Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Lyžař Lukáš Bauer sní o etapě na cyklistické Tour de France

Sport

  8:10
PRAHA - Lukáš Bauer v létě opět vymění lyže za kolo, tentokrát i se zázemím profesionálního týmu. V sedle si chce zajet i­jednu etapu Tour de France. Ve svých patnácti letech Lukáš Bauer hltal každou zprávu o španělském cyklistovi Miguelu Indurainovi.

Lukáš Bauer. foto: Lidové noviny

Nejlepší český lyžař a držitel tří olympijských medailí dokonce na brigádách sázel stromky, jen aby vydělal peníze a mohl si koupit oblečení v barvách stáje Banesto, za kterou cyklistický král jezdil. "Strašně jsem mu fandil a chtěl jsem vypadat jako on," vzpomíná.

Zdá se, že Indurain z jeho srdce dodnes nevymizel. Jak jinak si vysvětlit, že dvojnásobný vítěz Tour de Ski si hodlá možná už v květnu projet některé z horských etap Tour de France. Přesněji – výšlapy s děsivým převýšením.

Lukáš Bauer a Václav Klaus

Na asfaltu našel Padrnose
"Už jsem si to jednou zkusil s německými lyžaři někdy před čtyřmi roky a rád bych si tohle dobrodružství zopakoval," rozsvítily se Bauerovi oči. "I letos s Němci. Už domlouváme detaily." Bauer tehdy s parťáky vyrazil na Galibier a etapu zakončili v nebesích na Alpe d'Huez, kde kdysi řádil nepolapitelný Ital Pantani.

"V­každé serpentině jsem si mohl přečíst, kdo tuhle etapu vyhrál. Zdálo se mi, že těch vítězů je snad milion," komentuje svoji premiéru na trati Tour de France. "Na asfaltu byla na jednom místě vyobrazená i ­česká vlajka a jméno Pavla Padrnose. Řekl jsem si super a kolegům se hned snažil trochu poodjet."

Lukáš Bauer (vlevo) a Francouz Maurice Manificat.

Ve stoupáních si Bauer skutečně počínal skoro jako Indurain a německá lyžařská reprezentace se většinou dívala na jeho bicykl zezadu. "Že bych si v těch chvílích ale říkal – Lukáši, jedeš jako Pantani nebo Indurain, to zase ne," směje se. Ve sjezdu už tolik nedominoval...

"Když se jede z kopce, cítím na ,silničce‘ docela respekt," připouští lyžař z Božího Daru, jenž se umí v zimě na uzounkých prkýnkách bez bázně a hany řítit při sjezdech hodně slušným kalupem.

Lakatoš se dřevem moc nehrozí
Lukáš Bauer v cílové rovince.
"Silničnímu kolu přece jen nevěřím při sjezdech tolik jako horskému. Stačí se jen podívat dopředu na tu úzkou galusku a už si lehce přibrzďuju. Nikdy nevíte, kdy proti vám vyjede třeba auto. Od té doby, co mě kdysi jedno na silnici sestřelilo a poslalo do pangejtu, radši moc neriskuju. Na horském kole se při sjezdem cítím bezpečnější. Tam totiž moc nehrozí, že by proti mně vyjel nějakej Lakatoš se dřevem...," prohlásil novopečený člen týmu Volvo Auto Hase.

Bauer nedlouho po olympiádě v ­Kanadě zvažoval i variantu, že by se podobně jako před léty na další sezonu připravoval s německými lyžaři. Nakonec ale tuhle vábničku zavrhl a s trenérem Miroslavem Petráskem se rozhodli, že budou pokračovat ve spolupráci, která přináší obdivuhodné výsledky.

Okoštování tras Tour de Ski v německé společnosti si ale ujít nenechá. Tenhle poměrně drsný nápad považuje navíc za optimální přípravu na Krále Šumavy, na němž by na konci května chtěl zahájit sezonu na horských kolech.