Kvitová vyhrála v Londýně v roce 2011 a podruhé před čtyřmi lety, ale od té doby nepřešla ve Wimbledonu třetí kolo. Loni a předloni vypadla ve druhém, předtím ve třetím kole. Letos nehrála dobře ani na ostatních grandslamech.
„Možná jsem to dřív neřešila, neuvědomovala jsem si tíhu toho grandslamu. Tu jsem si začínala uvědomovat od té doby, co jsem tady poprvé vyhrála. Strašně ráda bych si to zopakovala, o to větší mi to přináší nervy,“ řekla Kvitová novinářům po nečekané prohře v prvním kole s Běloruskou Aleksandrou Sasnovičovou.
Přitom by se dalo čekat, že dva slavné vavříny naopak dodají tenistce křídla. Zvláště, když jí travnatý povrch vyhovuje. „Mělo by to tak být. ale není. Chtěla bych si jednou zopakovat ty samé vzpomínky. O to víc mi to bere šťávu uvnitř,“ odvětila.
Ještě v neděli přitom působila uvolněně. Na tréninkových dvorcích rozdávala úsměvy a vypadala sebevědomě. Ráno po probuzení v den zápasu se ale vše změnilo. Dolehla na ni nervozita. „Jak se zápas blížil, bylo to horší a horší,“ doplnila.
  |
Od prvních okamžiků netrefovala míče ideálně, v obličeji se jí zračilo napětí. Neměla rytmus, nehrála agresivně, míče dávala kratší a soupeřka toho využila. „Zase jsem chtěla příliš moc. Ruka nešvihala, byla jsem stažená a nepohybovala se dobře,“ uznala.
Do Londýna přijela s vizitkou nejlepší hráčky sezony. Žádná jiná letos nevyhrála pět titulů a 38 zápasů. Na grandslamových akcích jí to ale nejde. V prvním kole skončila také na Australian Open a na pařížské antuce došla do třetího.
„Vtipkovala jsem, že snad grandslamy příští rok vynechám,“ pousmála se Kvitová. „Slíbila jsem si, že budu trpělivá a zase to zlomím. Tenis je o grandslamech, ale teď mi to na nich nejde. Zkusím to příště,“ dodala směrem k US Open.
Nastoupila k čtyřicátému grandslamu kariéry a obecně se ví, že první kola jsou pro ni nejtěžší. „První. druhá a třetí, pak už to jde dobře,“ přitakala levou rukou hrající tenistka, která hraje nejlépe ve finále: v bojích o titul má bilanci 25:7.
Při příchodu mezi novináře Kvitová vtipkovala. Často se usmívala, ale také se jí zaleskly v očích slzy. „Samozřejmě jsou okamžiky, kdy tak statečná nejsem, ale já si pořád myslím, že tenis umím, jen mě občas prostě nervy přebijí.“ Navíc se z proher už tolik nehroutí.
„Já už svůj největší životní zápas vyhrála, ten je víc než grandslamová výhra, proto se usmívám,“ uvedla. Předloni při přepadení mohla přijít i o život, Z těžkého zranění prstů levé ruky, v které drží raketu, se ale rychle zotavila a znovu je ve špičce. „Všechno navíc je jen hezký bonus,“ řekla.
Po vydatné první polovině sezony, v které odehrála 46 zápasů, nyní bude mít chvilku volna. „Už se na něj těším od French Open. Potřebuju vypnout hlavu od tenisu. Měla jsem toho od začátku sezony dost,“ řekla a prozradila, že se chystá s kamarádkou k moři.
