24. května 2011 19:33 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Medaile budou. Ale mládež je problém

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Česko - Rusko (Rolinek slaví bronz se svými spoluhráči). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česko - Rusko (Rolinek slaví bronz se svými spoluhráči). | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

PRAHA Je krize v českém hokeji opravdu zažehnána? Nebo ho ty nejtěžší časy teprve čekají? Každý teď znovu mluví s daleko větším optimismem a – snad se tomu chce i věřit... Aby ne, když Češi svou hrou udivovali na MS v Bratislavě celý hokejový svět. Jenže pozor – v mládeži, která v současnosti zaostává za světovou elitou, je situace stále dost kritická. A jedno je jisté už teď: nezachrání ji ani seniorské zlato s bronzem z posledních dvou let.

Z českého hokejového svazu se ozývá: "V mládeži se výrazně zaspalo, ale děláme všechno, aby se věci zlepšily."

Před dvěma lety změnila česká generalita vedení, do jehož čela se postavil svazový šéf Tomáš Král s šéftrenérem Slavomírem Lenerem. Uznávaný odborník a zároveň generální manažer letošního bronzového týmu čerpá své zkušenosti z NHL či Švédska. I proto Král po jeho boku tvrdí: "Dejte nám pět let a osmnáctka bude opět schopna přivézt ze šampionátu medaili."

Nejen tohle téma probírali Král s Lenerem i hráčský agent Robert Spálenka v diskusi vedené Ondřejem Suchanem, vedoucím sportovní redakce Lidových novin.

Kdo diskutoval?

Tomáš Král
Dlouholetý šéf plzeňského klubu byl předloni zvolen prezidentem Českého svazu ledního hokeje.

Slavomír Lener
Šéftrenér svazu působil v NHL sedm sezon jako asistent kouče. Vedl mládežnickou i seniorskou reprezentaci. Byl u zlata v Naganu.

Robert Spálenka
Hráčský agent a generální ředitel společnosti Sport Invest. Dva roky trénoval australskou reprezentaci.

Ondřej Suchan: Ještě nedávno tu panovaly určité obavy z toho, zda český hokej nejde špatnou cestou a časy úspěchů jsou nenávratně pryč. Ale poslední dva šampionáty zase probudily v lidech optimismus. Je zachráněný?

Tomáš Král: Hokej bude samozřejmě vždycky pokračovat, krize a názory na něj jsou už dané. Má na to vliv naše česká povaha, která dokáže být úžasně euforická pokaždé, když se nám něco povede. A když je to zase naopak, může během jednoho dne vše zatratit. Ale k věci: když to řeknu zjednodušeně, jsme ještě x let schopni na seniorské úrovni postavit z hokejistů, které máme k dispozici, dva kvalitní výběry. Jeden je v Evropě a druhý v Americe, ovšem spojením obou vznikne jeden velmi kvalitní, který o medaile bude prostě bojovat.

Slavomír Lener: Je to tak, jak to řekl Jarda Jágr: ono záleží na tom, co vlastně chceme. Jestli za každou cenu medaili, nebo hrát dobrý hokej? Už dlouho náš tým nepřehrával ostatní tak parádním, technickým českým hokejem. Pro mě je to takové pohlazení a tento bronz má kvalitu zlaté medaile.

Ondřej Suchan: Pro lidi v Česku je důležité, když mají pocit, že je na co koukat a zároveň může vyjít medaile. Po Bratislavě je patrné, že ohlasů je najednou ještě víc než po loňském senzačním zlatu. Lidé se zkrátka ztotožnili s týmem od začátku turnaje. Medaile nemedaile.

Slavomír Lener: Souhlasím, lidé se s ním sžili. Jak říkáte – měli svůj tým. Pamatuju si návrat z Nagana, když tu každý říkal: My jsme to vyhráli... Fanoušci měli společnou identitu a teď to bylo podobné. Ale ještě bych reagoval na tu úplně první otázku: propad postihne každého, ovšem pořád jsou u nás pouze krátkodobé. Tahle perioda se střídá zhruba po třech letech, přitom klidně mohla být i desetiletá. Vždyť jsou země na špičkové úrovni, které čekaly na medaili třeba sedm let, v seniorských i mládežnických reprezentacích. Moc dobře třeba vím, jak to bylo před 15 lety s Kanadou. Vznikla kampaň, do níž se zapojili i Gretzky nebo Jarda Jágr. Najednou se všichni vrhli na mládež...

Salon s hokejovým svazem. Zleva: Suchan, Lener, Král, Spálenka.

Ondřej Suchan: ... od které to logicky všechno začíná...

