Raperská show připravena. Rytmuse sestřelím, hecuje soupeře raper Marpo |
Hlavním tahákem byl zkrátka jejich duel. Na jedné straně český raper, na druhé slovenský. V hecování byl před zápasem jednoznačně lepší domácí Marpo, jenž svou slovní dominanci chtěl potvrdit i v ringu.
Už ve druhém kole poslal Vrbovského třikrát k zemi. Jenže místo toho, aby soupeře dokončil v kole následujícím, nechal jej nabrat druhý dech. Ač se to divákům vůbec nelíbilo, Rytmus už ustál všechno a přežil až do úplného konce. Rozhodčí nakonec ale zápas nabodovali jasně - 3:0 ve prospěch českého boxera.
„Chci vzdát hold Rytmusovi, že ustál neskutečný bomby,“ řekl v ringu Petřina a uznale se vyjádřil i o atmosféře v hale. „Měl jsem pocit, že je mistrovství světa v hokeji,“ řekl.
A co o utkání pronesl Patrik „Rytmus“ Vrbovský?
LN: Jak se cítíte po své boxerské premiéře?
Jsem hodně unavený, to ano. Mám 42 let a zvládnout šest kol před sedmnácti tisíci lidmi, to fakt není žádná sranda. (úsměv)
LN: Doufal jste v posledním kole v obrat?
Jasně, že ano, ale myslím si, že tam je člověk teď a nyní, nemáš čas přemýšlet o tom, co bude za deset sekund. Navíc já nemám ty zkušenosti, abych si uměl naplánovat co budu v kterém kole dělat. Jen jsem cítil, že i jemu dochází fyzička, ale řekl jsem si, že do konce šestého kola prostě dojdu. Děkuji XFN i jemu za tuto šanci. Trénoval jsem na to půl roku. Obdivuji každého profesionálního sportovce, trénovat, dělat váhu, zvládat to psychicky, není to sranda. Já za sebe už mám hodně rozjetých věcí a vystoupit z vlastní komfortní zóny mne chvílemi už tak trochu i otravovalo. Chtěl jsem to mít už za sebou.
  |
LN: Co vám říkal trenér Tomi „Kid“ Kovacs po druhém kole a třech počítáních? Jak se vás snažil dostat zpět do zápasu?
Je to v pohodě, rozdýchej to, jdeme dál. Co jiného by mi mohl říkat. Fakt jsem tam měl krizi, kdy jsem si říkal, ty vole, to je něco. Je rozdíl, když tě někdo vypne na bradu a ty o sobě nevíš, ale já o sobě věděl, slyšel jsem počítání, čekal jsem si, ale pokaždé jsem se hodně rychle vracel. A myslím, že Marpo se toho snažil využít, myslel si, že už nejsem v pohodě, chtěl mě sestřelit, a to mu sebralo fyzičku.
LN: Přišlo mi, že to poslední kleknutí bylo celkem dobrovolné, že jste si chtěl především odpočinout…
…Jasně, je to tak. Určitě. Měl mne načteného, ale bradu mi trefit čistě nedokázal. Většinu těch úderů jsem dostával za uchu.
LN: Jak jste vnímal atmosféru?
Při zápase vůbec, vnímal jsem jen soupeře.
LN: A nástup?
Ani ten, když jsem byl v ringu, tak jsem jen čekal na soupeře a už jsem si říkal, pojď sem, jdeme se bít.
LN: Nástupovky Marpa, kdy použil tvoji písničku Zlatokopky, jste si všiml?
Ano, ale nijak jsem to neprožíval.
LN: Co jste Marpovi řekl v šatně, když jsi za ním přišel po zápase?
Že je skvělý bojovník, že mu děkuji za tuto šanci. My spolu máme písničku, hrát si na to, že se nenávidíme, je podle mne z cesty. Ale samozřejmě poté, co se tento zápas domluvil, tak do určité míry tam testosteron zahrál svoji roli. Hrotilo se to, což je normální, ale vždy, když jsme se potkali, tak bylo vše v pohodě, podávali jsme si ruce, že tam byl vzájemný respekt. Byli jsme kamarádi a já věřím, že kamarády zůstaneme.
LN: Tak třeba dáte ještě nějakou další společnou písničku…
…Jasně, proč ne?!
Oba boxeři k sobě chovají velkou úctu za to, že se spolu potkali v ringu.
Kromě boxu se v O2 Aréně představily i ultimátní zápasy MMA, v nichž se kupříkladu utkali domácí rivalové Petr Ondruš a Patrik Kincl. Ondruš sliboval, že svého protivníka ukončí v prvním kole, což také učinil.
Podobně rychlou práci zvládla také jedna z největších osobností české scény ultimátních zápasů Karlos Vémola, který měl proti sobě Brazilce Magona. Toho dostal na zem, kde mu uštědřil řadu úderů, načež sudí zápas ukončil ve prospěch domácího borce.
Po střetu slovenského bijce Ivana Buchingera proti Litevci Grecichovi se oktagon přestavěl na boxerský ring, do něhož byly naplánovány dva zápasy.
A ten viděl kromě zápasu Marpa s Rytmusem i návrat české legendy Lukáše Konečného, který chtěl Slováka Matúše Babiaka zdolat rychle, což mu sice nevyšlo, ale i tak měl dlouho převahu, což viděli i rozhodčí, kteří jej zaslouženě vyhlásili vítězem.
