Požadavky reprezentacíMexiko - katolický kněz, vlastní tým kuchařů. |
Ale sportovní psychologové tvrdí, že tohle šílenství má přece jen nějaký smysl. Vytvořením pohodlného prostředí, které napodobí to, na co jsou zvyklí, pomáhá k uvolnění sportovců nucených k výkonům pod mimořádným tlakem a daleko od domova. "Fotbalové týmy na světovém šampionátu se pokoušejí vytvořit ovzduší, v němž se hráči budou cítit příjemně," říká sportovní psycholog Patrick J.
Cohn z floridského Orlanda. "V ideálním případě chtějí trenéři, aby se hráči cítili jako doma, jako by měli výhodu domácího prostředí. Pokud mají hráči pocit, jako by hráli na domácím hřišti, pak jim to dodá sebedůvěru." Některé týmy toho dosahují tím, že si vozí vlastní vybavení - stejně jako když si lidé na dovolenou přibalí oblíbený polštářek. Obhájce titulu Itálie si dovezla vlastní těstoviny a speciální tělocvičné vybavení. Americký tým si s sebou vzal počítačové hry, sbírku filmů na DVD, zásoby sušeného ovoce a sportovní nápoje Gatorade. A Mexiko si přivezlo nejen vlastní potraviny, ale i tým kuchařů.
"Poslali jsme sem z Mexika kontejner se vším vybavením, s nádobím i jídlem," říká kuchařka Marlene Netzahuatlová. "Sušené fazole, plechovky s tuňákem, sladký sirup cajeta, omáčky salsa, nakládané chilli papričky a cokoli, o čem jsme si mysleli, že by to v JAR nemuselo být k mání."
Ale zpátky k Maradonovi a jeho argentinské skvadře, která se na mistrovství světa kvalifikovala s odřenýma ušima, ovšem cenu největších primadon v JAR získala snadno a hladce.
Krom dvou speciálních záchodových trůnů pasujících na slavné pozadí bývalého fotbalového krále tým rovněž potřebuje: deset teplých jídel denně s ne méně než 14 druhy salátů, ke každé večeři nejméně tři druhy omáčky na těstoviny a tři dezerty, alespoň jednou každé tři dny musí být servírováno jihoafrické barbecue, zmrzlina musí být k dispozici kdykoli místnosti na tréninkové základně v Pretorii, musí být vymalovány na bílo, nainstalovat nejméně šest herních konzolí PlayStation. Ovšem tento druh rozptýlení má i svá úskalí.
Brazílie vstoupila na mistrovství světa v roce 2006 jako favorit na vítězství, ovšem vypadla už ve čtvrtfinále. A většina viny posléze padala na hvězdu týmu Ronaldinha, který údajně trávil příliš mnoho času v hotelu hraním počítačových her.
Odborníci se shodují v tom, že jen málo věcí má tak uklidňující účinek jako jídlo. Proto americký tým přicestoval s nákladem oblíbených laskomin, jako jsou směsi oříšků a čokolády nebo bonbóny. Koneckonců světový šampionát není místem, kde by měli hráči experimentovat s exotickou kuchyní. Před mistrovstvím světa v roce 1970 v Mexiku měl anglický tým takové obavy z místního jídla, že si s sebou nechal přepravit zmražené potraviny.
Na letošním šampionátu se mexičtí kuchaři přísně drží pokynů nutričního poradce. "Vyrábíme menu, které nám sestavil doktor," říká další z mexických kuchařů Felix Canto. "Není to náročné, ale doporučují nám věci, které jsou dobré, dobře udělané a nedráždivé. Přednost při výživě fotbalistů dávají kuřecímu masu a rybám," dodává. Výjimkou jsou ovšem fazole. "Jak v tom nejsou fazole, není to mexické jídlo," prohlásil jeden z členů mexické výpravy, který si nepřál být jmenován. A pokud by jídlo pro uklidnění fotbalistů nestačilo, přivezl si s sebou mexický tým ještě jednu věc: katolického kněze.
