S jakými vyhlídkami?
Tým kouče Růžičky se již začíná krystalizovat. Včera bylo napsáno na soupisku 19 hráčů, během nejbližších hodin mohou přibýt další jména. V pozici čekatelů tak zatím zůstává dvojice českých útočníků a trojice obránců. Je to pro ně sice svým způsobem kruté, ale takový už je hokejový život. Navíc s přibývajícím časem se jejich šance na dopsání na soupisku zvyšují.
Český tým podle slov svých trenérů čeká vlastně především na posily do obrany a je možné, že kromě mladého Romana Poláka ze St. Louis se dočká i dalšího beka z Columbusu: Jana Hejdy. V tom okamžiku by zbyl Černý Petr hned na polovinu z beků, kteří jsou již nyní s týmem. Těžko lze předpokládat, že budou trenéři tahat hráče přes oceán jen kvůli tréninkům. Co myslíte, kteří obránci si nakonec na šampionátu nezahrají?
Situace s postupným dopisováním jmen není mezi hokejovými velmocemi nic ojedinělého. Dělají to téměř všechny země, které mají v zámoří své hokejisty. Pamatuji si, že například Američané měli mnohdy na úvod turnaje problém s tím, aby postavili alespoň tři pětky a dva brankáře. Uvidíme, jakých velkých jmen z NHL na soupiskách hokejových velmocí se ještě dočkáme.
Přijedou z New Jersey hvězdy Eliáš, Parise, Brodeur nebo z Philadephie Gagne, Briere a Timonen? Nebo se můžeme těšit na kanonýra Columbusu Ricka Nashe či na jednoho z nováčků roku Steva Masona? A co takhle Joe Thornton nebo Jevgenij Nabokov ze San Jose? Nebo Eric Staal, Joni Pitkanen se Sergejem Samsonovem z Caroliny? Možností je spousta.
Ale zpět k českému národnímu týmu: Poté, co začala přicházet omluvenka za omluvenkou, fanoušci se o ambice mužstva pomalu obávali. Pohled na soupisku však nyní říká: Není se čeho bát. Reprezentační výběr je velmi silný ve všech řadách.
Že máme mladé a nezkušené brankáře? Jenže odchytat ve formě čtrnáctidenní turnaj není pro gólmana tak náročné, jako dlouhodobá ligová soutěž. Navíc je dobře, že začne turnaj mladý Štěpánek. Jako jediný v posledních letech si dokázal výbornou formu přenést také na reprezentační úroveň. A pokud se mu nebude dařit, trenéři mají v záloze zkušenou dvojici Prusek-Mensator.
Také obrana se jeví slibně, i když je zatím asi největší neznámou. Židlický, Čáslava, Blaťák i Rachůnek jsou velmi ofenzivně ladění, posledně jmenovaný umí také výrazně přitvrdit. Bude zajímavé, jak si jednotlivé obranné dvojice sednou.
Velkou silou disponuje český tým v útoku. O první lajně Jágr-Hemský-Čajánek je asi zbytečné hovořit, to je výrazná ofenzivní síla, ze které budou mít i soupeři velký respekt. Příliš nezaostává ani trojice Kotalík-Marek-Rolinek. Kotalík je výtečný střelec, přizpůsobivý hráč. Marek s Rolinkem jsou výborně sehraní z Magnitogorsku. A poslední trojice, která byla zatím napsaná na soupisku: Irgl-Hlinka-Klepiš? Obě křídla jsou bojovníci, Irgl střelec, Klepiš technik. A Jarda Hlinka je podle mne jeden z nejlepších centrů v Evropě. Skutečně: Není se čeho obávat.
Do karet českému týmu hraje také rozlosování. V případné osmifinálové skupině narazíme na Kanadu a Slovensko, v základní na Finy. Na opačném pólu vlastně zbyli jen Rusové a Švédové, případně USA se Švýcarskem. Při papírových předpokladech je rozhodně lepší ve čtvrtfinále narazit na Švýcary, Američany i na Švédy (proti těm se nám letos v EHT zatím dařilo), než na našlapané Kanaďany.
Nerad bych zabíhal do spekulací, ale myslím, že se letos můžeme dočkat úspěšného šampionátu, třeba i s medailovým leskem.
Takže: Vzhůru do Švýcarska a příjemnou hokejovou zábavu plnou pěkných gólů, krásných akcí i tvrdých střetů.
