Už v pátek a sobotu půjde v předposledních závodech sjezdařského Světového poháru ve Špindlerově Mlýně o celkové prvenství. Pořadatelé se zase budou rvát, aby nešlo o poslední exkluzivní podnik tohoto typu na českém území. "Nesmíme udělat žádnou chybičku, nedat záminku k jakékoli stížnosti," má jasno generální sekretář organizačního výboru závodů Aleš Krýzl.
VÍCE ČTĚTE |
"Konkurence je totiž obrovská. Do kalendáře přibývají olympiády v netradičních místech, jako je třeba Soči, kde se taky bude muset předtím závodit, vznikají nová střediska na východě, jako je bulharské Bansko. Tradiční alpské země sdružené v Klubu 5, tedy Rakousko, Švýcarsko, Francie, Itálie a Německo, zase prosazují svá střediska. Zájem mají všichni a bojuje se neskutečně," líčí Krýzl.
Boháči z Kitzbühlu a Záhřebu
Na prize money mají Špindlerovští 200 000 švýcarských franků, což je stanovená minimální výše. "Chtěli jsme to zvednout, nepodařilo se. Ale všude je to podobné. Vyčnívají pouze rakouský Kitzbühel a chorvatský Záhřeb, kde bere jen vítěz slalomu sedmdesát, respektive 42 tisíc eur," porovnává.
Rozpočet špindlerovských závodů je 20 milionů korun. "Zhruba čtvrtinu kryje vlastní reklamní činnost, zbytek prodej televizních a marketingových práv," říká Krýzl. Co se dá ještě udělat, aby se na Černé sjezdovce jely závody Světového poháru opět? V místě i zemi, kde se dosud jelo jen dvakrát, v letech 2005 a 2008...
Na loňském kongresu FIS v turecké Antalyi nebyl Špindlerův Mlýn zařazen do kalendáře až do roku 2014. "Nebyli jsme sami, koho to naštvalo. Rozjela se jednání, o což se zasadili šéf našeho podniku Bohumír Zeman, předseda ČOV Milan Jirásek a Roman Kumpošt, člen předsednictva FIS," počítá Krýzl.
"To rozhodnutí se podařilo zvrátit, o novém kalendáři se bude jednat na jaře na dalším kongresu ve slovinské Portoroži. Ale je fakt, že kdybychom "bílý cirkus" přivítali do tří let, bylo by to dobré, a do dvou – to by byla naprostá bomba," odhaduje. Jak se vlastně "Špindl" do kolotoče Světového poháru prosadil?
Než se velký sen naplnil
"To bylo naším velkým snem ještě před rokem 1989, po něm jsme na tom začali pracovat. Nejdřív jsme museli přesvědčit, že děláme kvalitní závody FIS, pak jsme sem dostali Evropský pohár žen a dělali jsme ho skoro na úrovni Světového poháru. Což se dařilo, byť nás to finančně ždímalo. Nakonec se ale patnáctiletá práce vyplatila. A pomohl nám Rakušan Kurt Hoch, tehdejší šéf ženské části Světového poháru. Když tu byl poprvé, nevycházel z údivu - proč prý se tady Světový pohár nejezdí už dávno? Vlastně to prosadil on," vybavuje si Krýzl.
Podobně uvažují i pořadatelé běžkařské Zlaté lyže v Novém Městě na Moravě, kde se v rámci Světového poháru jelo naposledy před dvěma lety. "Stálo nás to zhruba 12 milionů. Slušný příjem byl z televizních práv, měli jsme i dotace od města a kraje Vysočina," přibližuje šéf organizačního výboru Petr Honzl.
Novoměstští byli průkopníky – nultý ročník SP se jel v roce 1980 a oni byli u toho. "Pak už se tu jezdilo pravidelně, máme slušné tratě i stadion, a hlavně – takové návštěvy jako u nás nikde nebyly. Postupně ale bylo pořádání dražší a dražší," dodává Honzl. Přesto v Novém Městě svítá – za rok v únoru by se tam měl jet SP opět. Jen kdyby prý nezamořily termínovku ty nešťastné městské sprinty.
