Kdyby dodělal kovářskou školu, možná by svět přišel o jednoho z nejlepších zápasníků řeckořímského stylu. Když si však mladý učeň Gustav Frištenský v Kolíně ošklivě popálil ruku, rozhodla rodina, že s kovářstvím je konec. Z urostlého muže se stal řezník. V brněnském atletickém klubu Hellas mu poté poradili, ať vyzkouší zápas.
Pak už to šlo rychle. Frištenský se stal mistrem Moravy, Zemí koruny české i střední Evropy. V roce 1903 se mu naskytla příležitost bojovat v Rotterdamu o titul mistra Evropy. Jenže brněnský klub nenašel dostatek financí, aby svému nejlepšímu závodníkovi zaplatil cestu. "Gustav chtěl ale Čechy reprezentovat tak moc, že si nakonec na cestu našetřil sám. Trvalo mu to půl roku," vzpomínala na strýce Pavla Novotná.
V Rotterdamu se málem ztratil, ale na místo turnaje ho navedly plakáty. Ty čtyřiadvacetiletého Čecha nejprve rozzuřily – byl na nich totiž uveden jako zástupce Rakouska-Uherska, navíc na posledním místě drobným písmem. Frištenský však všechny soupeře porazil a stal se mistrem Evropy. "Vyhlášen byl už jako Čech, navíc trval na tom, aby bylo jeho jméno uváděno správně i s diakritikou," řekl LN prasynovec Frank Frištenský, který žije v Coloradu.
