit, že máme jít dál. Na tom by asi nebylo nic tak hrozného, kdyby nebyl listopad a my neměly boty pěkně špinavé. Nás omývalo a on se jen usmíval se slovy, že to nemáme řešit, že druhý den prostě pořádně vytřou.

LN: V roce 2006 jste se po návratu z Dánska stal vlastně téměř okamžitě trenérem v letňanském klubu…
Vzal jsem syna na trénink a chtěl ho zapsat do první třídy. No a rovnou se mě zeptali, jestli bych kluky nechtěl trénovat, protože k nim nikoho zrovna neměli. Já přemýšlel v té době, co dělat dál, takže to nebyl problém a kývl jsem.

LN: V Letňanech se u mládeže pohybujete už dvanáct let. Jak vás trénování dětí a dospívajících baví?
Baví mne to více než u dospělých. U chlapů je třeba, aby byla mezi trenérem a hráči vzájemná důvěra a respekt. Když se znelíbíte kabině, pohádáte se, je to problém. U dětí a mládeže si myslím, mají dospělí respekt vždy. Jsem spokojený, jen nám poslední dobou rozebírají ty nejlepší hráče ostatní kluby.

LN: To je ale zároveň určitá vizitka toho, že v Letňanech pracujete s mládeží kvalitně.
Já to říkám také. Na jednu stranu nás to mrzí, na druhou se ukazuje, že s těmi kluky pracujeme asi dobře. Protože jinak by nám je extraligové kluby nebraly. A je na jednu stranu dobře, že naši odchází po celé republice, nerozebírá si je Praha.

LN: Neškodí vám, že nemají Letňany áčko?
Už jsme ho udělali, máme ho ve druhé národní lize, což si myslím, že je pro šestnáctileté kluky lepší hrát tam, než jít do juniorské soutěže, která fungovala loni. Ale rodiče na to mají často jiný názor. Přitom se stačí podívat nyní na národní tým – Martinové Kaut a Nečas prošli Žďárem nad Sázavou. Ti tam také hráli za chlapi za Žďár nižší soutěže a extraligu za mateřský klub dokud to šlo. A pak teprve odešli do Pardubic, respektive do Brna.

Martin Rousek

  • Narodil se 5. října 1970 ve Žďáru nad Sázavou. 
  • Nejlepší sezony zažil ve Spartě, kde vybojoval titul v letech 1990 a 1993, a v Litvínově, kde v sezoně 1996/97 získal celkem 53 bodů. 
  • V dánském Esbjergu hrál v letech 2002 až 2005, v roce 2004 s ním získal titul.
  • Od roku 2006 trénuje mládež v Letňanech, kde mimo jiné vedl také syna Lukáše, který tuto sezonu odehrál 26 zápasů za Spartu. Jeho kariéru však momentálně hatí zranění.

Ono to má ještě jednu stránku. Já těm klukům pořád opakuji, že když odejdou v šestnácti třeba do Liberce, tak musí počítat s tím, že za rok přijdou další, mladší, kteří se budou tlačit na jejich místo. A jim se klidně může stát, že za dvě sezony se propadnou z první až do čtvrté pětky. Pokud nevydrží být top po celou dobu. Musí být na to připravení. Zatímco, když si vás nějaký tým vybere v osmnácti, devatenácti, tak už tak většinou činí s vizí toho, že vás otestuje také v áčku.

LN: Této cesty se držel váš syn Lukáš, který odešel loni do Sparty až v osmnácti letech a v první sezoně stihl už šestadvacet zápasů za áčko…
Přesně, jsem rád, že tu vydržel až do konce. Nechal jsem to na něm, jak se rozhodne. Začal trénovat se Spartou, kde nakonec zůstal. Dařilo se mu dobře, bohužel se v únoru zranil a pořád nemůže hrát, tak snad ho to příliš neovlivní.

LN: Vy se pohybujete v mládežnickém hokeji hodně dlouho. Je to dle vás znamení, že se tady pracuje s mladými lépe?
Já doufám, že ano. Na druhou stranu, když se vrátím do doby, když jsem začínal já. Se Spartou jsem udělal titul, když mi bylo něco přes dvaadvacet let. Přesto tam byly ještě další čtyři mladší útočníci. Dneska jsem četl, že Litvínov podepsal Slováka, který dal za 400 zápasů 30 branek. To mi tady dá každý dvacetiletý junior. K čemu je takový cizinec? Neříkám, že by se měli mladí kluci prosazovat za každou cenu, ale pokud mám srovnatelně kvalitního cizince, nebo juniora, měl by dostat šanci ten mladý kluk. Tohle je velký problém českého hokeje. Vždyť i za mnou v Dánsku vedení po deseti zápasech přišlo, že se mnou rozvážou kontrakt, jestli nezačnu bodovat a nebudu lídrem. Já tehdy měl na kontě asi pět bodů. A tady často hrají opravdu jen průměrní cizinci místo mladých kluků.