Slavomír Lener: Řeknu ještě jednu věc: zaplať pánbůh, že tu dneska máme KHL. Kluci, kteří pendlují mezi NHL a farmou, si v Rusku vydělají slušné peníze, a navíc hrají dobrou ligu. My je pak máme k dispozici pro akce Euro Hockey Tour a můžeme je měsíc připravovat na mistrovství světa. Pak se můžeme bavit, co je tedy pro talentovaného hráče v šestnácti nebo sedmnácti jeho věku lepší: já zastávám názor, že lepší je, zůstane-li doma a dozraje, protože to, že odejde do zámoří, ještě neznamená, že je hotový pro vrcholový hokej. Na druhou stranu chápu agenty, kteří argumentují, že když tu hráč nedostane šanci hrát extraligu, je lepší odejít.

Robert Spálenka: Věřím, že i Slávovi by se víc líbilo, kdyby na eurotury jezdilo šedesát různých hráčů za rok, tak jako to dělají Švédové či Finové. Ne aby jezdili ti samí, kteří hrají o výsledky, ale aby se rozehráli i ti mladí. Ukázali se na mezinárodní scéně, mohli se srovnávat.

Tomáš Král: Souhlasím s tím, brát tam mladé kluky. Ale kde je vzít? Naložit tam ročníky 92, když vůbec nestíhají a očividně na to nemají, to prostě nejde. Musíme si je vychovat... A co se týče partnerů, naopak myslím, že kdybychom se prezentovali s pěti mladíky a výrazně omladili tým, nebude z jejich strany takový tlak na výsledek. To znamená, že tahle otázka nestojí na tom, že bychom je na reprezentační turnaje nechtěli dávat, ale na tom, že prostě tyto hráče nemáme. Teď se mluví o Finovi Mikaelu Granlundovi (proslavil se nejkrásnějším gólem v semifinále MS proti Rusku – pozn. red.), který zazářil v Bratislavě. Takového ale nemáme.

Robert Spálenka: K těm mladým hráčům: nikdo z nás je nechce záměrně odvádět pryč, ale takhle je to dnes nastartované. Zeptejte se rodičů, sami za námi chodí a říkají, ať jejich děti dostaneme pryč. A že jestli to neuděláme my, tak se dohodnou s někým jiným. Problém je tu v tom, že už zmizely vojenské tělovýchovné jednotky. Šest až sedm týmů po 25 hráčích, to bylo kolem 150 kluků ve věku 18 až 21 let, kteří si zvykali na seniorský hokej a měli kde hrát. Plno kluků by neodešlo, kdyby měli kde hrát. Říkáme, ať u nás hráči zůstávají, jenže ukažte mi osmnáctileté kluky, kteří na tu extraligu mají. Nejsou na to připravení, proto odcházejí do Kanady, kde je na to juniorka nachystá. Podle našich statistik jsme tam za posledních šest let poslali 25 hráčů a z těch 25 se nám 21 živí hokejem profesionálně, čímž mám na mysli kontrakty NHL, farmy nebo nejvyšší ligy v Evropě.

Tomáš Král: Je naprosto zřetelné, že se tu možná patnáct let zaspalo. Doba, kdy stačilo, že je kluk z rybníka šikovný, ta už je pryč, protože dneska tu všestrannost mají ve světě všichni. K tomu nastupuje i vědecké vzdělání trenérů, řeší se strava, zátěže, tréninky... Prostě jsou úplně jiné trendy, měří se taky svalová vlákna, zkoumá se genetika... Dnes to dělají všichni kolem nás – i Švýcaři, Němci, Norové, všichni do toho cpou peníze... Jen my jsme pořád měli pocit, že stačí, když jsme na ledě šikovní a vyčůraní.

Ondřej Suchan: Za jak dlouho to lze všechno napravit?

Tomáš Král: My spoustu let produkovali hráče jako jedni z nejlepších a teď se k tomu musíme vrátit. Protože ten hokej máme v krvi, máme historii, odborníky, kteří tomu rozumí, máme lidi po celém světě. Je to pouze o tom rychle se semknout a pracovat. Ale to se trenéři musejí chtít vzdělávat, dělat to, co ostatní ve světě. Což je možná problém. Robert Spálenka: Je to o celém hokeji. Když se podíváme na Nagano, tehdy byla česká extraliga brána jako top liga v Evropě. Ale od té doby uplynulo dost vody. My měli hráče v NHL, měli jsme top hráče doma, ve Švédsku, Finsku. Pak se otevřelo Rusko a začalo se to přelévat. Najednou přicházíte na to, že je naše soutěž logicky na nižší úrovni, protože nejlepší hráči tu nevydrží ekonomicky. Dnes je extraliga až na nějakém pátém místě, co se týče kvality. A když vezmete hráče z páté ligy do reprezentace, je to stejné, jako byste tady brali hráče z krajského přeboru do extraligy. Slavomír Lener: Souhlasím pátá evropská liga, ale jen v tempu. Co se týká techniky nebo šikovnosti hráčů, jsme na tom stejně jako Švédové a lepší než Finové a Švýcaři. Ondřej Suchan: Ale stále v ní dominují přestárlí hráči jako Straka, Vlasák, Nedvěd a další....

