Pro mnohé je tato Afroameričanka z Texasu zázrakem. „Největší gymnastka všech dob,“ říká o ní Tim Daggett, analytik televizní společnosti NBC.
Co do výšky je se svými 142 centimetry naopak nejmenší z 555 olympioniků týmu USA v Riu. „Jo, připadám si hodně malá,“ zasměje se, když se v olympijské vesnici fotografuje s vytáhlými volejbalisty.
size difference in olympians doesn't matter, depending on what sport you do 6'8" & 4'8" pic.twitter.com/xiU9zIBXJH
— Simone Biles (@Simone_Biles) 2. srpna 2016
Zato podle počtu zlatých medailí z mistrovství světa, kterých už shromáždila deset, ční na vrcholu světových historických tabulek.
V Riu jí nyní předpovídají pět zlatých. Tolik jich na jediných hrách dosud žádná gymnastka nezískala. Maximem byly čtyři, na něž v roce 1968 dosáhla i Věra Čáslavská.
„Ve sportu, kde často rozhodují setiny či tisíciny bodu, dominuje Bilesová závodům takovým rozdílem, jako byste vyhráli Super Bowl v americkém fotbalu o šest touchdownů,“ říká Lauren Hopkinsová, šéfredaktorka odborných stránek The Gymternet.
Přitom životní pouť té rozesmáté slečny až sem, do Ria, byla všechno, jen ne snadná.
Její matka propadla drogám a alkoholu, a tak úřady svěřily Simone i s mladší sestrou Adrií do náhradní péče. Tehdy se je rozhodli adoptovat dědeček Ron Biles s manželkou Nellie. Když bylo Simone pět let, přivezli ji na Štědrý den i s Adrií do nového domova ve Spring u Houstonu.
Simone Bilesová a její sbírka medailí.
Dnes je opět v kontaktu i se svou biologickou matkou, která jí posílá dárky k narozeninám a jiným příležitostem, ale to je vše. „Jak jiný asi mohl být můj život, kdybych u ní zůstala?“ přemítá Bilesová. „Někdy přemýšlím, jestli si máma připadá zle kvůli všemu, co dělala? Ale to by neměly být otázky pro mě.“
Gymnastkou je od osmi let, kdy ji při cvičení v tělocvičně objevila současná trenérka Aimee Boormanová. Do juniorské reprezentace USA pronikla Bilesová pozdě (což znamená v gymnastice v 15 letech), ale díky tomu se učila nejtěžší prvky až v době, kdy její tělo více dospělo.
V roce 2013 se po přechodu mezi dospělé hned na prvních závodech sesypala. „Byla celá ustrašená, vyváděl ji z klidu každý sebemenší zvuk v hale,“ líčí adoptivní matka Nellie. Padala a chybovala, až ji trenérka raději stáhla ze závodu, aby se nezranila.
Pak ji zavedla k psychologovi a navrch i k Martě Károlyiové, jež kdysi s manželem vedla legendární gymnastku Nadiu Comaneciovou. Bodrá rumunská žena jí na texaském ranči Károlyiových oznámila: „Když budeš dál takhle blbnout, přijdu a nakopu tě do zadku. Pamatuj na to a začni sama sobě věřit, že jsi výborná gymnastka.“
Simone Bilesová.
Později Károlyiová vyprávěla: „Viděla jsem v Simoniných očích, že o tom začala přemýšlet.“
Téhož roku ovládla Bilesová poprvé mistrovství světa. Od té doby už nikdy víceboj neprohrála. Natáčí zábavná videa z tréninků, směje se i při závodech. A sestavy má napěchované těmi nejsložitějšími prvky. Ani občasná chyba nemůže proto otřást jejím postavením.
„V životě jsem neviděla tak moc talentovanou gymnastku. Myslím, že je nedotknutelná,“ soudí Mary Lou Rettonová, vítězka her z Los Angeles 1984. „Jediná osoba, která může zastavit Simone, je Simone,“ tvrdí američtí novináři.
„Ale tím to bude pro mě v Riu těžší,“ reaguje Bilesová. „Spousta lidí čeká, zda se mi tu stane něco špatného. To mě trochu stresuje.“
Pokud stres odhodí, může už velmi brzy být olympijskou legendou.