LN: Uškodila tomuto juniorská soutěž?
Myslím, že ne. Ty mají všude. Ale myslím, že neměla dostatečnou kvalitu, byla moc široká. To by do toho musel ale někdo říznout, čeho se lidé bojí. A pak to dle toho vypadá. Kluci z těch akademií, když jsem některé zápasy viděl, na tuhle úroveň prostě nemají. Kvalitu to mělo až v play-off, kdy si ty nejlepší týmy stáhli mladé kluky z farem. Uvidíme, co přinese nový formát, ale ještě se ani sezona nerozjela a už je tam řada výjimek. Vždycky se tomu směji a říkám, že jsme národem výjimek. My je umíme vymyslet úplně na všechno. (úsměv)

LN: Jsou toto největší slabiny českého hokeje?
Řekl bych, že ano. A také se musíme neustále učit také my trenéři, jezdit na semináře. Je toho více. Vyprávěl nám to před dvěma lety jeden finský trenér. Za prvé mají kluby při školách, takže netrénují od šesti od rána, ale později. A pak odpoledne. Také si stahují z regionů ty nejlepší hráče, takže mají větší základnu. Začnou třeba na padesáti klucích a postupně to selektují. Jako by u nás stahovala krajská města to nejlepší ze svých čtrnácti krajů.

LN: Hodně mladých a nových hráčů má pro letošní mistrovství světa ve svém týmu také kouč Josef Jandač. Jak se vám v kontextu všeho dosud řečeného nominace líbí?
Jsem rád, že tam mladí kluci jsou, uvidíme, jak si s tím poradí. Protože ostatní týmy budou hodně našlapané, co to tak sleduji. Jsem na to zvědaví, ti kluci vypadají hodně drzí, takže myslím, že klidně mohou příjemně překvapit. Jen je škoda, když člověk čte – nemyslím novináře – a slyší některé názory. Jsem opravdu hodně nepřející národ.

Když jsem začínal v Dánsku, tak tam rodiče kluků těm druhým přejí. Mladý tam hrál vedle hokeje také fotbal a když na něj nemohl jít, tak ostatní rodiče byli úplně nešťastný. Přejí si tam navzájem. Když vidí, že někdo druhý je lepší než jejich vlastní dítě, tak mu přejí. Tady? Pořád musím rodičům opakovat, že když se jim něco nelíbí, tak ať klidně přijdou, ale ať řeší vlastního kluka, ne ostatní, ne to s kým hraje v lajně a podobně. To není jejich starost.

Chápu, že naši fanoušci jsou zvyklí, že jsme byli mezi nejlepší šestkou, ale třeba si uvědomit, že ani ty další týmy nechtějí věčně prohrávat, přijet na šampionát a dostat nařezáno. Podle mne, když dostanou ti kluci šanci, tak by měli být lidé trochu trpěliví. A ne je hned hanit po prvním zápase. Nikdo nejde na led prohrát, odevzdat špatný výkon.

  • 0Diskuse


Antonín Vavrda

Autor

Antonín Vavrdaantonin.vavrda@lidovky.czČlánky
Nejbližší a poslední zápasy | Zápasy českého týmu
Přehled všech zápasů
5.5.20:15Royal Arena v KodaniČesko - Slovensko3:2 PP
6.5.16:15Royal Arena v KodaniŠvédsko - Česko 3:2
8.5.20:15Royal Arena v KodaniČesko - Švýcarsko 5:4SN
10.5.20:15Royal Arena v KodaniČesko - Rusko 4:3PP
11.5.20:15Royal Arena v KodaniBělorusko - Česko 0:3
13.5.16:15Royal Arena v KodaniFrancie - Česko 0:6
14.5.20:15Royal Arena v KodaniČesko - Rakousko 4:3
17.5.16:15Jyske Bank Boxen, HerningUSA - Česko 3:2
Skupina A
1.Švédsko731:920
2.Rusko732:1016
3.Česko727:1515
4.Švýcarsko725:1912
5.Slovensko719:2011
6.Francie713:296
7.Rakousko713:304
8.Bělorusko78:360
Skupina B
1.Finsko738:1116
2.USA739:1616
3.Kanada732:1215
4.Lotyšsko716:1613
5.Dánsko713:1711
6.Německo716:207
7.Norsko713:316
8.Jižní Korea74:480

Poslední aktualizace 21. května v 16:20