Slavomír Lener: Protože to byla mimořádně dobrá generace hráčů. A za druhé – manažeři a trenéři jim prostě věří. Dneska už není doba, že hokejista končí ve třiceti. A proč nedostávají takový prostor i ti mladí? To je také otázka ekonomiky. Podle mě je naše extraliga totiž pořád dost bohatá na to, aby si mohla dovolit zaplatit čtyři pětky hráčů v seniorském věku. Zase se vrátím ke Švédsku – tam zaplatí třeba 16 hráčů a ostatní dorazí mladými, protože za každého hráče ušetří třeba sto tisíc korun měsíčně. Tak počítejte, kdybyste takhle měl v klubu dva hráče, tak jsou to dva miliony ročně. A ty když pak dáme do mládeže, tak se nám to zase vrátí.

Ondřej Suchan: Neprotiřečí si to trochu? Extraliga je chudší evropskou ligou, ale stále dostatečně bohatou na to, aby nehrála s juniory. Robert Spálenka: Bude-li mít trenér dlouhodobý kontrakt, bude mít i zájem na tom budovat tým. Většinou ve světě se to dělává tak, že ten klub si například tři roky připravuje tým a pak dva roky bojuje o titul a potom ho zase omladí. Kdežto tady je hodně tlak na to, aby každý hrál pořád nahoře. Navíc se padá, takže je dost trenérů, kteří mají práci třeba na rok. Proto sází na zkušené hráče, protože nemají čas ani trpělivost na nějaké zabudovávání.

Slavomír Lener: Tak to je. U nás kouč dostane smlouvu, kde stojí, že v případě ukončení spolupráce dostane placené tři měsíce a konec. To neexistuje. Všude ve světě, když vyhodí trenéra – samozřejmě Rusko je specifické –, tak ho platí třeba ještě rok a půl a v NHL ho doplatí do konce smlouvy. Pak se ten kouč nestrachuje a zkouší mladší kluky. Ondřej Suchan: Jak se dohodnout na změnách s kluby? Jejich majitele přece musí víc zajímat byznys než pomoc českému hokeji.

Tomáš Král: Úroveň komunikace je různá. Teď zrovna řešíme problém, že ve snaze nakopnout mládežnický hokej plánujeme mnoho soustředění. A kluby vám bohužel často řeknou, že třeba hráče nepustí, protože se bude připravovat s áčkem. Pak vznikají třecí plochy. Je to o komunikaci. Oproti Švédsku, Finsku, Kanadě či Americe máme obrovské rezervy. Tady pořád existuje jako v celé společnosti určitá závist, nepřátelství nebo nesoudržnost. Mě nejvíc fascinuje, když někde slyším, jak je český hokej v krizi, od lidí, kteří ho sami dělají.

Slavomír Lener: Ale zlepšuje se to. To je vidět i na jednání o akademiích. Chtějí ji v Pardubicích, ve Vítkovicích, teď jednáme s Brnem, kde mají velkou šanci. Plno věcí se pro ně také změní. Svaz bude zaměstnávat trenéry. To znamená, že trenér ve Vítkovicích nebo Varech bude na stejné pozici jako já – šéftrenér svazu nebo jako trenér dvacetiletých Miroslav Přerost. Nechceme, aby to vypadalo, že svaz něco nařizuje, pak je česká tendence to nějak obejít. Tady bude absolutní dohoda. Mělo by to pomoci zlomit bariéru soupeření.

Ondřej Suchan: Takže tyto akademie budou nahrazovat sportovní centra mládeže?

Tomáš Král: Ne, sportovní centra mládeže zůstávají. Tohle bude vyšší forma, ještě profesionálnější nadstavba těchto center.

Slavomír Lener: A proč právě akademie? Musíme zlomit český přístup, že existuje jen hokej a pak nic. Všichni si myslí, že se budou živit hokejem jako Jágr, ale to je nereálné. Musí to být kombinace školy a hokeje. Musí tam být garance, že škola umožní hráčům dopolední tréninky, ale pak budou od desíti zase ve škole. V tom hodně zaostáváme. Kanada přijede na šampionát juniorů a vezme si s sebou učitele – to je ten správný přístup. Zameškají školu, ale u reprezentace se naučí. To samé ve Švédsku, kde člověk dohlíží, jak se kdo učí.

Robert Spálenka: Akademie mohou změnit celý hokej. Tenhle systém musí vychovávat lidi, a ne jen hokejisty. Není důležité, jestli z tisíce kluků budou hrát profesionálně dva nebo tři, ale aby ti kluci, co skončí v juniorském věku, měli za sebou nějaké vzdělání do dalšího života. Problém minulých let byl, že rodiče kolikrát podporovali děti v tom, aby se vykašlali na školu a věnovali se jen hokeji. To je ale sázka na hodně divokou kartu.

Tomáš Král: Není to ale jen o tom, že mohou něco dělat, až skončí. Je to zkrátka povinnost, kterou musí zvládat. Třeba v Norsku, kde jsem působil, vůbec neexistuje nekázeň. Ty kluky nenapadne nejít do školy nebo se někde ulejt. Dotrénují v půl desáté ráno, mají za sebou posilovnu a za chvíli jsou ve škole. Nemají to v hlavě, nechtějí to vočůrat. Morální složka hráče je totiž čtyřicet procent úspěchu.

Ondřej Suchan: Má svaz peníze na to, aby podpořil i sociálně slabší talentované hokejisty?

Tomáš Král: Je asi nepopulární to říct, ale samozřejmě nemá. Žijeme v jiné společnosti, než jsme žili. Výstroj, hokejky nebo led v době minulé zajišťovaly kluby nebo svaz. Ale všechno se změnilo. Musí to zaplatit rodiče, u nás stejně jako jinde ve světě. Určitě běhá po naší republice spousta talentovaných kluků, kteří by se mohli stát výbornými hokejisty, ale kvůli nedostatku peněz hrát nebudou. Takové je to ale ve všem – v baletu, v tenise, golfu... Dnes když někdo hraje tenis, tak ti nejlepší musí zaplatit i 200 až 300 tisíc měsíčně.

Slavomír Lener: Jsou však velké rozdíly podle lokality i klubu. Sedmiletý kluk může zaplatit za sezonu dva tisíce stejně jako sedm. Dvanáctiletý zase deset tisíc, ale třeba v Praze i 50 tisíc za sezonu. Proto nechápu, že někteří rodiče tahají kluka z Příbrami třeba na pražskou Spartu, jen aby hrál za slavnější klub. Vytáhnou ho dřív ze školy, hodinu ho táhnou do Prahy. A kluk se jim večer vrátí úplně utahaný.

Robert Spálenka: Je to opravdu jiné. Dnes otevřete hokejovou třídu a ani se nenaplní. Pak ani není šance najít talenty, které kvůli sociálním možnostem s hokejem nezačnou právě třeba na té základce.

Ondřej Suchan: Máte všichni hodně ambiciózních plánů. Budou na to ale také peníze?

Tomáš Král: Peníze chybí všude, v celé společnosti. Můžeme na to žehrat, ale to nám nepomůže. Snad se časem vše změní a budeme stavět levněji dálnice, kupovat levnější transportéry a zbyde víc na sport. Kdybychom ale pouze čekali, až na tom budeme stejně jako ve Švédsku, tak se nepohneme z místa. Ale pomoci by měl i stát. Přijde mi to absurdní... Každý ví, co sport přináší, nejen morálně, ale i zdravotně. Kdybychom dostali o 30 milionů více, tak o nás nikdo neví. A co je 30 milionů – metr dálnice?

  • 0Diskuse


Tipsport extraliga - 52. kolo

4.3. Jihlava 3 : 0 Olomouc
4.3. Pardubice 1 : 3 Mountfield HK
4.3. Kometa Brno 4 : 0 Litvínov
4.3. Plzeň 3 : 2 Zlín
4.3. Mladá Boleslav 3 : 2np Třinec
4.3. Chomutov 4 : 2 Sparta Praha
4.3. Vítkovice 3 : 2pp Liberec

Tipsport extraliga

Tým Z V VP. PP. P S B
1. HC Škoda Plzeň 52 28 0 0 8 172:123 107
2. Mountfield HK 52 26 0 0 12 146:101 99
3. HC Oceláři Třinec 52 24 0 0 14 143:122 92
4. HC Vítkovice Ridera 52 26 0 0 16 157:119 92
5. HC Kometa Brno 52 23 0 0 14 148:121 90
6. HC Dynamo Pardubice 52 20 0 0 21 128:139 76